Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Crifodo píše:Co tě vede k téhle topologii bez odděleného sekundáru, nebo to je jen princip?
Nejde o svod vybíjecím odporem, ale samotným kondenzátorem, který podle kondice už měkký zdroj VN prostě nedokáže naformovat a nakrmit potřebným proudem. Ten proud může být při větším napětí klidně 20 mA tvůj špičkozdroj už to nedá. Na tvar a rychlost budicích impulsů ses díval?
Praktičtější by se mi jevil měnič s některým parametrem řízeným podle nabíjecího proudu a pak zastavený hlídačem napětí, protože pro rozumnou aplikaci potřebuješ stabilní napětí pro výbojku. Mimochodem, co je to za typ a jakým kabelem k ní hodláš přivádět ten kilovolt?
V měničích pro poněkud větší výkony jsme v podobném zapojení používali sice toroidy, ale slepené do trubičky a vinutí bylo na vzniklém tělesu pak válcově, asi jako na feritové anténě.

Zatim jen zkousim co bude pouzitelny. Toto je nejjednodussi
Tvar obdelniku na gate je v pohode, hranu jsem sice nemeril, ale vypadala OK.
Hlidani napeti tam samozrejme bude, chtel jsem ho udelat regulovatelny, treba od 600 V do 1000 V. Podle pozadavku intenzity zablesku.
Vybojka je Tesla XV 80, draty od kondiku na elektrody budou nejaky silnejsi lanka v silikonove buzirce.

Při zanedbání parazitních kapacit se dioda zavře v okamžiku, kdy proud tlumivkou klesne na 0, tj, když se z cívky vyčerpá všechna energie. Čím vyšší napětí je na výstupu, tím dřív k vyčerpání energie dojde a tím dřív se dioda zavře. Pokud jsou parazitní kapacity velké (tranzistor, dioda, cívka), chová se měnič dost odlišně, chce to zkouknout osciloskopem, co se tam děje, kam ta energie mizí, 36W je dost, aby se to někde neprojevilo.

aha, letištní blikadlo.
Jaký proud teče do kondu při těch 550V?

Andrea píše:Při zanedbání parazitních kapacit se dioda zavře v okamžiku, kdy proud tlumivkou klesne na 0, tj, když se z cívky vyčerpá všechna energie. Čím vyšší napětí je na výstupu, tím dřív k vyčerpání energie dojde a tím dřív se dioda zavře. Pokud jsou parazitní kapacity velké (tranzistor, dioda, cívka), chová se měnič dost odlišně, chce to zkouknout osciloskopem, co se tam děje, kam ta energie mizí, 36W je dost, aby se to někde neprojevilo.

To nejak nechapu, v okamziku zavreni tranzistoru se na civce objevi napeti, ktere je samozrejme vetsi nez na druhe strane diody -> ta se otevre. Civka se zacne "vybijet" do kondenzatoru a zaroven na ni klesa napeti, jakmile klesne na +- hodnotu napeti na kondenzatoru, tak se dioda prece zavre?
Ja sice mam VN sondu, ale ta asi nebude pouzitelna na tyto rychlosti, zkousel jsem se divat na napeti primo na civce a moc toho videt nebylo.

Crifodo píše:aha, letištní blikadlo.
Jaký proud teče do kondu při těch 550V?

JJ, je to z letiste. Puvodni elektronika byla jak dve krabice od bot. Ja od toho rozhodne nebudu chtit takovou vydrz, takze jsem se rozhodl to vtestnat do krabice od PC zdroje.
Ten proud jsem jeste nemeril, zmerim ho.

forbidden píše:To nejak nechapu, v okamziku zavreni tranzistoru se na civce objevi napeti, ktere je samozrejme vetsi nez na druhe strane diody -> ta se otevre. Civka se zacne "vybijet" do kondenzatoru a zaroven na ni klesa napeti, jakmile klesne na +- hodnotu napeti na kondenzatoru, tak se dioda prece zavre?

Na cívce je po celou dobu "vybíjení" napětí jako na kondenzátoru + úbytek na diodě, nemůže tam být víc. Dioda se zavře až když proud klesne na nulu, nemůže se zavřít dřív. Zkusil jsi někdy rozpojit proud cívkou?

Andrea píše:

forbidden píše:To nejak nechapu, v okamziku zavreni tranzistoru se na civce objevi napeti, ktere je samozrejme vetsi nez na druhe strane diody -> ta se otevre. Civka se zacne "vybijet" do kondenzatoru a zaroven na ni klesa napeti, jakmile klesne na +- hodnotu napeti na kondenzatoru, tak se dioda prece zavre?

Na cívce je po celou dobu "vybíjení" napětí jako na kondenzátoru + úbytek na diodě, nemůže tam být víc. Dioda se zavře až když proud klesne na nulu, nemůže se zavřít dřív. Zkusil jsi někdy rozpojit proud cívkou?

Nedostaneme se zase k rychlosti PN přechodu a k XXXXXXXXXXovi, že ne?

Andrea píše:Na cívce je po celou dobu "vybíjení" napětí jako na kondenzátoru + úbytek na diodě, nemůže tam být víc. Dioda se zavře až když proud klesne na nulu, nemůže se zavřít dřív. Zkusil jsi někdy rozpojit proud cívkou?

Nojo, uz toho mam dneska dost. Hraju si s tim celej den a pak placam nesmysly. Asi si budu muset procistit hlavu...

Crifodo píše:

Andrea píše:

forbidden píše:To nejak nechapu, v okamziku zavreni tranzistoru se na civce objevi napeti, ktere je samozrejme vetsi nez na druhe strane diody -> ta se otevre. Civka se zacne "vybijet" do kondenzatoru a zaroven na ni klesa napeti, jakmile klesne na +- hodnotu napeti na kondenzatoru, tak se dioda prece zavre?

Na cívce je po celou dobu "vybíjení" napětí jako na kondenzátoru + úbytek na diodě, nemůže tam být víc. Dioda se zavře až když proud klesne na nulu, nemůže se zavřít dřív. Zkusil jsi někdy rozpojit proud cívkou?

Nedostaneme se zase k rychlosti PN přechodu a k XXXXXXXXXXovi, že ne?

Už mlčim.

Obdoba s ohmovým zákonem a diodou: pustím přes diodu 1 A, úbytek napětí je 0,7 V, dioda má tedy 0,7 ohm. Pustím 2 A, úbytek ať je 0,8V, odpor diody je 0,4 ohm. Samosebou, dioda je nelineární prvek, Ohmův zákon platí, odpor je veličina odvozená z napětí a proudu.
Hopkinsonův zákon je to samé pro magnetický obvod, Um=N*I=Rm*fi. Indukčnost je veličina odvozená od toku a proudu, a když je magnetický obvod nelineární, klesá ta indukčnost se stoupajícím proudem, jak ten odpor diody.
I když tedy proud roste, neznamená to, že stejně roste energie cívky. Aby platily zjednodušené vztahy, je nutné jakž takž zachovat linearitu tou vzduchovou mezerou.
No, chtěl jsem to jen trochu zesumarizovat, tak to neberte jak nějaké nemístné poučování.

Howgh.

forbidden píše:Hraju si s tim celej den a pak placam nesmysly. Asi si budu muset procistit hlavu...

To je žádoucí, lepší než si sáhnout na úspěšně nabitej kondenzátor, možná bys to už nerozchodil. Ani nevím, jestli je horší galvanicky oddělený oba póly od země a baterie, nebo spojený jeden pól a pak sice při poruše krytu kond vybiješ, ale při poruše krytí rozsvítíš sebe...

Tak jsem se k tomu po delsi dobe zase dostal. Vyzkousel jsem dost ruznych jader co tu mam. Daleko nejlepsi vysledky mam s hrnkem prumeru 40 mm se vzduchovou mezerou. Napeti letelo rychle nahoru, akorat u asi 850 V se mi prorazila ta dioda. Nevim proc, kdyz je na 1500 V, napeti na ni by se prece nemelo zvysit nad napeti nabijejiciho se kondiku?
Proudove jsem ji snad taky nepretizil, zvladne 15,7 A trvale a 60 A spickove. Proud jsem nestihl zmerit, ale u toho prvniho toroidu co jsem o nem psal se ty proudovy spice do kondenzatoru pohybovaly okolo 5A, s nabijenim klesaly asi k 1 A, ale trvaly uz jen velmi kratce - 150 ns.
Tak nevim proc odesla, mel jsem dve a ani jedna neprezila, navic pri tom druhym prurazu mi to slehlo i do zdroje
Jeste by me zajimaly parametry toho hrnku, je na nem stylizovany napis HAGT M1 82, Al je 1250. Kdyby ho nekdo znal, byl bych vdecnej za parametry.
Diky

forbidden píše:Tak jsem se k tomu po delsi dobe zase dostal. Vyzkousel jsem dost ruznych jader co tu mam. Daleko nejlepsi vysledky mam s hrnkem prumeru 40 mm se vzduchovou mezerou. Napeti letelo rychle nahoru, akorat u asi 850 V se mi prorazila ta dioda. Nevim proc, kdyz je na 1500 V, napeti na ni by se prece nemelo zvysit nad napeti nabijejiciho se kondiku?

Sice jsem slíbila, že budu mlčet, ale tohle mi nedá. Na diodě je přece v závěrném směru napětí na kondíku + (napětí zdroje * převod trafa).

Na zdroji je jen 12 V, prevod jakyho trafa myslis?