Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Do bází klidně po 100Ω a do emitorů po jednom "desetinovým pětiwattu" (0,1Ω/5W). Paralelní spojení bude mít výhodu v nižší teplotě (celková ztráta se rozptyluje na celkově větší ploše přechodu/větším objemu polovodiče).

Už teraz to ignoruje Ube a so 100R v bázach by to bolo oveľa horšie. Andrea poradila lepšie s odpormi v emitoroch (stačia veľmi malé 50mOhm).
Tie dobre rozdelia prúd do oboch, KD-čká v bázach znesú plný prúd LM-ka.

EKKARe, se vší úctou, možná blbě vidím, ale nesekl jsi se při výpočtu watáže odporů?

Máš recht, už jsem to opravil - to je tak, když člověk píše při večeři...

EKKAR píše:Do bází klidně po 100Ω

Zamyslel ses nad tim co píšeš? Těm tranzistorům poteče do bází třeba 0-100mA (podle zatížení), když jim tam dáš 100Ohmů, tak se rovnou můžeš vysr@t na nějakou stabilizaci.

Pěknej "guláš", všechno dobře a zároveň špatně .

Andreo, jestli pak ses taky Ty zamyslela, co to vlastně je? To zapojení není zdroj napětí a už vůbec ne stabilizátor napětí, aby to potřebovalo co nejmenší vnitřní odpor - naopak, tohle zapojení se má chovat jako zdroj proudu nejvýš s napěťovým omezením, takže vyšší vnitřní odpor vůbec není na závadu - naopak, omezuje nejvyšší výstupní proud do zátěže. Jenže to by ses nejdřív musela obtěžovat nějakou lineární nabíječku ubastlit, abys tohle zjistila...

A to se ještě divím, že si a nejen Andrea, nevšimli kapacity filtračního elytu 1000uF (470uF) za diodovým můstkem. Těch 1000uF, je i tak dost .

Pokud z toho chce brát špičkově až 5A, musí tam mít aspoň nějakou stejnosměrnou složku, aby měl ten stábl nějaké regulérní vstupní podmínky - jinak by se to zase muselo oddělovat diodou a vyhlazovat zvlášť pro LM317 a ty dva výkonové trandy budou taky radši, když nebudou mít 50% zvlnění - i když pulsní nabíjení olověným baterkám prospívá, tohle zapojení se mezi pulsní neřadí. Pokud by se mělo nabíjet pulsně, bylo by lepší zapojení se symetrickým sekundárem, dvojcestným usměrněním dvěma diodami a proudem ovládaným fázově řízeným výkonovým tyristorem. To už je ale trošku jiná kapitola.

EKKAR píše:Andreo, jestli pak ses taky Ty zamyslela, co to vlastně je? To zapojení není zdroj napětí a už vůbec ne stabilizátor napětí, aby to potřebovalo co nejmenší vnitřní odpor - naopak, tohle zapojení se má chovat jako zdroj proudu nejvýš s napěťovým omezením, takže vyšší vnitřní odpor vůbec není na závadu - naopak, omezuje nejvyšší výstupní proud do zátěže. Jenže to by ses nejdřív musela obtěžovat nějakou lineární nabíječku ubastlit, abys tohle zjistila...

No samozřejmě máš pravdu, nabíječku jsem viděla jen na obrázku a už to bude nejmíň 50 let. Ale někde jsem četla, že se olověné baterie nabíjí zdrojem napětí s omezením proudu. Že se nastaví napětí 13,8V nebo 14,4V podle režimu provozu a nastaví se max. proud podle kapacity, třeba požadovaných 5A. A nabíječka nabíjí baterku těmi 5A, dokud napětí nevyleze na nastavených 13,8V nebo 14,4V a pak klesá proud a napětí už dál neroste. Nabíječka podle tvé rady, se 100Ohmy do bází KDček, se tomuto nepřiblíží ani náhodou. Tak kde je chyba?

Andrea ma pravdu, ak ekkar nema nahodou KDcka s hfe=10000

Andreo, nabíjet můžeš různě - Tvůj způsob se nazývá nabíjení podle charakteristiky "U" (zdrojem napětí) - ale existují a běžně se používají i nabíječe nabíjející podle charakteristiky "I" (zdroj proudu), "W" (de facto zdroj proudu s napěťovým omezením a s přepnutím na udržovací dobíjení) a další - včetně pulsních a u-procem řízených včetně tvaru a opakovací frekvence nabíjecích pulsů... Bohužel, nabíječ s charakteristikou "U" je sice asi nejjednodušší, ale zrovna ten nejméně šetrný k akumulátorům a také nejhůře kontrolovatelný co se týče množství dodaného náboje - protože proud se neustále mění...

EKKAR píše:Andreo, nabíjet můžeš různě - Tvůj způsob se nazývá nabíjení podle charakteristiky "U" (zdrojem napětí) - ale existují a běžně se používají i nabíječe nabíjející podle charakteristiky "I" (zdroj proudu), "W" (de facto zdroj proudu s napěťovým omezením a s přepnutím na udržovací dobíjení) a další - včetně pulsních a u-procem řízených včetně tvaru a opakovací frekvence nabíjecích pulsů... Bohužel, nabíječ s charakteristikou "U" je sice asi nejjednodušší, ale zrovna ten nejméně šetrný k akumulátorům a také nejhůře kontrolovatelný co se týče množství dodaného náboje - protože proud se neustále mění...

Jenže, aby ta tebou navržená nabíječka dodala do baterky 5A, tak by muselo být nastavené napětí naprázdno aspoň 25V a to je pro baterku určitě děsně šetrné. A k čemu je tam pak ta LM317?
Tedy pokud nemáš ty KDčka jak píše voodoo400, pak není co řešit.

Myslím že z této dizkuze, vyplýva jedno = vybrat párované tranzistory a vykašlat se na odpory do báze, i když dost konstruktérů to doporučuje.

Nevím kde je jaká plíva, ale vyplývá z toho, že někdo nepochopil paralelní spolupráci bipolárních tranzistorů. Odpory v emitorech, zajišťují rovnoměrné rozdělení výkonů i při různých betách. Naopak odpory do bází, způsobí rozdělení výkonů podle bet. Takže pokud se má výkon rozložit rovnoměrně, při odporech v emitorech nemusí být tranzistory párované, při odporech do bází musejí být párované.