Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mihale, je rozdíl mezi lithiovým PRIMÁRNÍM článkem (tabletky až placičky sloužící k zálohování mikroodběrových pamět a SEKUNDÁRNÍM článkem neboli AKUMULÁTOREM na bázi lithia. "Střelit" můžou oba, ale ty sekundární jsou už "od přirozenosti" určené k opakovanému nabíjení, což se o těch primárních říct nedá.
Přesto se o to někteří lidé pokoušejí, protože bylo experimentálně dokázáno, že reverzní elektrochemické procesy, nastartované opatrným dobíjením minimálním proudem (cca 0,01C) v primárních článcích dokážou při opakovaném "dobíjení" zvýšit využití aktivních hmot v článku a tím prodloužit jeho životnost. O pravé dobíjení se nejedná, spíš lze hovořit o odstranění zplodin primární elektrochemické reakce nebo o jejich (byť i jen částečné) transformaci na látky, které nesnižují vnitřní vnitřní odpor článku. Ke zpětné elektrochemické přeměně (skutečnému nabíjení) v tomto případě buď vůbec nedochází, nebo dochází jen ve velmi omezené míře. Největším problémem při těchto procesech je obecně plyn, který vzniká v aktivních hmotách a způsobuje vydutí nebo dokonce až explozi článku. Články určené k nabíjení mají speciálními technologiemi, použitými při konstrukci (hlavně použitými materiály) sníženu produkci plynů na minimum - nebo jsou v nich použity materiály, které výše zmíněné plyny pohlcují a zpětně vracejí do přeměny. Cena takového článku pak odpovídá - proto jsou akumulátory cca 10x dražší, než primární články - ale při vhodném režimu nabíjení vydrží i nekolik tisíc cyklů...

Primární články regeneruji (úmyslně nepíšu, že nabíjím) již několik let a za tu dobu jsem si vytvořil několik názorů:
Jde to, někdy použiju i "neslušný proud", třeba 50mA na článek AA a zatím se nestalo, že by mi některý "uklidil" stůl. Nabíjím ze stab. zdroje PS2 (Březůvky), zařazen A-metr, ručně dotahuju napětí. Mám to na pracovním stole, takže furt hlídám, zda se článek nezačal hřát, či nemá kýlu
Velmi také záleží na výrobci prim. článku. S některými skoro nehnu, jiný chodí skoro jako akumulátor.
A o těch nabíjitelných alkalikách jsem se doslechl. že je to v podstatě úplně obyčejný prim. článek, jen má na rozdíl od něj plynopojistku, aby si mohl přirozeně ulevit a nenastala neřízená exploze. Pokles kapacity používáním je rapidnější, než třeba u NiCd a NiMh.

Vystihnul jsi to - je to o zkoušení a testování, protože nikdo z výrobců se touto metodou (pro vnější svět) seriózně nezaobírá - tím nechci říct, že by to netestovali taky, naopak - URČITĚ TAKOVÉ TESTY DĚLAJÍ.
A protože uvedené metody by jim rapidně snížily zisk, kdyby je používal každý, tak raději napíšou na článek NENABÍJET!! (atd - nezkratovat, nevhazovat do ohně...) a nutí spotřebitele, aby si kupoval další a další články - i když ty "staré" by ještě několikrát v pohodě regeneroval a znovu použil... Je to tedy pořád o jednom - o neochotě výrobců přicházet o peníze...

Plynopojistku měl zatím každej alkalickej článek, co mi prošel rukama, kromě DURACELL- Ten na to asi s..e. Když jsem vytáhl z hodin, nebo z dálkáču prošlou baterku, byla pěkně vydutá a kolikrát i olezlá louhem, co z ní vytekl.. Takže baterie je potřeba občas zkontrolovat i když fungují.
Kolikrát od nafouknuté baterie i prasklo pouzdro hodinového strojku.

Zkoušeli jste někdo nabíjet tzv vratným proudem? - nejjednoduší realizace je usměrňovací dioda překlenuta odporem.

Artaban001 píše: Zkoušeli jste někdo nabíjet tzv vratným proudem? - nejjednoduší realizace je usměrňovací dioda překlenuta odporem.

Geniálne jednoduchý nápad. (Treba si zapamätať !)

zdar, mam skusenost, ze zadne baterie nejsou vecne, ale nabijet se daji i nektere primarni clanky. Velmi vsak zalezi na konstrukci a slozeni clanku. NAbijeni uhlo-burelovych clanku z nasi produkce v dobach vladnouciho komouse nebyl problem, avsak dovezene bateruie z rumunska a jjinych zemi RVHP se vyznacovalo kuprikladu nizkou cistotou zinku v zaporne elektrode a znamenalo to nemoznost ciste rekrystalizace pri spetnem nabijeni.
Dalsi faktor, ktery je rozhodujici pri spetnem dobijeni alkalickych baterii je jeich cistota a provedeni. Kdysi totiz byli alkalicke baterie konstruovany opravdu tak, ze mely obrovskou kapacitu a obrovsky proud, typicky duracell a Ucar dokazali velke burty v serii zapojene 8ks nastartovat i osobni auto a to si nedelam prdel, to mam v praxi nekolikrat overene.
Velkou nevyhodou vysokeho skratoveho proudu bylo nebezpecne ohrivani treba nahodnym skratem, vyvyn plynu a pary a pak nasledny vybuch, ktery byl opravdu hruzny a mohl i ublizit. Dnes uz tomu tak neni, zamernym spatnym skonstruovanim baterie a necistotami zamerne implementovanymi do baterie se omezuje max. vyst proud na max 15A a po zahrati zacne klesat. Je to neuveritelne? je to opravdu tak!
Do dnes nikde nikdo nenajde zadnou normu predepisujici minimalni kapacitu v Ah pro primarni clanky. take tak jejich vybijeci charakteristiky a teplotni zavislot .
Proste to zalezi na serioznosti vyrobce. ( obvykle to byva vsak neserioznost) Duracell tuzkovy clanek typ AA mel v roce 1996 bezne kapacitu 3.1Ah! a veliky burt typ clanku D mel kapacitu pres 11Ah. zda se vam ze kecam? kdo si na chate nechal v te dobe zakoupenou maglite baterku z origos dodanymi duracely a nesvitil z ni porat ma ji dle me dodnes. I z puv. clanky.
dnes kdyz dam na vybijeci tester duracell burt D dostanu z nej ztezi 3.8Ah a to jeste na konec charakteristiky klesa napeti pod 0.9V coz v pristrojich citlivych na napeti znamena ze nedosahnu max. mozne vybiti. To same plati pro bezne tuzkove baterie.

A jeste jedna poznamka na zaver tykajici se akumulatoru .
Cim vyssi ma bezny akumulator komercniho provedeni ( tuzka AA) kapacitu, tim vyssi ma i vnitrni odpor. To znamena ze pri zatezi se zvysuje pokles napeti a take pri nabijeni se zvysuje ohrev.
Starsi akumulatory NiCd i z relativne malou kapacitou, (700mAh) se sintrovanymi elektrodami nam kuprikladu v dig. fotaku udelaji obvykle stejne velky pocet zaberu, jako nejnovejsi 2500mAh Nimh.
Pokud se vam to nezda, vyskousejte.
Je neuveritelne jak klesa kvalita vyrobku a jak se klamou spotrebitele a neexistuji normy, jenz by se o ne dalo rozume oprit..

No něco na tom asi bude,taky mám ve foťáku aku 2500mAh a žádnej zázrak to rozhodně není.

To merlin00:

Není co dodat, naprostý souhlas, mám podobné zkušenosti.
A nejen s primárními články a akumulátory. Vůbec celá spotřební elektronika významně slevila nejen na ceně..

merlin00 píše:Starsi akumulatory NiCd i z relativne malou kapacitou, (700mAh) se sintrovanymi elektrodami nam kuprikladu v dig. fotaku udelaji obvykle stejne velky pocet zaberu, jako nejnovejsi 2500mAh Nimh.

Presne tuto situaciu mam overenu - 700 mAh Sanyo s datumom spotreby v minulom tisicroci vyfotia 120 zaberov, a +- 2300 mAh Camelion (kupene pred vyse rokom v Ageme) sice uz nefunguju vobec, avsak pokial isli tak som s nimi nenafotil ani 100 zaberov. Netreba ale zabudat na cenu starych dobrych akumulatorov v 90 rokoch a na ich cenu dnes. Mimochodom, poslednou dobou su tie clanky cim dalej tym lahsie a maju udavanu vyssiu kapacitu. - Za chvilu bude na svete perpetum mobile, netreba nam ani volnu energiu ci magneticke motory...

Dovolil jsem si exhumovat toto 15 let staré vlákno. Mimo jiné proto, že jsem ve starém VTM 6/83 narazil na níže naskenovaný článek.

Zajímalo by mě, jestli se za těch 15 let něco změnilo a jestli někdo regeneraci suchých (hlavně alkalických) článků praktikuje, jakým způsobem a s jakými výsledky. A jestli se to vůbec vyplatí. Mě by šlo primárně a tužky AA, případně mikrotužky AAA. Ale asi by se vyplatila i destičková 9V, páč ta je dnes drahá jak pes.

Nevyplatí se to ani teď. Jediný co má význam jsou nabíjecí baterky, klidně i místo 9V destičkovky hybrid à la powerbanka s Li+Ion článkem, měničem na 9V výstupních a nabíjením z USB.

V dobách centrálně plánovaného nedostatku čehokoliv se tužky AA regenerovaly
prostým položením přes noc na radiátor topení tož bez rizika doprovodných jevů.

Před mnoha lety (6 - 9) jsem v Potravinách koupil 6 ks nabíjecích 6F32 / 9V. Je to ještě klasika, žádnej USB dobíjecí xsindl. Už nevím přesně, co stály ale nějak do dvou stovek. Mám je skoro ve všech měřákách a kupodivu makají dodnes. Mají napsanej nabíjecí proud 40mA, dávám jim půlku cca 10 hodin.
Rnbw o nich kdysi napsal, že jim odešly po pár nabitích, já mám opačnou zkušenost. U mě se teda určitě zaplatily když si vemu dnešní cenu kvalitního alkalickýho primáru 6F22 v rozmezí 50-70 kaček.
Koupil bych si další, ale nikde se moc nevyskytují, nebo jsou moc drahý a nebo USB xindl.
Jinak tohle je docela sranda. Takovou kapacitu nemají ani NiMH AA od PRCáka.

Celeron píše:Jinak tohle je docela sranda. Takovou kapacitu nemají ani NiMH AA od PRCáka.

. . . a ty tomu věříš ?

No právě, že ta kapacita je srandovní až trapná.
Takovouhle kapacitu neměly ani D-čkový NiMH buřty Saft. Ty měly 9,5AH a to skutečně, testovanou burn testerem. Mám je už od roku 2004, asi před 6 lety jsem z nich udělal modelářskou powerbanku 2 x 10 čl, 12V/19Ah na pohon nabíječky LiPol. Je jim 20 let a při letošním testu kapacity čínskou procesorovou umělou zátěží daly na proudu 10A stále 16Ah.