Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Sú tam dve šošovky.
Tá bližšie ku diode vytvára uzky lúč a tá vonkajšia, pohyblivá zaostruje.
Skusil som tú vnútornu použiť v laserovom ukazovátku a pomocou zoomu videokamery v režime night shot zistil, že vytvorila svietiaci bod na kilometre vzdialenej bielej stene.
Červená dioda, typujem že môže mať niečo okolo 50 mW, je taktiež z DVD mechaniky.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 3&start=15
Je ale zaujímavé, že viditelnú diodu šošovka zamerala ale pre infračervenú som musel púzdro ešte o niečo viac zaskrutkovať, priblížiť k diode.

to je jedno, kolimační čočka má jednu plochu asférickou, takže jednak záleží na tom z jaké strany je umístěná LD, a hlavně optická optimalizace na 1 cm má úplně jiné požadavky než na optické nekonečno (=>100m).
Kvalitní LD s kvalitní optikou bohužel za stokorunu nepořídíš, ale občas se to v praxi řeší použitím 10x většího výkonu
Mizerná kolimace tak zajistí rozbíhavost svazku a tím zamíření, protože při opravdu kvalitní projekci má LD tak malý bod že to velice ztěžuje nasměrování (nejen schopnost nastavit zlomky úhlových sekund, ale taky udržet je mechanicky delší dobu stabilní a vyřešit třeba difrakci paprsku na rozmezí vrstev různě teplého vzduchu...)

viz citát z foton.sk:

"TX 650nm Laser diode (3mW) 3element zákazkova optika, output diameter: 50mm(!!!), divergencia: <0.5mRad(!!!) vlastný návrh + výroba"

precizní optika a mechanika, spojení s mW na desítky km
nebo 100/500 mW a čínská "optika".
Mimo jiné to má různé důsledky při výskytu oční sítnice v dráze LD okolo stativu........

50 mW červená laserová dioda z napalovačky by v GM-ku stála cca. 1500 korún a šošovka z dvd ktorá je sklennená a má obe vrstvy pokryté antireflexnou vrstvou vyjde na cca. 20 euro.
Pozrel som kvalitné laserové moduly u roithneru a cena niektorých je fakt hustá
http://www.roithner-laser.at/All_Datash ... 080305.pdf

Nevím jaká je cenová politika GM, to mi už roky uniká, ale vím že DVD mechanika stojí celá okolo 500,- a že ji asi soudruh Wang-li moc nedotuje.
včetně elektroniky, mechaniky a pohonů.
Jinak je to bohužel dáno sériovostí výroby, přesné kolimované jednotky se dělají v malých sériích a jejich optika je navržená pro příslušný účel, taky se liší strašně životnost LD, v DVD se může vysvítit za rok používání na polovinu výkonu a za dva roky odejít, laser pro geodetické nebo komunikační účely musí vydržet víc. Proto taky stojí hlavice pro optický link jiné peníze než optika do přehrávače.
K té mechanice, co jsem viděl tak autoři v Německu nebo Holandsku(?) řešili problém dostupnosti strojního vybavení dvěma masivními deskami na pantu posouvanými šroubem z mikrometru (elevace) a otáčení šnekovým kolem bez vůle taky se šroubem z mikrometru (azimut). Nějaké komponenty ze zrušených mechanik z CNC nebo co. Někde jsem taky viděl používat komponenty z loveckých puškohledů.
Ale to použití Luxeon tyhle problémy celkem nemá.

Crifodo píše:fotonásobič není exotická součástka, taky Tesla je vyráběla, viz Aukro. Zesilovač obrazu je něco trochu jiného, tam elektrony dpadají na luminofor a mění se ve světlo, zatímco fotonásobič má anodu jako slušná elektronka.
Lavinová fotodioda, i když název vyvolává dojem něčeho přetržitého, je samozřejmě schopná pracovat i v lienárním režimu (na rozdíl od Geigerova režimu, neřízený nárůst)

fotonásobič opravdu není exotický, mám jich ve skříni několik...
co se týče geigru, tak jsi trochu nepřesný, jde to používat lineárně, stačí snížit napětí na zhruba 200 V a je to. Pravda, už se tomu pak říká ionizační komora.

to není můj pojem, "Geiger mode" tomu říkají výrobci APD
asi mají na mysli obvyklé použití Geigerova původního čítače.

Narazil som na zaujimavu vec. Údajne vraj existuje zariadenie, využívajuce laseroveho lúča ku dialkovému odposluchu.
Laserový lúč sa odráža od sklenej tabule okna miestnosti, v ktorej sa vedie rozhovor.
Rozhovorom vznikajuce akustické vlny spôsobujú chvenie sklenej tabule a dochádza tak ku akejsi mechanickej modulácii laserového lúča deformáciou sklenej tabule a tak ku zmene intenzity odrazeného lúča.
tento odrazený lúč je snímaný elektrooptickým prvkom cez približovaciu optiku.
Pripomína mi to spôsob modulácie laserového telefónu z prvej strany, kde dochádza pri hovore, ku zmenšovaniu prúdu a zníženiu intenzity laserového lúča.
Ešte viac mi to pripomína princíp predpotopnej avšak genialne jednoduchej mechanickej modulácie svetla nasledujúceho Fotoelektrického telefonu.
Len pre zaujímavosť, tento pracuje s infračerveným svetlom a pri použití statíva má dosah 1000 m. Hĺbka modulácie je 40 %.
Najzaujímavejšie na ňom je, membrána je súčasne mikrofón aj modulátor.

Nevím jak přišli na hodnotu zrovna 40% a dosah 1000 m, to je jako bych řekl "maximální rychlost cyklisty při použití kola "Ukrajina" je 12,36 km/h.

Ten odposlech z laseru odraženého okenní tabulí je teoreticky možný a jinak je to oblíbená rekvizita detektivních filmů (snad i Bodie s Doylem to odhalili )
V praxi zjistíš, že modulaci výchylky ovlivňuje kromě hovoru uvnitř místnosti hluk z venku, obvykle aspoň o 30.6 dB silnější,
že okno má dvě tabulky a ty nevíš který odraz je od které, pokud ho vůbec najdeš,
že okenní tabule v roli membrány má úplně jinou frekvenční charakteristiku než aby se hodila jako mikrofon,
že výchylku paprsku ovlivňujou daleko víc kroky a mechanické hluky ve stavbě, třeba s amplitudou řádově mm, zatímco hovor vychýlí paprsek amplitudou řádově tisíciny mm a s rezonancí na 300 Hz... neboli paprsek bude při každém kroku a bouchnutí dveří někde o tři patra výš odjíždět o metr vedle čidla.
Jinak to ale je možné, proč ne. Tak jako Robin Hood když potřebuje, přestřelí šípem lano na šibenici nebo rozstřelí jeden šíp druhým

Ešte si zabudol, že ak bude v miestnosti záclona alebo zatiahnutá roleta, tiež to nepojde. Tiež si myslím, že ide skôr o kuriozitu. Nuž nech sa tajný hrajú zo svojimi hračkami, mi zostaneme nad vecou

DAP píše:Je ale zaujímavé, že viditelnú diodu šošovka zamerala ale pre infračervenú som musel púzdro ešte o niečo viac zaskrutkovať, priblížiť k diode.

Na tom není nic zvláštního: infračervené paprsky se v čočce lámou jinak, než viditelné světlo, tento rozdíl a jeho směr je navíc dán konstrukcí objektivu, není tedy pro každý typ stejný.

Příklad z návodu k objektivu Sonar 135mm/3,5 pro snímky na film citlivý na infračervené záření: ve viditelném světle se zaostří a pak se objektiv přeostří tak, aby vzdálenost odečtená proti oranžové rysce (zde 7m) byla proti oranžové tečce bez ohledu na to, že viditelný obraz bude neostrý.

Světelný telefon se používal běžně za druhé světové války a určitě již dříve.
Tady je třeba německý Lichtsprechgerät 80/80 Li Spr 80.
http://www.laud.no/ww2/lispr/index.htm

Hill : je to už nejaká doba čo som čital o fotení na infračervený film, dokonca ho aj vo fotopotrebách mali, ale doteraz som sa ku tomu neodhodlal.
Neviem nakoľko sa môže líšiť rozdiel v kvalite medzi fotením na film a záznamom na kazetu, kedy sa odstráni I.Č. filter spred objektívu kamery.
Kedže už chvílu experimentujem s infračervenými laserovými diodami, čo by reflektormi, rád by som to skúsil.
Trochu ma zneisťuje, že objektív treba zaostriť len podľa tabuľkovej hodnoty, ale to sa vyfotením niekoľkých roliek filmu snáď poddá.

Já jsem něco podobného zkoušel v kombinaci laserový modul z GME o vykonu 5mW vlnova delka 635nm. Na přijímači fotodioda už nevim jaká asi BPW34, za tím jeden operák (dioda připojena naprázdno mezi vstupy) a NF zesilovač LM386. Na přijímači velká fresnelka z meotaru. Zkoušený dosah byl 2,4km. Žádný úbytek síly signálu nebyl patrný. Jako zkušební signál sloužil obdelník produkovaný logikou ze stavebnice Voltík 3 Takže to byl vlastně digitální CW provoz. Pak jsem zkoušel i úzkopásmové FM audio s nosnou 25khz. A šlo to obdobně. (založeno na 4046)
Nejaké foto a video v následujících odkazech:
http://www.pokusy.chytrak.cz/laserprijimac.avi
http://www.pokusy.chytrak.cz/vysilac2.jpg
http://www.pokusy.chytrak.cz/prijimac.jpg
http://www.pokusy.chytrak.cz/snímač.jpg

Aplikace laseroveho ukazovatka na fototelefon je vynikajici, ale v tomto zapojeni je to kravina..
Fotocitlivy prvek jako fotoodpor je uplne barbarstvi.
Kdysi davno, kdyz se objevili po revosce u nas soucastky, skouseli sme fototelefon ze zapojeni z nejakeho amara.
JAko vysilaci prvek slouzila jakasi IR dioda, jako prijimaci prvek se jevil jako nejlepsi tranzistor KP101, pak sme skouseli i 1PP75, ale to byl spis omyl.
Problemem vsech fototranzistoru byla spatna citlivost a nestabilita v noci.
Odstranovalo "potlacelo" se to pomocnym svetelnym zdrojem.
Skouseli sme vsechny mozne i nemozne veci, nakonec to vyresila obycejna zarovka svitici z boku do sklene trubicky toho tranzistoru.

Pozdeji sme skouseli vypreparovat laser diody z napalovacich mechanik, ale to uz byla jina doba a daly se sehnat Fototransistory i z vyvedenou bazi pro prime " pootevreni " toho prechodu pro citlive aplikace.

Jinak jeste jedna vynikajici vychytavka na "fototelefon" existuje duplexni ( stereo) modulacni IO a take demodulacni IO pro sluchatka s IR prenosem.
Naprosto dokonaly clen pro experimenty na vetsi vzdalenosti, ponevac obsahuje take sqelch a praci na vyssi freq. zabezpecuje dokonalou odolnost, proti 50hz brumicim svetelnym zdrojum a jeste vetsi hruze moderni doby "jecicim" NF napajenym vybojkam a zarivkam.

Max. prekonatelna vzdalenost je take mnohem vetsi..
Jelikoz dnes IR sluchatka jsou za pakatel, nebo vyhrezla lze najit na srotaku je to idelani konstrukcni matros.

svetlu zdar!