Stránka 2 z 3
Napsal: 22 říj 2009, 19:16
od procesor
zdenoeddie píše:uz si to presne nepamatam ale sa mi zda ze sme tam davali aj PNP
Ak to relé dáš na 5V.
Inak pri off-Rele na výstupe bude hradla bude 23V.
Napsal: 22 říj 2009, 19:22
od zdenoeddie
ano mas pravdu, ked sme to zapajali na 12V slo to tak ako je vyssie nakreslene.
Napsal: 22 říj 2009, 19:31
od Bernard
Myslím, že buzení PNP tranzistoru z TTL je daleko přirozenější, pokud nevadí, že nejsou spojené země, ale plusy.
Napsal: 22 říj 2009, 20:42
od procesor
Dobré, len invertuje - neprirodzene.
Napsal: 22 říj 2009, 23:13
od procesor
Toto je pre ttl logiku záťaž jedného hradla Hi-spína s 7406
Lo- spína s 7407
Napsal: 22 říj 2009, 23:49
od mtajovsky
bezradna píše:Strašně moc děkuju!
To je fajn, ale taky se zamyslete, jestli budete schopna ve škole zdůvodnit existenci a hodnotu každé součástky. Jinak vás čeká trapas a to děvčata moc nemilují.
Napsal: 23 říj 2009, 09:38
od piitr
Bernard píše:Myslím, že buzení PNP tranzistoru z TTL je daleko přirozenější, pokud nevadí, že nejsou spojené země, ale plusy.
Já myslím, že ten NPN je lepší. U PNP je jednak hloupé, že má dvě země, jednak TTL při log. 1 může mít klidně 2,7V (viz
http://cs.wikipedia.org/wiki/TTL_(logika)), takže je těžší zaručit zavření tranzistoru. Neříkám, že to nejde, ale přirozenější to podle mě určitě není.
Napsal: 23 říj 2009, 10:12
od ZdenekHQ
Ještě čistě filosofická otázka k tématu bez vlivu na funkci rostlináře - má relé spínat až po dosažení korektní log1 nebo může spínat už v zakázané oblasti, jako se to běžně s NPN dělá ?
Napsal: 23 říj 2009, 11:07
od Bernard
Pokud výstup TTL nevedeme i na jiné vstupy, ale jen do tranzistoru, nemusí nás úroveň log.1 až tak trápit.
A kdo se vyzná, udělá to dobře s NPN nebo PNP, anebo i jinak, když ne napoprvé, tak napodruhé, jsme přece bastlíři, že.
Pro bezradnou studentku, která má z TTL výstupu přes tranzistorový spínač ovládat relé, by mohlo být podstatné, že výstup TTL v log.0 dokáže do sebe z vnějšího obvodu nasávat celkem slušný proud (třeba 8 mA při UoL<0,4 V), ale při log.1 je schopný vyfukovat do vnějšího obvodu proudek mnohem menší (např. 20 uA pro UoH>2,7 V). Proto se mi zdá pro tento školský příklad přirozenější použít jako spínač relé tranzistor PNP.
Napsal: 23 říj 2009, 11:15
od piitr
Možná by byl nejlepší otevřený kolektor a PNP. Nevím, jaké napětí ten otevřený kolektor vydrží, ale mám dojem, že jsem ho tak honil i na 12V a neměl problém.
Napsal: 23 říj 2009, 11:40
od Bernard
Ano, to by se mi taky líbilo. A 7406 snese na výstupu do 30 V, tak se to dá realizovat.
Napsal: 23 říj 2009, 13:53
od procesor
ZdenekHQ píše:Ještě čistě filosofická otázka k tématu bez vlivu na funkci rostlináře - má relé spínat až po dosažení korektní log1 nebo může spínat už v zakázané oblasti, jako se to běžně s NPN dělá ?
Korektne sa nechová ani samotné TTL. Viď lineárne zosilňovače s hradlami.
Napsal: 23 říj 2009, 14:07
od procesor
Bernard píše:Ano, to by se mi taky líbilo. A 7406 snese na výstupu do 30 V, tak se to dá realizovat.
Ide to aj bez darlinktonu, len tým hradlom musí tiecť cez 30mA a odpor 680Ohm kúri 0,8W.
NPN stačí budiť z 5V cez 120 Ohm, s darlinktonom 1k2
Napsal: 23 říj 2009, 14:22
od Návštěvník
procesor píše:Korektne sa nechová ani samotné TTL. Viď lineárne zosilňovače s hradlami.
Co spatřuješ v chování TTL hradel nekorektního?
Napsal: 23 říj 2009, 14:58
od procesor
Že v zakázanej oblasti sa pohybujú (napätia) pri každej zmene log. úrovní. Tá oblasť je zakázaná len projektantom, a zároveň sa tomu nedá vyhnúť.
Neviem, či pán profesor nebude chcieť budič, ktorý spĺňa podmienky pre jednu žáťaž TTL standard (74xx). A to sa dá splniť iba ak budič bude obsahovať štandardné hradlo, alebo ekvivalent.