Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ale já nevím jak jsou vinutí v tom trafu zapojené. Schéma rezistoru uprostřed obdélníku s nadpisem Trafo jsou jen hodnoty, které jsem naměřil - ne zapojení vinutí. Střed bude asi vývod 5, tzn. nebude asi na vývodu uprostřed.

p4ul píše:Ale já nevím jak jsou vinutí v tom trafu zapojené. Schéma rezistoru uprostřed obdélníku s nadpisem Trafo jsou jen hodnoty, které jsem naměřil - ne zapojení vinutí. Střed bude asi vývod 5.

Na krajoch vinutia nameráš 8,55V. A zo stredu na kraje polovicu. Nieje to logické?

Uff, no nějak nerozumím. Dneska už je toho na mě moc.

Střed je asi na vývodu 5. Tzn. 4,26V + 4,26V = 8,55V.

Jedna zásadná otázka. Koľko batérií to nabíja?

Jednu.

Takto by mala byť schema, podľa mňa. Číslovanie vývodov si nevšímaj.

Vždyť to tak přece vypadá. Trafo má 3 vývody a ten prostřední není střed vinutí. Fyzicky je to tak, jak jsem to nakreslil já a teoreticky, tak jak jsi to nakreslil ty. Obě schémata jsou ale stejné.

Otevřel jsem další nabíječku NiCd baterek. Tentokráte jsou tam pouze 2 diody.

Líbí se mi, jak ty nabíječky pořád zjednodušuješ.

To p4ul: Ak odpory v trafe (v tvojej schéme) reprezentujú vinutia, R1 tam nemá čo hľadať. Potom to bude dobre. Aj tak mi tam chýba obmedzovací odpor za diódami.

6-7: ~ 1.658 V za diódami sa meria jednosmerné napätie

to tandel: to právě ne, mám nabíječku kde jsou samé čipy, je nabitá součástkami, a proto mě dostalo, když jsem uviděl první nabíječku, ve které jsou jen diody a odpory. Když jsem měl možnost otevřít i druhou, tak jsem dokonce žasl, že je tam jen trafo a 2 diody. Protože 2 diody mi přijdou málo, nechce se mi věřit, že se tomu říká "nabíječka". Proto jsem zde napsal, a zdá se, že to nikoho nepřekvapuje.

to devo70: Už jsem přece psal, že ty rezistory vyjadřují hodnoty, které jsem naměřil a NE zapojení vinutí:

Schéma rezistoru uprostřed obdélníku s nadpisem Trafo jsou jen hodnoty, které jsem naměřil - ne zapojení vinutí.

Když změřím odpor mezi dvěma vývody, nakreslím mezi nimi odpor.
Nevím jak je zapojené, ale z naměřených hodnot a zapojení, předpokládám, že je střed na vývodu 5. (krajní dolní vývod). Vše tomu nasvědčuje.

R1 tam možná nemá co dělat, ale skutečnost je taková, že jsem mezi těmito dvěma vývody naměřil odpor a zakreslil do schématu.

6-7: ~ 1.658 V za diódami sa meria jednosmerné napätie

Teď jsem naměřil na krajní svorce (vývod 5) a výstupu diod: ~ 1.5 V a stejnosměrné 3.625 V. Právě změřené napětí 1.5V se liší od 1.658V asi kvůli kolísání napětí v síti (to je teda "nabíječka" ).

Když jsem měl možnost otevřít i druhou, tak jsem dokonce žasl, že je tam jen trafo a 2 diody. Protože 2 diody mi přijdou málo, nechce se mi věřit, že se tomu říká "nabíječka". Proto jsem zde napsal, a zdá se, že to nikoho nepřekvapuje.

To je známá věc, cílem musí být prudké snížení ceny a návrat k jednoduchým začátkům. Když začínaly IO, každý je vychvaloval, jak se s nimi všechno zlepší. Teď se od nich zase ustupuje, nejsou tam, kde nemusí opravdu nutně být. Nabíjí to třeba blbě, ale jakž takž to nabíjí.

Skutečný důvod výroby takových "nabíječek" je opravdu ekonomický.
Akumulátor mohu klidně nabíjet přes 1 diodu jednocestně usměrněným napětím s proudem o tepavém charakteru 50proc. sinusoidy (dokonce jdou názory, že takové tepavé nabíjení i článkům NiCd a NiMh prospívá víc, než I zcela stejnosměrný, vyfiltrovaný, tedy podobně jako u Pb aku)
A že chybí rezistor? Nikoli! Použitý transformátoreček je tak měkký, že jakousi nabíjecí charakteristiku zajistí. Jde jen o to, sednout si, a vybrat k sobě ty správné součástky. A tak se v Číně zbaví měkkých trafáčků a ještě ušetří za rezistor...

dokonce jdou názory, že takové tepavé nabíjení i článkům NiCd a NiMh prospívá víc, než I zcela stejnosměrný, vyfiltrovaný, tedy podobně jako u Pb aku)

Podle některých poznatků se skutečně zdá, že tepavé napětí prospívá. Omezování proudu přímo trafem se mi moc nelíbí.

tandel píše:dokonce jdou názory, že takové tepavé nabíjení i článkům NiCd a NiMh prospívá víc, než I zcela stejnosměrný, vyfiltrovaný, tedy podobně jako u Pb aku)

Podle některých poznatků se skutečně zdá, že tepavé napětí prospívá. Omezování proudu přímo trafem se mi moc nelíbí.

Že by to Číňani věděli a právě proto nepoužívají vyhlazení filtrem? A proto nechávají do aku téct pulzy z jedno (dvou) cestného usměrňovače?
Hihi, opět platí "ušetři, kde můžeš" . Vzpomínám si na vtip, jak České dráhy chtěly ušetřit a tak navrhly, aby nebyl ve vlaku poslední vagón... Buďme rádi, že v nabíječkách najdeme aspoň tu diodu a trafo..
Už nevím, kdysi kdesi jsem o NiCd četl, že jim opravdu prospívá pulzující Inab. U Pb aku je to jasné: stejnosměrným proudem se zasulfátují elektrody a zvýší se vnitřní odpor. Proto je dobré jej nabíjet třeba jen jednocestně a zajistit zpětné vybíjení, třeba přes žárovku. Ale to sem teď nepatří.
K tomu trafu: také se mi nelíbí použití měkkého trafáčku, kde se využije jeho charakteristiky k omezení proudu. Bohužel, je to dnešní realita. Z ekonomických důvodů výrobce najdeme takové trafa snad ve všech nabíječkách i zdrojích. Při provozu dost topí, ale jsou malé (a levnější, než seriózní, na slušné sycení spočítané tráfko).
Stále více se utvrzuji v názoru, že cokoli koupíme, je nějakým způsobem oje*ané, výrobci opravdu hledají úspory, kde se dá (ale to je normální, potvrdí to každý, kdo dělá někde ve výrobě) a pak koupíme třeba seriózně vyhlížející přístroj od renomovaného výrobce, od kterého bychom žádnou kulišárnu nečekali, a ouha: přesycený piditrafáček a dvě subminiaturní diodečky...

Další nabíječka (od telefonu Siemens M50) už vypadá líp. Snad je to dobře nakreslené...