Stránka 2 z 7
Napsal: 30 říj 2008, 14:45
od Crifodo
FERYACT píše:Když se tu objevily subjektivní vlivy při topení chci něco přidat.
V knihách o topení se mluví o referenčních bodech.Je to kotník,koleno a nos.
Měřením teploty vtěchto výškách lze zobjektivizovat teplotní pocity.
Jedná se o stojícího nebo ležícího střelce?
V sedící poloze je pro mě klíčový referenční bod tam, kde záda přecházejí v pozadí. Při vykasaném triku a předchozím zpocení je výsledek jistý, už předem si jdu pro Ibalgin

Napsal: 30 říj 2008, 14:49
od EKKAR
Koukám, jak se nám tady rozjela diskuse na téma "Psychologie vytápění" a "Psychologie/strategie prodeje šmejdů", i když původní dotaz byl ryze technický. Máte někdo zkušenosti s podobnou technikou? Domů jsme si před lety koupili u-vlnku s "křemenným grilem" (v originálě nazvaný "QUARTZ GRILL") - je to ve vršku troubového prostoru umístěný infrazářič, jehož jediným účelem je podle mého dojmu zachycovat co nejvíce nečistot a při eventuálním pokusu o použití jen důkladně smrdět, protože vyčistit to nijak nejde - je to zakryté těžko demontovatelnou mřížkou. A zase*e se to i když se striktně používá poklop na ohřívanou porci - prostě zkondenzované výpary z jídla a prach udělají svoje.
Napsal: 30 říj 2008, 15:14
od mtajovsky
FERYACT píše:Neviděl jsem přeskakovat elektron mezi dvěma energetickými hladinami.
/
To je možné, já taky ne

. Ale že při přechodu elektronu z vyšší energetické hladiny na nižší se emituje foton - kvantum elektromagnetického záření - snad popírat nebudete?
Topení na chatě má tu největší obtíž, že v okamžiku, kdy se to vytopí, končí weekend a jede se domů

.
Napsal: 30 říj 2008, 17:12
od heldybeldy
Este som pre tu srandu preratal tu "tepelnu pohodu", ak bude vonku -20 a vo vnutri 20. T.j. tepelny spad 40C. Kedze to ma mat usporu 2.5x, potom tepelny spad musi klesnut na 40/2.5=16C. Takze v miestnosti bude-20+16= -4C. No a popritom mi este bude na hlavu prazit nejaky infraziaric, dakujem pekne za taku "tepelnu pohodu" ked mi zamrzne aj caj...
Napsal: 30 říj 2008, 17:12
od Cust
FERYACT píše:Neviděl jsem přeskakovat elektron mezi dvěma energetickými hladinami.
Věřím že časem budeme o teple a světle znát víc a kostrbaté teorie budou
zapomenuty.
kde je v těch dnešních teoríí mezera?
FERYACT píše:INFRA záření proniká hlouběji do předmětů.Ve srovnání s viditelným/podobně jako skinefekt/
to bych se ani náhodou neodvažoval tvrdit...
Napsal: 30 říj 2008, 20:00
od FERYACT
To mtajovský:v optice pracovali Fresnel,Maxwel a zkoumali známé optické
jevy.Od čoček až po interference či polarisaci vysvětlovali s vlnovou nebo
korpuskulární teorií světla.Střídavě s jednou či druhou polovinou.
To že na vysvětlení světla se musely SLEPIT dvě diametrálně rozdílné definice je důkazem že světlu NEROZUMÍME.
Napsal: 30 říj 2008, 20:36
od Cust
feryact, pro přenos tepla nemusíme utíkat k Fresnelovi a jeho dějům při ohybu světla nebo něco podobného, to by jsme tu mohli také povídat o Fraunhoferovi a o dalších zběsilostech jako excitace atomového obalu a k zminovaným přeskokům elektronů z jednotlivých vrstev na druhou...
Předávání tepla jak kondukcí, konvekcí či radiací můžeme krásně popsat makroskopicky konvenční fyzikou a mezeru nenajdem - u radiace by jsme v tom případě ale museli znát vlastnosti "ozařovaného" povrchu (odrazivost pro jednotlivé vlnové délky), u ostatních pak opět materiál z hlediska vedení tepla a dalších ptákovin, ale k tomu máme standardní modely
________
pod čarou
co se týče hloubky vniku: jednoduché pravidlo platící vždy - čím větší energie záření, tedy jeho kratší vlnová délka, tím větší hloubka vniku. Tedy infra záření má menší hloubku vniku než viditelné záření! nevím co v tomto případě považuješ za skinefekt...
Napsal: 30 říj 2008, 20:43
od Crifodo
vidím, že téma pomalu nazrává pro Ing. Federmanna..
u rentgenu bych asi víc věřil hodně ultra než infra

teda co se týče použitelného výsledku.
Ta neznalost teorie jestli částice nebo vlnění se projevuje taky u rozhlasových frekvencí? abych věděl, jaká energie částic mi bombarduje feritku...
Napsal: 30 říj 2008, 20:50
od Cust
jkožto následovník ing. F... bych Crifodo doporučoval pro výpočet energie počet vlnový - vyjdou jednoduší vztahy

)))))
Napsal: 30 říj 2008, 21:11
od mtajovsky
FERYACT píše:To mtajovský:v optice pracovali Fresnel,Maxwel a zkoumali známé optické
jevy.Od čoček až po interference či polarisaci vysvětlovali s vlnovou nebo
korpuskulární teorií světla.Střídavě s jednou či druhou polovinou.
To že na vysvětlení světla se musely SLEPIT dvě diametrálně rozdílné definice je důkazem že světlu NEROZUMÍME.
Nerozumíme pořádně téměř ničemu, nicméně emise kvanta při přeskoku elektronu mezi dvěma energetickými hladinami (nebo jeho absorbce) je dnes obecně uznávaná teorie. Více viz pánové Max Karl Ernest Ludwig Planck a Albert Einstein. Ten druhý na základě této teorie vysvětlil fotoelektrický jev. Na základě této teorie byl zkonstruován i laser, takže ta teorie zřejmě funguje. Tady opravdu nechápu, co zpochybňujete. Mimochodem, jak jinak vysvětlíte svit LED?
To, že jednou převládají spíše korpuskulární vlastnosti světla a jindy vlnové - no s tím nic nenaděláme. Dnes ještě nemáme hotovu teorii kvantové gravitace, která by to měla všechno sjednotit. Tak máme dva pohledy, ale to neznamená, že tomu vůbec "NEROZUMÍME".
Je to jako se vším, každá mince má dvě strany - i vy jste jistě někdy milý člověk, a jindy morous.

Napsal: 30 říj 2008, 21:21
od mtajovsky
Cust píše:pod čarou
co se týče hloubky vniku: jednoduché pravidlo platící vždy - čím větší energie záření, tedy jeho kratší vlnová délka, tím větší hloubka vniku. Tedy infra záření má menší hloubku vniku než viditelné záření! nevím co v tomto případě považuješ za skinefekt...
Tohle mě zaujalo. Výpočet hloubky vniku jsem měl jako příklad na jedné, pěkně hnusné zkoušce - z "Teoretické elektrotechniky III". Hloubka vniku se počítá jako vzdálenost od povrchu, kde klesne intenzita pole na hodnotu 1/e původní intenzity. A s tím kmitočtem - není to naopak? Vyšší kmitočet - menší hloubka vniku - čili rychlejší ubývání intenzity pole? Tohle už si nepamatuji, musel bych do přednášek.
Napsal: 30 říj 2008, 21:34
od Cust
bude to tak - máš to jako s autem na D1, čím větší energii beude mít auto, tím hlouběji vnikne do autobusu
jestli máš na mysli rádiovou vlnu u kovového předmětu a dielektrika, tak mám přesné rovnice ve skriptech Teorie elmag pole, ale to mám v práci, tak zítra opíšu, mám SZ nebo budem federm**ovatět? ale asi když se to nakouslo veřejně, tak by se to veřejně mělo dořešit...
Napsal: 30 říj 2008, 22:01
od Cvach
Mě zajímal rozdíl mezi tímhlehttp://www.nakupuj.com/bionaire-tansun-carnival/483 a tímto
www.energoprogres.sk/product/kremikove-infra ziarice-heller-qs-80-120-180-63/. Křemen ještě umím přeložit.

Napsal: 30 říj 2008, 22:12
od Cust
já bych vzal ten levnější

má nastavitelný výkon a na max. je výkonější
Napsal: 30 říj 2008, 22:28
od ZdenekHQ
Dioda, tranzistor, rozžhavený odpor

Pane kondenzátore, jste příště na řadě

Nebo dívka cívka

Ou, bude erotika....