Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Andrea píše:K čemu tam ta kapacita ve zpětné vazbě vlastně je? Na vstupu zesilovače je kondík a odpor na zem, takže ss složka v signálu nevadí. Offset max. 10mV, to při zesílení 25 udělá max. 250mVss na výstupu. Ale u bridge tam ty kondíky nejsou, takže kvůli offsetu to asi není. Vstupní bias je 500nA, na vstupu je 22k, to taky udělá na výstupu jen nějakých 250mV. Tak kvůli čemu tam ten C3 je?

Zajímavé,DS tvrdí něco jiného-co takhle jej prostudovat??

Pročpak asi u Bridge ty kondy nejsou?? Žeby proto,že jsou ZV spojené a ss offset se dorovnává navzájem mezi koncáky??

Při nulovém vstupním signálu je výstupní napětí můstkového zesilovače dáno jen offsety, za předpokladu že A >> 1 :
Uo = 2 * Uio1 * A - Uio2 * A
Uo je výstupní napětí, A je zesílení, Uio1 offset prvního zesilovače a Uio2 offset druhého zesilovače. Pokud například (nejhorší případ) offset prvního zesilovače bude 10mV a druhého -10mV, na výstup se objeví 3*A*10mV. Offsety by se vyrušily jen za předpokladu, že Uio2 = 2*Uio1. Nebo mám v tom výpočtu někde chybu?

Nikdo z audio odborníků se nevyjádří k funkci toho kondenzátoru ve zpětné vazbě?

Jestli mám zpětnou vazbou nastavený zisk 30dB pro nf signál, neznamená to, že stejný zisk potřebuji i stejnosměrně, zbytečně by se zesiloval drift vstupu a na výstpu by byl asi 32x větší. S tím kondíkem se ze zesilovače stane pro stejnosměrné napětí pouze sledovač se ziskem 0dB. Čili drift vstupního napětí se nezesiluje.

V DS výrobce doporučuje normální elektrolyt, asi se to osvědčilo. Já bych tam raději dal bipolár zablokovaný slušným bezindukčním svitkem, ale, není-li to nutné, netrvám na tom.

A to nejsem audio odborník, jen praktik.

No a proč v můstku ten kondík není? Když tam se drift toho prvního zesilovače zesílí dokonce 2*A-krát a ještě se připočte (přičte?/odečte?) A-krát zesílený drift toho druhého zesilovače?

Aby byl SS offset obou obvodů stejný,už ti to píši po druhé.

DjRix píše:Aby byl SS offset obou obvodů stejný,už ti to píši po druhé.

Asi ne dost jasně. Co to něčím podložit? Třeba klínkem nebo cihlou.

Že já se s tebou vůbec bavím. Tak se podívej na to můstkové zapojení pořádně a zavzpomínej jak se chovají operáky-nic jiného v tom 7294 totiž není. Tím končím.

BTW: Ten tvůj výpočet je typický příklad jak jednoduchou otázku řešit akademicky

Tak doplňující otázka:
potřebuje můstkový koncák tvrdý střed zdroje, když se proud reproduktoru uzavírá napájecími větvemi?
Vždyť si střed udělá sám.

Hill píše:Tak doplňující otázka:
potřebuje můstkový koncák tvrdý střed zdroje, když se proud reproduktoru uzavírá napájecími větvemi?
Vždyť si střed udělá sám.

Já myslím, že potřebuje potenciál, vůči kterému bude vztaženo vstupní napětí a vůči kterému pak bude vztaženo i napětí výstupní. Ten potenciál musí být pro oba zesilovače v můstku stejný, aby mezi výstupy nebyla ss složka a měl by být aritmetickým středem napájecího zdroje kvůli maximálnímu symetrickému rozkmitu. Vnitřní odpor zdroje toho potenciálu se projeví v "plavání" vstupu a výstupu vůči napájecímu zdroji. Vstup předpokládám, že je galvanicky spojen jen s tím vztažným potenciálem a nijak ho nemůže ovlivnit. Stejný vztažný potenciál ale potřebuje i jednoduchý zesilovač.

Myslím, že teoretické úvahy Andrei jsou správné. Také si myslím, že ofset na výstupu můstkového zapojení bez kondenzátorů ve ZV může mít mnohem větší ofset než jeden obvod s kondenzátorovou ZV.
U jednoduchého zesilovače je podle datasheetu max. vst. nesymetrie 10mV, což je tedy maximální ss napětí na výstupu zesilovače, jehož vstupní napětí je 0V a zesílení je 1.
Naproti tomu můstkové zapojení bude mít na výstupu horního zesilovače ss napětí až 300mV (zesílení 30x) a na výstupu spodního zesilovače může být v nepříznivém případě až 600mV a tedy (opět v nepříznivém případě) může být rozdíl výstupních ss napětí až 900mV(!).
Takže ta otázka proč je můstek takto zapojen je zcela namístě.
Můžu se jen dohadovat, že je to kvůli stabilitě zapojení a protože zatěžovací impedance musí být minimálně 2x větší(to je ale slabý argument).
Jinak mě nic nenapadá.