Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Andrea píše:...Kdybys to napájené trafo zatížil jmenovitým výkonem, to by teprve byl pořádný rozptyl.

Seš si jistá?

feliz_navidad píše:Pokud jsem to dobře pochopil, měřil jsi indukované napětí v druhém transformátoru. Mezi první a poslední polohou je rozdíl řádu, což je podle mě dost.

Teoreticky by na poslední poloze nemělo být naměřeno nic - trafa jsou tak kolmo, že už kolmějc být nemohou..

PavelFF píše:

Andrea píše:...Kdybys to napájené trafo zatížil jmenovitým výkonem, to by teprve byl pořádný rozptyl.

Seš si jistá?

No skoro jo. Ale když se tak ptáš, tak jsi to určitě zkoušel a víš jak to dopadlo. Už mám šoupat nohama?

Vzhledem k tomu, že je to zdroj a ne nonafonní audiofilský lampový superzes, co takhle ty trafa umístit a zapojit tak, aby se ty "boční" toky naopak sčítaly ? Třeba by se ušetřilo nějaký to teplo...

Přesně tohle jsem tím ovlivnˇováním měl na mysli - aby se nestalo to, že trafa zapnu a místo 9xklidový proud bude odběr mnohem větší díky tomu, že si trafa budou navzájem rušit mg. tok.

Hlavně je to hovadina z energetického i prostorového hlediska, kupa malých traf má mnohem větší objem i ztráty než jedno trafo s příslušným počtem vinutí.
U toroidů se přímo nabízí sekundár snímaný běžcem, nezkoušel to někdo vyrobit?

To je možné, ovšem z ekonomického hlediska je to nedostižné - traf z Merkura mám hafo a můžu jich mít zdarma ještě asi metrák. Vzhledem k faktu, že takovýto zdroj potřebuji odhadem tak 50 hodin v roce, považuji za zbytečné kupovat nové trafo.
EDIT: Učinil jsem podobný pokus, jako PavelFF, leč s oběma transformátory napájenými a měřil jsem celkový klidový proud obou traf. V poloze "antiparalelně", tj. obě trafa na dotek u sebe naležato, střední sloupky stejným směrem, ale jedno trafo otočeno o 180 st. došlo k poklesu klidového proudu z 68mA na 65mA. Trafa se rovněž lehce rozbručela. Ve všech ostatních polohách byla změna klidového proudu neměřitelná nebo nevýznamná.

Crifodo píše:Hlavně je to hovadina z energetického i prostorového hlediska, kupa malých traf má mnohem větší objem i ztráty než jedno trafo s příslušným počtem vinutí.
U toroidů se přímo nabízí sekundár snímaný běžcem, nezkoušel to někdo vyrobit?

Lehce jsem nad tím přemýšlel, ale spíš platonicky. Jak a z čeho vyrobit amatérsky jezdec/sběrač a jak ho přidělat? Určitě to jde a někdo to řešil (dneska jsou na netu návody třeba na rastrovací mikroskop). Nevím, jak to má vyřešené Křižík, ale moje malé autotrafo z NDR má uhlík(on to není tak docela uhlík, je v něm cosi jako kovový prášek) připájený mosazí(?). To doma neudělám.
Navíc má jádro dokonalou zabroušenou rovinu obnaženého vinutí. Normálně vinutý toroid nemá stejnou výšku každého závitu, některý utopený, některý by se přebrousil. Prostě jsem to vzdal, zejména když se dá opatřit hotové autotrafo.

Bylo to už zodpovězeno,ale chci uvést jak tento problém vtloukl do hlavy
náš výborný kantor:"připojíme-li napětí na vinutí,vnutí napětí vinutí tok fí
vyplývající z indukčního zákona".Tuto moudrou a dokonalou větu jsem si mnohokrát vybavil.