Napsal: 25 lis 2009, 10:36
Jo, i s bubnem podřeným od houby na nádobí a tekutého písku jsem měl opravit. Příšernost byla vyčistit mechaniku, kam všude se ta pemza (či co to v tom bylo za abrasivum) dostala. A buben jsem dával nový s tím, že je nutné vyhodit každou kazetu, co v tom po broušení byla. Jenže ta prý už byla vrácená půjčovně... kdo ví, kolik upálených pólových nástavců měla pak ta kazeta na svědomí?
Jsme ve Středoevropských republikách, kde patří k folklóru neplatit za odbornou službu, "když to umí tam, já to trefím taky". A skončí to podle hesla
"Ať to stojí pět šest tisíc, jen když dvacku ušetřím".
Normálně jsem čistil hlavy uvedeným postupem - líh a papír. U novějších modelů jsou hlavičky lepené na držáky něčím na bázi epoxydové pryskyřice, těm líh neublíží. U starších jsem nikdy nevěděl, jestli nejsou lepené šelakem, tak jsem je čistil nasucho obyčejnou školní gumou se slonem, nejlépe šedou. Tedy, dokud to byla poctivá guma, ne izuobutylen či co je to za humáč, jako dnes.
Opřít šikmo o buben a "po srsti" bubnem otáčet.
U bubnů, které mají v jednom vybrání hlavy pro SP i LP těsně vedle sebe (například Panasonic VEH0518, 0598 a 0656, jestli si pamatuji správně, asi to ještě nejsou všechny), byla ale i ta guma poněkud riskantní: ty pólové nástavce od každé hlavy, co spolu sousedily, byly totiž na tak tenkém krčku, že i při největší opatrnosti krček rupnul, nejčastěji u hlavy pro SP (ta jde za provozu první do pásku, takže ten zadní; u hlavy pro LP je zadní nástavec silnější, ten to podrží). Jen dodnes nevím, zda ten nástavec nechyběl už, když mi to video přinesli. Ale právě tyto bubny měly obecně krátkou životnost, byly choulostivé i na průjezd lomem v pásku, proto byly později tak výrazně zlevněné.
Jeden čas jsem používal i oranžovou "loupací" gumu v tužce na korekce xeroxových fólií, ale ta časem zkameněla úplně a hodila se jen na poslední předleštění čel audiohlav před záběhem páskem nebo na odstranění tvrdých úsad na capstanu čehokoliv.
V každém případě ta guma byla dobrá kdykoli na tvrdé úsady, které líh neuvolnil.
Jsme ve Středoevropských republikách, kde patří k folklóru neplatit za odbornou službu, "když to umí tam, já to trefím taky". A skončí to podle hesla
"Ať to stojí pět šest tisíc, jen když dvacku ušetřím".
Normálně jsem čistil hlavy uvedeným postupem - líh a papír. U novějších modelů jsou hlavičky lepené na držáky něčím na bázi epoxydové pryskyřice, těm líh neublíží. U starších jsem nikdy nevěděl, jestli nejsou lepené šelakem, tak jsem je čistil nasucho obyčejnou školní gumou se slonem, nejlépe šedou. Tedy, dokud to byla poctivá guma, ne izuobutylen či co je to za humáč, jako dnes.
Opřít šikmo o buben a "po srsti" bubnem otáčet.
U bubnů, které mají v jednom vybrání hlavy pro SP i LP těsně vedle sebe (například Panasonic VEH0518, 0598 a 0656, jestli si pamatuji správně, asi to ještě nejsou všechny), byla ale i ta guma poněkud riskantní: ty pólové nástavce od každé hlavy, co spolu sousedily, byly totiž na tak tenkém krčku, že i při největší opatrnosti krček rupnul, nejčastěji u hlavy pro SP (ta jde za provozu první do pásku, takže ten zadní; u hlavy pro LP je zadní nástavec silnější, ten to podrží). Jen dodnes nevím, zda ten nástavec nechyběl už, když mi to video přinesli. Ale právě tyto bubny měly obecně krátkou životnost, byly choulostivé i na průjezd lomem v pásku, proto byly později tak výrazně zlevněné.
Jeden čas jsem používal i oranžovou "loupací" gumu v tužce na korekce xeroxových fólií, ale ta časem zkameněla úplně a hodila se jen na poslední předleštění čel audiohlav před záběhem páskem nebo na odstranění tvrdých úsad na capstanu čehokoliv.
V každém případě ta guma byla dobrá kdykoli na tvrdé úsady, které líh neuvolnil.
ved mi bolo velmi divne ze by mu to slo 
