Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Musíš vypočítat tzv. úhel otevření.

breta1 píše:

Sendyx píše:Ale tak složité to není, efektivní napětí na kondu se dá spočítat - když někdo pohledá, je na to buď nomogram, nebo lépe vzoreček s hyperbolickým sinem, vstupní data jsou mj. Ti (RiC) a Tz (RzC) a je to... odvozovat vzorec středoškolák poněkud nemůže, vychází to z integrálního počtu.

Pokud se něco "opajcne", tak to fakt složité není, zejména dnes na internetu. Určitě existuje nějaký nomogram nebo rovnou vzoreček, ale to asi jeho učitel nechtěl, aby se něco "opajclo" hotové. Já jsem naznačil způsob, jak to sám vymyslet a spočítat, pokud znám základy integrálního počtu - a pokud se ty základy dnes na gymplu učí (snad ano), mělo by to pár Einsteinů zvládnout, zas tak extra složité to není. Navíc výpočet integrálu sinusovky a exponenciály patří k těm nejjednodušším. A znát podstatu efektivní hodnoty s tímto vzorečkem patří mezi základy. Takže ať si každý vybere.

přesně tohle já potřebuju, neni to příklad ze školy, efektivní napětí na kondu chci zjistit kuli síťovýmu světýlku z ledek , koupil sem si 5ti čipový ledky, který maj odběr 100ma, tak si chci spočítat jakej filtrační kondenzátor budu potřebovat, nechci zbytečně kupovat velkej kondenzátor a deažší kondenzátor, ale chci vědět přibližně jaká kapacita bude třeba, případně změnou filtrační kapacity redulovat jas jelikož je to bezestrátové a k tomu potřebuju vědět efektivní napětí na kondu

Ps: základy integrálního počtu se všude neučí,( zrovna tam u nás ne), v osnovách dokonce neni ani derivace, na to musim chodit na mat. seminář, kde to teprv bude a to sem v 4. ročníku

Ještě že jsem se s tím nepočítal. Byla by to zcela zbytečná práce. LEDky se nechovají jako odpor.

piitr píše:Ještě že jsem se s tím nepočítal. Byla by to zcela zbytečná práce. LEDky se nechovají jako odpor.

po překročení napětí potřebného na otevření přechodu tak ano (do jisté míry závislý na teplotě), což sem si i experimentálně ověřil

Jestli chcete regulovat svítivost kapacitou ve filtru, jednak nebude to možné ve velkém rozsahu a vzhledem k tolerancím elektrolytických kondenzátorů a nelinearitám zátěže můžete použít přibližné vzorce. Přesný výpočet naráží na problém stanovení okamžiku, kdy přejde sinusovka ve vybíjecí exponenciálu což vede na transcendentní rovnici, jak napsal piitr.

U je střídavé efektivní napětí na vstupu usměrňovače
Ujs je střední usměrněné napětí
Ueff je efektivní hodnota superponovaného stř. napětí

pro jednocestný usměrňovač odpovídá kruhová frekvence 50 Hz, pro dvoucestný 100 Hz.

mtajovsky píše:Jestli chcete regulovat svítivost kapacitou ve filtru, jednak nebude to možné ve velkém rozsahu a vzhledem k tolerancím elektrolytických kondenzátorů a nelinearitám zátěže můžete použít přibližné vzorce. Přesný výpočet naráží na problém stanovení okamžiku, kdy přejde sinusovka ve vybíjecí exponenciálu což vede na transcendentní rovnici, jak napsal piitr.

U je střídavé efektivní napětí na vstupu usměrňovače
Ujs je střední usměrněné napětí
Ueff je efektivní hodnota superponovaného stř. napětí

pro jednocestný usměrňovač odpovídá kruhová frekvence 50 Hz, pro dvoucestný 100 Hz.

tak sem si skusil spočítat efektivní napětí a vycházejí mi haluze
C: 100uF= 0,0001F
Rz:15000ohmu
U: 230V
dvoucestný usměrňovač

(230x1,414x3,14)/(1,732x0,0001x15000x100)=1021,1908/259,8= 3,93V

takže by se efektivní napětí mělo rovnat 3,93V což je blbost

To, co jste spočítal, je efektivní napětí brumu. Proč je to blbost? Při zátěži 15 kOhm je odběr asi jen 20 mA.

Kromě toho, jak jste přišel na to, že světelný tok je úměrný efektivnímu napětí na diodě? Protože každé světelné kvantum je generováno přechodem elektronu přes zakázané pásmo, řekl bych, že svit bude úměrný střednímu proudu. Pozor, nerovná se to subjetivnímu vjemu například při impulsním provozu!

Osobně, neračte se urazit, pokládám úmysl řídit svítivost LED pomocí filtrační kapacity ve zdroji za velmi diskutabilní. Pokud jde o bezeztrátové řízení, tipuji, že daleko lepších výsledků dostanete šířkově impulsním řízením.

mtajovsky píše:To, co jste spočítal, je efektivní napětí brumu. Proč je to blbost? Při zátěži 15 kOhm je odběr asi jen 20 mA.

Kromě toho, jak jste přišel na to, že světelný tok je úměrný efektivnímu napětí na diodě? Protože každé světelné kvantum je generováno přechodem elektronu přes zakázané pásmo, řekl bych, že svit bude úměrný střednímu proudu. Pozor, nerovná se to subjetivnímu vjemu například při impulsním provozu!

Osobně, neračte se urazit, pokládám úmysl řídit svítivost LED pomocí filtrační kapacity ve zdroji za velmi diskutabilní. Pokud jde o bezeztrátové řízení, tipuji, že daleko lepších výsledků dostanete šířkově impulsním řízením.

aha,takže efektivní napětí na kondenzátoru bude 325 mínus cca polovina efektivního napětí brumu ?
to čemu jakému napětí je úměrný světelný tok diody nevím
a co se týká řízení svitu ledek pomocí filtrační kapacity tak to skutečně elegantní není, ale zato je to jednoduché

Bohužel, takhle jednoduché to s efektivním napětím není. A to proto, že výkon (i okamžitý) je úměrný 2. mocnině napětí a proto, že výkony jednotlivých složek se sčítají.

Máme-li dvě napětí u1 a u2, které působí na společné zátěži R:

P1 = (u1^2)/R
P2 = (u2^2)/R

výsledný výkon je:

P = P1 + P2 = (u1^2)/R + (u2^2)/R = (u1^2 + u2^2)/R = (u^2)/R

kde u je výsledné efektivní napětí:

u^2 = u1^2 + u2^2

pak výsledné efektivní napětí je:

u = odmocnina(u1^2 + u2^2)

Vidíte, že superponované střídavé napětí, například ve vašem předchozím výpočtu, kde u1 bude Ujs a u2 bude Ueff, nebude mít valný vliv na celkové efektivní napětí a na střední už vůbec ne.