Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pointa je taková: radši nic nevyměňovat

frantajetel11 píše:Pointa je taková: radši nic nevyměňovat

No pro mě to sdělení mělo stejnou hodnotu, jako sdělení, že šroub M3 můžu vyměnit za jakýkoliv šroub M3, zatímco šroub M4 jen za šroub M4.

Zakladatel vlákna chtěl pomoci s realisací páječky s hlídáním teploty.
Není prý k sehnání kromě jiného Pt100 označení CRZ-1632.Můj názor je
že pokud mu to vyjde prostorově může použít jiné Pt100.
S tím že mi někdo přinesl měřidlo teploty ke kterému připojil neprávný termočlánek jsem se setkal vícekrát.Pak ukazovalo méně a spálilyse látky za
tisíce korun.
Na termočlánku nebývá napsáno zda je Fe-Ko neboCu-Ko, PtRh-Pt.
V tom je pointa.

No, ostatní taky asi mysleli, že na platině není napsáno jestli je to Pt100 nebo Pt1000 nebo jiná...
Pt100, Pt1000 je specifikace typu stejně jako termočlánek typu J nebo K.
...všechny jsou nezaměnitelné...

Takže nikdo neví o jiné regulaci teploty než termočlánek ?

Prosím poradte

Mat100:Návodů je mnoho amaru.Chci te upozornit na to že feritové magnety
ztrácí při stovkách stupňů magnetisaci.Jedná se o tak zvaný Curieho bod.
Dvacet let jsem páječku s toto regulací používal./výroba Anglie/
Pro jednu teplotu není třeba elektronické hlídání.Ale mít ten správný magnet.

/pružina při zahřátí rozpojila kontakt a po zchládnutí magnet sepnul
kontakt/

mat100 píše:Takže nikdo neví o jiné regulaci teploty než termočlánek ?

Prosím poradte

termočlánek je ptákovina, pořiď si čínskou Pt100 za pár kaček...

magnet, který překročí Curieho teplotu je na vyhození (nebo možná jen nechápu co jsi chtěl Feryact říci)
na žehličkách se používal bimetal

CUSTE:nikdy mi nepřipadlo na mysl,že překročení Curieho bodu dojde
k degradaci magnetu.Je docela možné že máš pravdu.
Můj přítel který mi tu páječku přivezl z Anglie před 30roky,kdy cokoli
od buržoustů bylo super,buď kecal on nebo jemu při koupi.
Přestávka........................
Udělal jsem pokus:na hřebík jsem přilepil malý magnet,ten po ohřátí
odpadl.Po vychlazení magnetu jsem konstatoval, že magnetuje ale
zřetelně slaběji.
Tolik je slov dnešního čtení.

klidně bych na mikropájku použil třeba i diodové čidlo z Si diody, nemusí měřit teplotu hrotu přímo, kde by bylo p-n přechodu horko, ale přes tepelný odpor daného spádu, ostatní je pak už věcí jednoho OZ jako u jakéhokoliv jiného čidla.

Já bohužel ještě nejsem schopný vymyslet vlastní obvod . Takže informace typu použij tuto diodu nepo čínské pt 100 jsou pro mě k ničemu.
Prosím uvedte nějaké zapojení s vaším prvkem ( diodou nebo pt100)
Pokud možno se součástkami dostupnými v GME nebo GES

Předem děkuji

Příteli: mat 100.Hledej Googlem.V 30vteřinách jsem našel:v r2003
jednoduchý regulátor teploty pájecího pera /návrh desky/ 33/duben
Modré Amaro. My starší sháníme součástku třeba rok.Nečekej, že všude
mají to co chceš ty.

O tom vím . Postahoval jsem si všechny amara od roku 1996.
U tohoto tvého schematu jsem nepochopil na jakém principu pracuje . Myslíš , že by byl spolehlivý ? To vlastně neobsahuje žádný čidlo .

tady je to z ar

Crifodo píše:klidně bych na mikropájku použil třeba i diodové čidlo z Si diody, nemusí měřit teplotu hrotu přímo, kde by bylo p-n přechodu horko, ale přes tepelný odpor daného spádu, ostatní je pak už věcí jednoho OZ jako u jakéhokoliv jiného čidla.

A jak bys zajistil ten spád, aby byl stejný i po 10 minutách provozu? Nějaký teplotní "dělič"?

ten by doufám zajistil ten tepelný odpor daného tělesa, teda předpokládám že kdyby bylo na jednom konci keramické tyčky 300° a na druhém 80° v pondělí, tak by tam bylo i v úterý. Když budu předpokládat že na tu tyčku nebudu různě foukat a máčet ji ve freonu atd. ale že bude pořád v tělísku a to bude pořád v cimře +- 20°. Třeba se mýlím, jen mě to tak napadlo. Termostat v žehličce taky nesnímá teplotu žehlicí plochy ale teplotu něčeho přes něco.

No v pondělí ano, ale až večer po tom, co se to ráno zaplo do sítě. Do té doby bude pájka topit na maximum.
Myslím, že v žehličce se snímá teplota spirály z druhé strany plotny, tedy stejná teplota.