Posouzení složitosti konstrukce

[Cust]

ale hlasuju bezproblémů vyrobitelné - rozhodně jdi do toho a poper se s konstruktéry - uvidíš, že jich pár bude a nakonec to skoro všichni dotáhnou do dobrého konce - nejdůležitější bude totiž pečlivost

[Hill]

Podobně to vidím i já - sice to není pro naprostého začátečníka, ale kdovíjak náročné to také není. Samozřejmě existují daleko jednodušší zapojení, ale záleží na tom, co od nich lze očekávat.
V té souvislosti mě napadá: hledače čehokoli mě nezajímaly až do doby, kdy jsem potřeboval identifikovat místa, do nichž můžu v panelu bezpečně vrtat. A hledání vedení určitě není smyslem předložené konstrukce.
Tím chci říci, že posedlý hledač asi nebude z těch, kdo si postaví takové zařízení, třeba i ze stavebnice. Ten půjde po hotovém (nebo alespoň dalekosáhle prefabrikovaném) zařízení.
Přesto věřím tomu, že i jako stavebnice si zákazníky najde.

[ZdenekHQ]

Na těch jednoduchých konstrukcích už spousta lidí zkrachovala - naprosto neřeší rozptyly parametrů součástek, teplotní závislosti a vybíjející se baterku 12V řeší obyčejnou 7808, což je energeticky naprosto příšerný.... A když už to funguje, brzy zjistí, že jsou to všechno hračky. Další kategorie jsou blázni, kteří když tam nemají nacpaný nějaký rail2rail IO od Analog Devices či Maxima, tak tvrdí, že to nemůže fungovat. Jednou jsem to zkusil, nahradil jsem obyčejnej NE5534 v předzesilovači nějakým OP za stovku, ve výsledku klesl dosah o 10 procent. Když je člověk poctivej a krok po kroku si to odsimuluje a spočítá, jednodušší zařízení s mnou požadovanými a opakovatelnými parametry při výrobě asi nevymyslí.

[IO]

Pro mě jako věčného začátečníka je to asi na hranici možností, ale postavitelné, pokud k tomu bude plošňák a dobrý návod. Osadit desku není takový problém pokud je dobře navržena, nejsou tam zbytečně miniaturní měděné plošky a oboustranné spoje bez prokovení (to už radši několik drátěných propojek).
Z hlediska schématu a návodu by bylo dobré, aby zapojení bylo popsáno po jednotlivých funkčních celcích, které by se daly v případě problému při oživování zkontrolovat.
Největší problémy mi stejně nakonec dělá mechanická konstrukce.

[ZdenekHQ]

Osadit desku není takový problém pokud je dobře navržena, nejsou tam zbytečně miniaturní měděné plošky a oboustranné spoje bez prokovení (to už radši několik drátěných propojek).

To by měly být základní vlastnosti DPS pro amatérskou konstrukci. Co největší plošky, žádný spoje mezi vývody IO a všude, kde se dá dobře vyrobit zkrat, místa, kde se dá očekávat bastlení jsou "zpevněná" a pokud možno jednostranná deska, která lze jednak vyrobit doma, jednak z ní lze beztrestně vytáhnout špatnou součástku s více vývody. Bohužel hromada návrhářů tohle nerespektuje, pak výsledek stojí za to....

[ZdenekHQ]

Pracovní verze DPS. Zajímavý je, že když se to kompletně osadí a zapomene se na nějakou SMD součástku, tak ty plošky doslova svítí a dožadují se osazení

[Crifodo]

Co největší plošky, žádný spoje mezi vývody IO a všude, kde se dá dobře vyrobit zkrat, místa, kde se dá očekávat bastlení jsou "zpevněná" a pokud možno jednostranná deska, která lze jednak vyrobit doma, jednak z ní lze beztrestně vytáhnout špatnou součástku s více vývody. Bohužel hromada návrhářů tohle nerespektuje, pak výsledek stojí za to....

S něčím souhlasím, něco by se dalo považovat za dogma. Spoje mezi vývody IO (rastr 2,5(4)) nejsou žádná tragédie a řešit to oklikou je větší zlo. Jinak to co popisuješ platí pro experimentální desku na prototypy, odladěná konstrukce by měla (mohla) splňovat spíš jiné cíle než variabilitu osazení. Vytáhnutelnost součástky závisí spíš na kvalitě lepidla cuprextitu a na kvalitě vrtání a na umění pájet než na návrhu DPS.
K čemu jsou v té desce dobré spoje co nevedou nikam a spoje které jsou místy tenké a pak zase silnější?

[ZdenekHQ]

Spoje, co nevedou nikam slouží k eliminaci svodů desky (citlivá místa mají vůči okolí malý či nulový potenciál), popř. k jednoduché formě stínění.

Tloušťku spojů neřeš, to je kosmetika, ona občas tiskárna nerespektuje přání editoru a musí se místy ubrat. Něco jinýho je osvit a profi výroba, ale to už většinou existuje třetí či čtvrtá verze desky. Tohle je jednička...

[Crifodo]

takové tiskárně bych dal brzo za uši

OT dotaz, někde na starších akcích na tvým webu jsem viděl zmínku o ústředně k VR21, je to ještě reálné a dalo by se na libovolné pásmo?

[ZdenekHQ]

Ty ústředny byly dělaný jen na 80MHz (asi by chodily i na 45Mhz), já jsem to v podstatě navrhl a montoval to otec. Dneska bych to řešil jinak a chodilo by to kdekoliv, samozřejmě po úpravě oscilátoru.

[Crifodo]

To je dosti šalamounovo odpověď ze které nejsem moc moudrý
Znamená to že ta původní ústředna je nebo není k dispozici?
Kdybys to řešil jinak = co by to obnášelo? celý základní + aplikační výzkum?
Myslím že pár kousků by se mezi lidma uživilo, jestli víc než mino hledaček ale netuším.

[ZdenekHQ]

Původní originál ústředny do VR-21 s krystaly nejsou.

Moje ústředny na pásmo 80Mhz jsou, lépe řečeno není problém objednat DPS a pár jich vyrobit, popř. včetně montáže. Byl tam blbej oscilátor, ale to není problém napravit.

Pokud chceš jiný pásma, zjisti poptávku, pak se uvidí.

[Crifodo]

máš to v SZ

[ZdenekHQ]

Prototyp. Vypadá přeintegrovaně ?

P.S. Do ostré verze UPD_2 půjde asi s 30 opravami. Nic neobvyklýho...