Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Hanizek píše:Trochu OT:

Jak teda závisí otáčky na rotorovém napětí? Pamatuju, že když jsme kdysi ve škole měřili charakteristiku stejnosměrného motoru, spolužák omylem vyškubnul napájení rotoru a motor se roztočil tak, že se málem rozběhl po dílně.

Ve vzorci pro otáčky je buzení ve jmenovateli, takže s klesajícím buzením rostou otáčky, ale zároveň klesá moment. Při nulovém buzení jsou tedy otáčky teoreticky nekonečné a moment nulový, což je samozřejmě stav nedosažitelný. Takže když budeš motor odbuzovat otáčky porostou do chvíle, kdy moment klesne na hodnotu nedostačující k překonání všech odporů (ložisek, vzduchu...) a pak otáčky budou padat až se motor nakonec zastaví.
Takže pokud by spolužák vyškubnul přímo kabel od rotoru, nastala by situace co popsal Crifodo. Pokud ale například odpojil budicí zdroj (obsahující filtrační kondenzátory) od sítě a napětí na jeho výstupu začalo padat, otáčky skutečně letěly nahoru.
Ve starých trolejbusech se při nízké rychlosti řídí otáčky motoru měničem ve statoru (to je to "hraní" při rozjezdu) a při vyšších rychlostech je stator na plném napětí a otáčky se řídí odbuzováním rotoru.

Když v práci zkoušíme dynama, tak jim po roztočení (motorový režim) odpojíme buzení a necháme je vytočit na co nejvyšší otáčky no a pak propojíme buzení z rotorem a tak se zabrzdí.
Taky jsem to někde slyšel, že odbuzený motor se může roztrhnout či jinak poškodit, ale když jsem se o to snažil, tak pouze jeden jediný starý motor dopadl tak, že se mu probily dvě lamely na rotoru mezi sebou a pak začal tahat jiskry. Většinou odbuzený motor má "malou tažnou sílu" a proto jej vždy něco "přibrzdí". Většinou uhlíky, nebo již jetá ložiska.

Každopádně koukám, že taková elektronika pro medomet je docela luxus, v jednom amáru na to stačil multivibrátor, spínací tranzistor a nějaký motorek snad od stěračů, nebo od topení, protože ten má trvalý magnety.

Jinak si myslím, že ovládání buzení zvlášt i kotvový proud zvlášt se používá v současnosti všude tam, kde je možnost elektrodynamické brzdy, nebo rekuperace (Šaliny, vlaky, trolejbusy), Třeba taková rekuperace se bez řízení buzení realizuje asi těžko (bavíme se o stejnosměrné trakci a o komutátorových strojích)

Andrea: Ten kabel určitě vyletěl ze svorky (zakopl o něj).

Andrea píše:Ve starých trolejbusech se při nízké rychlosti řídí otáčky motoru měničem ve statoru (to je to "hraní" při rozjezdu) a při vyšších rychlostech je stator na plném napětí a otáčky se řídí odbuzováním rotoru.

Já do toho zase tolik nevidím, tak se pro jistotu zeptám - to je překlep, že jo? Má být "měničem v rotoru" a "odbuzováním statoru", že jo?

Jinak, chápu to dobře, že (pokud to není sériový motor) ten motor má rotor i buzení na 24V, ale dostupný zdroj je jen 12V? Kdyby se teda rotor i stator napájel 12V, tak by otáčky naprázdno zůstaly stejné a rozběhový moment se snížil 4x. Přibližně. Ve skutečnosti by ten moment byl trochu větší a otáčky trochu menší, protože charakteristika buzení není lineární.

Zatímco, když se pro buzení udělá měnič na 24V, sníží se moment jen 2x a otáčky se sníží taky 2x. Tentokrát přesně. Teď jde o to, co je lepší.

Snad moc neplácám.

piitr píše:

Andrea píše:Ve starých trolejbusech se při nízké rychlosti řídí otáčky motoru měničem ve statoru (to je to "hraní" při rozjezdu) a při vyšších rychlostech je stator na plném napětí a otáčky se řídí odbuzováním rotoru.

Já do toho zase tolik nevidím, tak se pro jistotu zeptám - to je překlep, že jo? Má být "měničem v rotoru" a "odbuzováním statoru", že jo?

Snad moc neplácám.

Plácam já, nějak se mi ty motory pomotaly, se omlouvám. Buzený je stator.

Jinak, chápu to dobře, že (pokud to není sériový motor) ten motor má rotor i buzení na 24V, ale dostupný zdroj je jen 12V? Kdyby se teda rotor i stator napájel 12V, tak by otáčky naprázdno zůstaly stejné a rozběhový moment se snížil 4x. Přibližně. Ve skutečnosti by ten moment byl trochu větší a otáčky trochu menší, protože charakteristika buzení není lineární.

Zatímco, když se pro buzení udělá měnič na 24V, sníží se moment jen 2x a otáčky se sníží taky 2x. Tentokrát přesně. Teď jde o to, co je lepší.

Snad moc neplácám.

Pro rychlost naprázdno u cize buzeneho motoru platí:

omega = 2PI x n/60 = Ua/(c x fi)

n = otáčky
omega = úhlová rychlost
Ua = napětí na kotvě (rotoru)
c x fi = konstrukční konstata x magnetický tok

Při zatížení :

omega = (Ua - Ra x I)/(c x fi)

Moment motoru = c x fi x Ia

Stačí ?

To je v pořádku, kolikrát se nám po několikaminutové diskuzi na téma motory samovolně přehodí rotor se statorem, ale všichni vědí o co jde do doby, než do toho někdo nerejpne ))

Díky za náměty, po té co jsem začal zkoumat různé materiály o motorech, mechanické char. výpočty, mat. modely a tak podobně, jsem zjistil, že vlasně o tom vůbec nic nevím a proto budu pokračovat cestou starého praktika ))

Řídil jsem na jedné rekonstrukci podobné motory, akorátže 5kW s buzením 320V a je to skutečně tak jak říká Crifodo o těch 40V, nicméně jsme chtěli použít 200V z trafa ovládacího okruhu stroje (sec110AC) protože tam jaksi chyběl N a chovalo se to tak že ručka ametru i s nastavenou startrampou se pěkně přilepila na dorazu až do doby kdy nabral požaované otáčky. Po výměně oddělovacího trafa (na sec230AC)na stejnu rampu nedosáhl ametr ani max.proudu.

Medomet je opravdu odstředivka, rozběh je právě nejnáročnější a to i hlavně z důvodu toho, že to musí leckdy fungovat na tu baterku celý den a taktéž je potřeba aby se to rozbíhalo pokud možno co nejrychleji (klasika - protichůdné parametry). Rovněž je to potřeba účině brzdit, což je hlavně o statoru, rotor je můstkem zkratován.

Luxus je to pro mě jako pro obsluhu, páč tam nastavim dva časy a dvě rychlosti a zmáčknu start Mezitím můžu odvíčkovat další rámky.

... asi to dopadne tak, že ten měnič udělám jako plugin modul a když to bez něj nebude ok, tak ho dostavim a nacvaknu ho tam a bude ))

Brzdit se dá do odporu, protiproudem, rekuperačně , ale určitě ne zkratováním rotoru můstkem. Navíc reverzace se u takovýchle motorů dělá zásadně v kotvě a ne v buzení, protože stejně by při reverzaci v buzení musel být v daném okamžiku nulový proud kotvy.

Nevím , o co opíráš poslední tvrzení . Jinak jsem byl postaven před problém řešit reverzaci derivačního motoru , napájeného po dvou vodičích - zapojil jsem stator přes můstek přímo v motoru . A jinak u své dynamosvářečky měním výslednou polaritu na svorkách právě přepólováním statoru .

BOBOBO píše:A jinak u své dynamosvářečky měním výslednou polaritu na svorkách právě přepólováním statoru .

Dynamo a motor není to samé.

A hele .

BOBOBO píše:Nevím , o co opíráš poslední tvrzení . Jinak jsem byl postaven před problém řešit reverzaci derivačního motoru , napájeného po dvou vodičích - zapojil jsem stator přes můstek přímo v motoru . A jinak u své dynamosvářečky měním výslednou polaritu na svorkách právě přepólováním statoru .

Protože u motoru s cizím buzením nemůžu při napájení kotvy změnit polaritu v buzení. Nejdřív musím zajistit snížení kotevního napětí (proudu) na nulu, pak můžu udělat reverzaci v buzení a opětovně nastavit napájení kotvy, takže je to relativně dlouhé. O derivačním motoru tady nebyla řeč.

Jinak u cize buzeného dynama to pochopitelně možné je, tam se dělá regulace výstupního napětí změnou buzení, takže pak můžu udělat i reverzaci. Když nebudu mít nabuzený stroj, tak kotvou u dynama nic neteče. U motoru půjde o zkratový proud.

pravda. pri plnych otackach motora, odpojim kotvu = motor sa sprava ako dynamo t.j. na kotve sa indukuje napatie cca 24V v nasom pripade. pripojenim opacnej polarity 24V by do seba slo 48V a bum!
tranzistory by sa tomu asi potesili. nieco podobne som videl na 5kW motore ktory mal mapajanie kotvy 440V =. zlyhala kontrola nulovych otacok a pri zmene smeru to bol celkom pekny ohnostroj =)