Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když se do keramiky dostane voda, samozřejmě jí to uškodí. Proti vlhkosti jsou výbrusy chráněné lakem a tlumení zajišťuje silikonová vazelína (to je ta mastnota), ta odpuzuje vodu, čili v normálních klimatických podmínkách je přenoska dostatečně trvanlivá.
Když se dovnitř ale dostane voda, nikoli pouhý vlhký vzduch, a pak ji dáš vymrazit, obvykle ji zničíš (naproti tomu zvlhlou krystalovou tak někdy lze zachránit). Keramickou přenosku v tom případě může zachránit vakuové sušení při teplotě do 40°C, ale také ne vždy.

Koukněte na gramo Tesla NZC 16 (NC 160) či chassis HC 16, primárně osazeno krystalovou (keramickou) přenoskou KV4204, standardně se gramofon dodával s plechovou redukcí (?) pro krystalovou vložku V4302. Ale, 1/2" montáž do ramínka umožňuje vestavbu magneto-dynamické přenosky. Převod otáček ze synchronního motorku je veden řemínkem, odstup lepší než-35dB (pro srovnání: NC450 lepší než -40 dB).

Aha a tu krystalickou lze zachránit jak, to jsi neuvedl, tím vymrazením??

výhody a nevýhody piezo a keramiky jsou hezky popsané v prameni Svoboda-Brda: Elektroakustika do kapsy, SNTL Praha 1981, str.159 a dále

Dokud není některý z krystalových výbrusů rozpuštěný víc, jak asi z desetiny, tak to lze. Tři dny v mražáku při -25°C a pak rychle do těsného igeliťáku se silikagelem (přibaluje se k různým výrobkům), který napřed vysušíš na plechu do růžova - ten bude během rovnání teploty přenosky na pokojovou (nejméně 2 hodiny) bránit tomu, aby v ní zkondenzovala vlhkost z okolního vzduchu.
Protože ale sotva víš, jak rozsáhle jsou krystaly narušené, je možné, že už tu přenosku nezachráníš ani tak.

Konosuke, rozdíl v odstupu je daný především talířem a dále různým tlumením přenosu vibrací mezí pohonem a raménkem. Není mnoho gramofonů, které by zvládaly odstup přes 40dB: za lepší odstup se už krvavě platí.

Citam manual k vezi SONY XO-D1:
Rauschabstand: 65 dB (DIN-B)

Motor je vraj jednosmerne servo.

Ano, můj Pioneer PL-335, řemínkač S/N ratio -68dB (DIN-B) nikterak high-end mašina, zakoupen 1994, lehký Al talíř, podobný Technics SL-BD20
(-70 dB DIN-B) ale, u těch Asiátů to třeba brát s pořádnou dávkou rezervy, mnohdy jsou to zbožná přání výrobce nikterak objektivní realita. Taky může být zapřičíněno odlišnými podmínkami měření kteréž prostý uživatel nemá možnost posoudit.
Těch -40 dB jak píše Hill je nějak důvěryhodnější - pro domácí gramofon mittelklasse.

Hille ještě bych se chtěl zeptat ohledně tohoto grama. Rubín 523 jakou má cenu, a jak je to s jehlami, nabídl mě ho jeden člověk a tvrdil že je tam jehla pouze jedna a že s ní přehrával jak 33/45 tak 78.

Na cenu se ptej někoho jiného, zesilovač v té Ziphoně je sice celkem slušný, poctivých 2x10W sinus, nějakých 2x15W hudebního výkonu, ale šasi je slabší průměr.
Schéma je tady: Ziphona_Rubin_523.
Jedna jehla pro stereo a S78 je naprostý nesmysl, buď byly v chvějce dvě (jeden hrot nahoru a druhý dolů, volba přetočením o 180°) nebo se měnily přenosky (pro S78 se dodávala přenoska monofonní, jen s jediným systémem vyvedeným do obou kanálů a hrotem s poloměrem zaoblení nad 35um).
***************
Pokud jde o zámořskou audiotechiku, nelze ani přibližně přepočítávat údaje o odstupu rušivých napětí, zvlášť, když jsou udávané s odvoláním na filtr B podle DIN. Zjevně je zde zanedbané hlukové pozadí samotné desky, filtr podle DIN je zařazený za filtrem podle JIS nebo ASA (ty samozřejmě už část rušivého pozadí potlačí), jsou celkově jiné podmínky měření, zkrátka, musely by se proměřit za stejných podmínek, jako ty naše gramofony. Ty totiž, měřené podle DIN, vycházejí o 3-6dB lépe, než měřené podle ČSN (rozdíl může být i větší podle stavu řemínku a závěsů motoru a vůbec).
Jinak řečeno - kdyby byly za tu cenu tak dobré, odpadl by jeden z důvodů, proč vymýšlet cédéčko.