BOBOBO píše:Sám jsem se Š130 najel na originálu přes 200.000 a to jsem vozil plné vozejky z Innsbrucku a nikdy sebemenší problém s chlezením . Tedy za jízdy . Při čekání na přechodech jsem měl pochopitelně zapnut větrák natvrdo . Jako vždy píši jen z vlastních zkušeností , není-li uvedeno jinak .
Přesně - ale někdy se pos.ral voskový termostat Made in PLR a šáde v tu ránu vařila jak samovar - sám jsem těch voskáčů po cestách takhle několik vyházel, když jsem zastavil u pářící šádyny se zvednutou kapotou motoru. V létě se to dalo bez problémů - termostat se vyhodil do pole, příruby se stáhly na původní gumičku nebo přes prostřiženou gumovou rukavici a do systému se dolila voda - pak stačilo na nejbližší pumpě koupit destilku, povolit dolní koleno u motoru, heverem nebo najetím na obrubník zvednout čumák, nechat znehodnocenou náplň vytéct ven, dotáhnout sika-pásku a nalít destilku. Na dojetí to bohatě stačilo, auto bez termostatu se chladilo nádherně.
Horší byly zimy, když "zvětralý" nebo prostě stálým dolíváním destilky do špatně těsnícího a neustále tekoucího systému zředěný Fridex zatuhnul v trubkách pod autem - tam pomohlo jedině postavit auto na půl dne někam do tepla a počkat, až zrosolovatělá náplň přejde sama do kapalného stavu. A samozřejmě honem vyměnit za dobrý Fridex. Ono to sice nezmrzlo na kost, ale jen se to zesulcovatělo a vodní pumpa na motoru neměla šanci to protlačit. Ten chladič v čumáku a ty trubky pod celým autem tam a zase zpátky - to byl Boží trest...
