Seš si jistá?Andrea píše:...Kdybys to napájené trafo zatížil jmenovitým výkonem, to by teprve byl pořádný rozptyl.
Trafo s přepínatelným sek. napětím
Moderátor: Moderátoři
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
- feliz_navidad
- Příspěvky: 959
- Registrován: 15 říj 2009, 00:00
- feliz_navidad
- Příspěvky: 959
- Registrován: 15 říj 2009, 00:00
EDIT: Učinil jsem podobný pokus, jako PavelFF, leč s oběma transformátory napájenými a měřil jsem celkový klidový proud obou traf. V poloze "antiparalelně", tj. obě trafa na dotek u sebe naležato, střední sloupky stejným směrem, ale jedno trafo otočeno o 180 st. došlo k poklesu klidového proudu z 68mA na 65mA. Trafa se rovněž lehce rozbručela. Ve všech ostatních polohách byla změna klidového proudu neměřitelná nebo nevýznamná.
Lehce jsem nad tím přemýšlel, ale spíš platonicky. Jak a z čeho vyrobit amatérsky jezdec/sběrač a jak ho přidělat? Určitě to jde a někdo to řešil (dneska jsou na netu návody třeba na rastrovací mikroskop). Nevím, jak to má vyřešené Křižík, ale moje malé autotrafo z NDR má uhlík(on to není tak docela uhlík, je v něm cosi jako kovový prášek) připájený mosazí(?). To doma neudělám.Crifodo píše:Hlavně je to hovadina z energetického i prostorového hlediska, kupa malých traf má mnohem větší objem i ztráty než jedno trafo s příslušným počtem vinutí.
U toroidů se přímo nabízí sekundár snímaný běžcem, nezkoušel to někdo vyrobit?
Navíc má jádro dokonalou zabroušenou rovinu obnaženého vinutí. Normálně vinutý toroid nemá stejnou výšku každého závitu, některý utopený, některý by se přebrousil. Prostě jsem to vzdal, zejména když se dá opatřit hotové autotrafo.