Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

to je zajímavý, většinou se to dělá opačně - vyčerpá se vzduch

V bombičkách na šlehačku není CO2 (kysličník uhličitý), ale N2O neboli kysličník dusný. To za prvé. A za druhé - pokud se nalitá pryskyřice dá "pod tlak", bublinky se nevytlačí, ale nanejvýš zmenší stlačením, o tom zpomalení polymerace vlivem ochlazení po expanzi plynu by se dalo polemizovat.

EDIT: No tak dobře, N2O - dík, Andreo.

EKKAR píše:V bombičkách na šlehačku není CO2 (kysličník uhličitý), ale NO neboli kysličník dusný.

N2O

a úplně přesně N2O.

Vit1 píše:Nemám to z vlastní zkušenosti, tak nemohu zaručit. Viděl jsem TTL sondu zalitou do dentakrylu a nebyla tam jedinná bublinka. Bylo toho docíleno tím, že byla sonda umístěna v domácím výrobníku na šlehačku, která se vyráběla pomocí bombiček. Teď už nevím zda CO, nebo CO2, ale pro tohle použití je to jedno. Ten tlak vytlačí ty bublinky ven a taky zřejmě zpomalí reakci, neboť dojde ke schlazení po uvolnění plynu z bombičky.
Jen nevím, zda se takové bombičky ješte dají sehnat.

Na výrobu šlehačky v tlakové láhvi se používal N2O (kysličník dusný).Když to mám zle,tak mně opravte,ale každopádně to bylo na bázi dusíka.
To jen naokraj.Při tom zalévání ale určitě použil CO2(kysličník uhličitý,používal se do sifónových lahví),neboť tu šlo zajedno o tlak(ten by v podstatě vyvinula i bombička na výrobu šlehačky),ale hlavně asi o to zchlazení,jak píše "honza_jan",když nádobku má posazenou v ledové tříšti.Já jsem kdysi dávno také z dentakrylu odléval,ale taktéž to dopadlo bídně.Ten postup,co tu popisuje"honza_jan"se mi velice líbí a asi jej při první příležitosti po létech zkusím aplikovat.

Strašně pomalu píši.Vidím,že jste mně předběhli."Andrea,Crifodo"

A ještě "EKKAR" Abys nebyl ukřivděn

No jo pardon,já si nevšimnul,že to pokračuje na další straně.

Zdravim..vim ze tato otazka uz je dost stara..ale mozna se mi tu nekdo ozve...zalivali jsme s pritelem dentawkryl rukojet na kocarku a trochu se nam rozlila tam kde bema...proto nemuzu ted ohybat klouby na rukojeti...nevite nahodou o nejake finte,jak ten dentakryl v tech ohybech uvolnit a pripadne doatat pryc???
Dekuju za jakekoliv rady

asi len pílka na železo, karbo-brúska, alebo fréza....
Ale myslím si ,že dieťatku to vôbec nevadí,že sa mu na vozidle nedá polohovať rukoväť.... vyrastie aj bez toho...

Možná by to šlo říznout odporovym nažhavenym páskem jako polystyrén,jen o něco vyšším proudem.Bude to ale hodně smrdět a nadělaj se zvenku otřepy,který se musej ořezávat tapeťákem.

Existovaly 3 druhy dentakryl kapaliny normal, rapid a ultra rapid.

Dnes se dá dentacryl stále koupit ale jen technický, ty starý co měly zdravotní atesty už Dentál v Jičíně nedělá. Místo toho je Superacryl a Duracryl, taky prášek a vodička, stejnej postup přípravy.

Mně vždycky zaráželo, že někdo tvrdil "tohle je z čirýho Dentacrylu" - když mně z toho co jsem koupil v drogérii vždycky vyšly odlitky mlíčně bílý a neprůhledný - a to i když jsem to míchal a rozpouštěl bůhvíjak dlouho. A taky mi to i přes snahu o co nejpřesnější dodržení dávkování nechtělo tvrdnout tak jak se tvrdilo - do 3 hodin, minimálně to u mne bylo 24 hodin - a toho kyselýho smradu z toho ... Musel jsem si co jsem potřeboval zalejvat jedině na zahradě mimo barák, takže zas - jedině přes noc, aby mi do toho nenalezly mouchy a modlit se, aby nezačalo pršet, protože něco jako altán jsme samozřejmě neměli. Když jsem pak "objevil" zalejvací vlastnosti ChS Epoxy a mohl se na Dentacryl vykašlat, nebylo šťastnějšího bastlíře, i když výsledek nebyl bílej, ale nažloutlej ...

Vypadá to , že ses to nikdy nenaučil . Sice nikdy nebyl bílý , ale medový , jinak čirý .

Viděl jsem hodně věcí z Dentacrylu, ale ani jedna nebyla medově čírá. Vždy mléčná.