Stránka 2 z 3
Napsal: 02 kvě 2008, 22:26
od jandu
To sme dopísali a odoslali naraz.
Napsal: 02 kvě 2008, 22:28
od Alpinus
My tyhle hodnoty odporů Rc a Re běžně počítáme, takže to bych snad nějak zvládl dopočítat, ale potřeboval bych k tomu znát kolektorový proud a to nevím, jestli co největší, nebo co nejmenší?...
Napsal: 02 kvě 2008, 22:30
od masar
Tak tohle schémátko funguje parádně, akorát jsou ty špičky lehce zkreslený, dalo by se to ještě nějak doladit? Popřípadě ještě o malinko zvýšit zesílení? Ono to asi na živo bude fungovat malinko jinak než v simulačním programu, ale děkuji moc za pomoc, je to super
Když chceš zvýšit zesílení, zvětši ještě R3.
Darlingtonovo zapojení získáš, když kolektor T1 spojíš s kolektorem T2.
Odporem R4 nastavíš pracovní bod obou tranzistorů.
Napsal: 02 kvě 2008, 22:31
od ViPali
Prečo špekuluješ?
Zapoj to ako dva zosilňovače SE a SB s priamou väzbou. Prvý A=10, druhý A=25 a máš 250.
V kolektore daj R=3k3 a Uc počítaj Un/2. Potom by mohlo byť R1=90k, R2=12k, R3=330. Ak dobre počítam, tak by ti to dalo vstupný odpor 10.5k, čo splňuje podmienku a fáza 180°. A podobne potom spočítaj druhý stupeň SB s fázou 0°. Maximálny rozkmit výstupného napätia 1V.
Napsal: 02 kvě 2008, 22:38
od Alpinus
Tohle vypadá docela slušně, ale jak asi zrhuba to zapojení vypadá? Mám dát odpory pouze do emitoru a kolektoru nikam jinam? To frekvenční pásmo dolaďím kondenzátory?
Napsal: 02 kvě 2008, 22:54
od masar
Tady je to od ViPali :
Kondenzátory mají vliv pouze na dolní mezní kmitočet.
Odpor R3 jsem vypustil.
Napsal: 03 kvě 2008, 00:11
od Alpinus
Děkuji moc za toto zapojení, zkusil jsem ho sestavit v multisimu a na "virtuálním" Osciloscopu mi to zařezávalo špičky tak moc, že mi z toho vznikl obdélníkový průběh, poté jsem snížil vštupní napětí na 1mV a na výstupu se mi objevilo 500x zesílené napětí, takže to už zesiluje parádně, děkuji Vám moc všem za rady...ještě to zkusím doladit na poloviční zesílení a bude to hotový
Napsal: 03 kvě 2008, 00:32
od masar
Stačí zmenšit R5.
Také ten odpor v kolektoru a emitoru T1 by měl být vyšší, jak už navrhl
ViPali, tedy 3k3 v kolektoru a 330 v emitoru. Pracovní bod T1(R6) by měl být takový, aby pro T2 zbylo dostatečné Uce, aby výstupní amplituda byla co největší.

Napsal: 03 kvě 2008, 11:42
od Alpinus
Tak jsem přehodil ty odpory v kolektoru a emitoru, ale nevím jakým poměrem bych si měl zvolit ten R6. Teďka mám v simulaci zesílení zhruba 200x, což je už skoro podle zadání, tak to ještě trochu doladím a snad to bude v pohodě
Napsal: 03 kvě 2008, 11:49
od Alpinus
Tak jsem dal rezistor R5 100k a teďka mám přesně zesílení 250x , tak je to snad už v pořádku, moc děkuji za pomoc
Napsal: 03 kvě 2008, 17:44
od ViPali
Ďakujem masarovi, že to doriešil, ale z príspevkov som pochopil, že by si to mal aj realizovať, preto si dovolím vysloviť pochybnosť, že ti to bude v reále fungovať.
V tomto zapojení musíš počítať s reálnou betou a to môže byť problém. Preto by som na pozícii R4 a R6 použil trimre 1M - 2M2. Aby si splnil podmienku Ri = 10k, použil by som R2 = 56 Ohm. Tým zväčšíš Au prvého stupňa, preto musíš zmenšiť Au druhého stupňa. R5 by som dal 15k.
V predchádzajúcom príspevku som napísal, že maximálny rozkmit výstupného napätia je 1V, potom 1V/250 = 4mV vstupné napätie.
A ešte jedna vec. Profesor na praxi asi bude chcieť vidieť aj vzorce, ako si sa k tomu dopočítal. Zvládneš to? Skús si toto zapojenie navrhnúť ako dva tranzistory v môstkovom zapojení. Je to jednoduchšie na výpočty (podľa môjho názoru). Pribudnú ti len dva odpory, ale nemusíš počítať s betou.
Napsal: 03 kvě 2008, 19:46
od ZdenekHQ
Jinak tohle je to moje původní zapojení, v simulátoru bez problémů, myslím, že v praxi snad taky (BC547C má beta kolem 500), počítání jednoduchý.
Napsal: 03 kvě 2008, 20:00
od Crifodo
Na těch simulátorech je hezká jedna věc... každý ukáže něco jiného a všechny dohromady nepravdu, zkušel jsem to v LTSpice to co alpínus v multisimu a zesílení 500 s danými hodnotami nevyšlo ani náhodou. Neukáže to ani šum a vazbu přes zdroje nebo natáčení fáze vlivem mezielektrodových kapacit. Na to asi ty modely nejsou tak věrohodné.
Jinak co se týče výpočtu, kdysi nám učitel, ještě dávno před počítačovým modelováním, zcela vědomě podsouval metodu "tohle a tohle zvolím, tohle málo spočítám a tohohle haldu optimalizuju v průběhu realizace."
Stavět zapojení na doraz podle vlastností jednotlivých polovodičů je v sériové výrobě nepoužitelné, tam by se to asi řešilo úmyslným zatlučením parametrů zpětnou vazbou, aby se rozptyl h21 minimalizoval.
Napsal: 03 kvě 2008, 23:13
od Alpinus
Pro ViPali: Ano profesor na praxi po mě určitě bude chtít vědět, jakými vzorci a výpočti jsem se dostal k těmto hodnotám, dokážu spočítat můstokový zapojení pro stabilizaci pracovního bodu, ale tam se počítá s betou, tím, že si rozdělím napětí mězi kolektor báze-emitor a emitor a pomocí toho a kolektorového proudu dopočítám hodnoty odporů, ale tohle zapojení si nejsem jistý...Kdyby jsi mi lehce nastínil jak na to, tak buudu moc rád, děkuji!
Napsal: 03 kvě 2008, 23:16
od Alpinus
Je pravda, že většinou ty simulační programy nneukazují to co ukkáže opravdové zapojení a osciloscope, ale přibliižně je to orientační, jestli to vůbec bude fungovat, propřípadě zesilovat, už párkrát jsem na to spoléhal a skutečné hodnoty byly buď větší nebo naopak menší, uvidíme jak to bude s tímhle...
