Stránka 2 z 7
Napsal: 27 bře 2008, 12:24
od masar
Pokud je G1 o 400 V výše než katoda, je možné že převezme veškerý proud a funguje jako anoda. Pak obrazovka nebude svítit.
Ano, to je možné. Proto je vhodné zapojit uA-metr do přívodu ke katodě. Hned bychom věděli na čem jsme.

Napsal: 31 bře 2008, 17:43
od Hejnicek
Tak je asi vymalováno. Jak jsem psal o těch ojedinělých lupancích (mají takový skleněnný přízvuk), tak jak jsem s tím krámem asi víckrát hýbal, tak už se objevují poměrně často - udělá to lup a rozsvítí se obrazovka s malým jasem po celé ploše. Teď to udělá lup, lup, lup a je vidět ten průšvih. A sice v otvorech plechového stínění obrazovky - 2 oválné otvory kde jsou vedeny dráty k vychylovacím cívkám. Vesele při tom lupání oživuje baňku fialové "světélko". Má cenu pracně sundávat ten plechový kryt obrazovky a zapojit to bez něj? Asi na tom nic nenakoukám ani nespravím.
Napsal: 31 bře 2008, 18:16
od masar
Nějak jsem nepochopil, kde to vlastně lupe, mezi čím přeskakuje jiskra. Bez stínění se osciloskop prakticky nedá provozovat.
p.s. Pod krytem jsou umístěny korekční cívky. Stínění by mělo být vodivě spojeno s kostrou. Přeskok může být jedině mezi přívodem k anodě (2kV) a stínícím plechem. Pak je třeba opravit izolaci přívodu.

Napsal: 31 bře 2008, 18:47
od mtajovsky
Možná bude stačit to vyčistit od prachu, který bývá příčinou přeskoku.
Napsal: 31 bře 2008, 20:05
od Hejnicek
masar píše:Nějak jsem nepochopil, kde to vlastně lupe, mezi čím přeskakuje jiskra. Bez stínění se osciloskop prakticky nedá provozovat.

p.s. Pod krytem jsou umístěny korekční cívky. Stínění by mělo být vodivě spojeno s kostrou. Přeskok může být jedině mezi přívodem k anodě (2kV) a stínícím plechem. Pak je třeba opravit izolaci přívodu.

Právě že to vypadá, že modro je uvnitř obrazovky. Mezi plechem a obrazovkou to asi nepřeskakuje. Ty otvory v plechu nejsou moc velké, tudíž toho moc nevidím. Nevypadá to přímo jako jiskra ale spíš modrý výboj.
Napsal: 31 bře 2008, 20:34
od masar
Bylo by dobré vědět, jest-li teda ten katodový proud nějaký je nebo není, popř. jestli všechna ostatní napětí na elektrodách obrazovky sedí či ne. Pokud všechna napětí na obrazovce souhlasí s manuálem a katodový proud neteče, pak je obrazovka v háji a můžeme už jen obdivovat přeskoky v baňce.

Napsal: 31 bře 2008, 20:44
od Hejnicek
masar píše:Bylo by dobré vědět, jest-li teda ten katodový proud nějaký je nebo není, popř. jestli všechna ostatní napětí na elektrodách obrazovky sedí či ne. Pokud všechna napětí na obrazovce souhlasí s manuálem a katodový proud neteče, pak je obrazovka v háji a můžeme už jen obdivovat přeskoky v baňce.

Na rozsahu 5mA žádná výchylka pro katodový proud, tuším, ža by tam měly téct řádově desetiny mA. Je tak? Drahý digitál jsem zatím nezkoušel zavěsit do obvodu pro přesnější měření. Anodové napětí je asi OK, Ug1 jsem taky zmínil, žhavení OK, teď nemám u sebe schema, ale tuším, že jsou připojeny k obrazovce ještě 2 vývody (krom vychylování), u kterých nevím jaké by mělo být napětí. Tuším, že je to ostření.
Napsal: 01 dub 2008, 19:31
od tandel
Hejnicek napsal:
Právě že to vypadá, že modro je uvnitř obrazovky. Mezi plechem a obrazovkou to asi nepřeskakuje. Ty otvory v plechu nejsou moc velké, tudíž toho moc nevidím. Nevypadá to přímo jako jiskra ale spíš modrý výboj.
Do prčic, tak, že by přece jen obrazovka? To by byla smůla.
Napsal: 01 dub 2008, 21:30
od masar
Ten katodový proud se může pohybovat max. ve stovkách uA, ale spíše ještě méně. Je pravděpodobné, jak psal
mtajovský, že první mřížka převzala funkci anody a ostatní elektrody se tak "mohou jít klouzat". Doporučuji nejprve
jakýmkoliv způsobem umravnit napětí mezi katodou a první mřížkou tak, aby bylo napětí na první mřížce o málo zápornější než na katodě. Závěrný bod obrazovky se podle datasheetu pohybuje okolo -25V s velkou tolerancí. K nastavení použít např. vnější regulovatelný dělič napětí. Naděje umírá poslední.

Napsal: 01 dub 2008, 22:00
od Hejnicek
masar píše:Doporučuji nejprve jakýmkoliv způsobem umravnit napětí mezi katodou a první mřížkou tak, aby bylo napětí na první mřížce o málo zápornější než na katodě.
Zkusím ten katodový proud změřit přesněji. Co když 1.mřížku odpojím?
Napsal: 01 dub 2008, 22:48
od tandel
Hejnicek píše:Zkusím ten katodový proud změřit přesněji. Co když 1.mřížku odpojím?
Tím toho moc nezískáš. U mřížky se počítá, že k ní bude vždycky připojen nějaký řekněme "svodový odpor". Bez něho je chování elektronky nevyzpytatelné.
Napsal: 02 dub 2008, 08:36
od Hejnicek
Katodou teče 15 mikroA a žhavením pro zajímavost 400 mA. Ještě jsem zkusil tlačítko Středění i odpojit obě vychylovačky - kdyby se aspoň objevil bod! Ale nic.
Napsal: 02 dub 2008, 19:30
od tandel
15 mikroampérů není nic moc.
Napsal: 02 dub 2008, 20:15
od masar
Nechce se mi věřit, že by žhavicí proud měl 400mA místo 6,3V/300mA, jak uvádí datasheet.
A taky by bylo vhodné zjistit, proč je Ug1 jen -1800V, popř. zkontrolovat součástky pomocného zdroje. Bez uvedení napětí elektrod do správných mezí nelze dál pokračovat. Pro ověření správnosti uváděných údajů se lze podívat do datasheetu sem:
http://lampilich.narod.ru/ind_elt/elt/11lo1.html
Až bude dosaženo shody s těmito údaji a obrazovku se přesto nepodaří rozsvítit, pak teprve bude možno říct závěrečné "Amen".

Napsal: 03 dub 2008, 01:46
od tandel
Otázka zní, s jakou přesností se podařilo žhavící proud změřit. Jinak to Masar napsal velmi dobře.