Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

jako začínající bastlíř jsem elektronky miloval. Byly všude dostupné, ze starých televizí a rádií, byly dost blbuvzdorné a pokud člověk neudělal nějaký echt kopanec v zapojení tak to vždycky nějak fungovalo. Na to byly tranzistory a integráče o dost citlivější . Když jsem slavnostně zakoupil MBA810 za 240kč ( v té době pro mladého kluka šílené peníze) a on přes všechny deklarované ochrany neustál zkrat na výstupu a ufujazděl preč . javascript:emoticon(':toilet:')

Dratak píše:Co myslíte, chytne se někdo takového nápadu? Na něčem se to začínající konstruktéři elektronkových přístrojů musí přece naučit, ne?

Můžeš to zkusit napsat výrobcům asi se nechytnou, taková stavebnice by byla dost drahá, materiálově složitá (ladičáky a feritky už ti v téhle zemi asi nikdo nedodá), spektrum zájmu současných teenagerů je někde jinde a navíc je tu ten problém se síťovým napětím
Tady se de facto nejedná o začínající konstruktéry, spíš o úzkou skupinku nostalgiků, řekl bych.

ECL82 se kupodivu hodí jako náhrada jednoho typu elek (teď si nevzpomenu na US označení), které se používaly v 50-60. letech v zámořském audiu. Tuším do nějakého Sherwooda jsem je vybíral. Byla na ně před pár lety i dost silná poptávka ze zahraničí.

Nebyly to tedy již zmíněné 6BM8? Což jsou přímo ECL82, jen americky značené. Taky že EHX používá právě toto americké značení. Nenapadá mě žádná jiná elektronka, která by se dala nahradit ECL82 přímo, bez úpravy zapojení.
Myslím že nějaká stavebnice s elektronkami by určitě cenu měla, i když třeba orientovaná jen na zesilovače. Ono nejde ani tak o nostalgii, zajímá se o ně celkem dost mladých a přitom neví o čem to je. Tak staví na prknech či na plastu, používají neskutečně dlouhé spoje, zbytečně velké kapacity mezi stupni, krmí to dvěma trafy spojenými sekundáry (transformace dolů/nahoru), v horším případě anodu přímo ze sítě, používají síťová trafa jako výstupáky..... Pak se diví že jim to bručí, kmitá a nehraje nic moc. A právě na nějaké takové stavebnici by se s tím mohli skutečně naučit dělat.

MBA810 za 240Kč? No fuj, to se mi protočily panenky . To muselo být někdy v 70.letech, ne? To nepamatuju, protože jsem ještě ležel v dupačkách v postýlce . Ale v 80.letech jsem kupoval MBA810DAS a stál už tuším do 30Kč.

Dratak píše:staví na prknech či na plastu, používají neskutečně dlouhé spoje, zbytečně velké kapacity mezi stupni, krmí to dvěma trafy spojenými sekundáry (transformace dolů/nahoru), v horším případě anodu přímo ze sítě, používají síťová trafa jako výstupáky..... Pak se diví že jim to bručí, kmitá a nehraje nic moc. A právě na nějaké takové stavebnici by se s tím mohli skutečně naučit dělat.

To je ale pořád mixáž různých věcí, nějaké výchovně osvětové záměry až charita vs. podnikatelský záměr. Ne vždycky to jde dohromady. Někdy se to řeší dotacema, což mě zrovna neuchvacuje, viz internet do škol...
Kdo si někdy zkusil něco s dobrým záměrem něco sám vyrábět nebo aspoň kooperovat subdodavatele a pak s tím obstát na trhu, zpravidla ho česká legislativa (a to co si můžou dovolit žlutý) dost vyléčilo.
I mladý nostalgik může být nostalgik já jsem z hlediska kočárů a parní trakce taky mladý a přitom se na ně rád podívám.

Ne, myslím to byly 7199 nebo něco podobného, které nemají přesný evropský ekvivalent. V některých zapojeních to vychází na náhradu ECF82, v některých to nevyhovuje. Bohužel se musí stejně hrábnout do obvodů kolem.

To Sendyx: Aha, tak specialita, 7199, já myslel že šlo o nějakou přímou náhradu. Už jsem se na ni díval, vzhledově to vypadá jako ECF82, ale zapojení patice je jiné. Jdu se podívat na parametry, v čem je rozdíl.

To Crifodo: Jo akce Internet do škol, čili PROJEKT INDOŠ-tím jsem se taky zabýval. Ještě v roce 2002 jsme připojovali počítačové učebny s 20 PC jedním ISDN kanálem o rychlosti 64kBit/s. No to jim to tedy muselo dupat . Vůbec se nedivím že si to řada škol ani nepořídila.

Dratak píše:....
MBA810 za 240Kč? No fuj, to se mi protočily panenky . To muselo být někdy v 70.letech, ne? To nepamatuju, protože jsem ještě ležel v dupačkách v postýlce . Ale v 80.letech jsem kupoval MBA810DAS a stál už tuším do 30Kč.

Byly i horší ceny, ale zase některé byly o dost lepší. Pro neznalé, jsou to ceníky z roku 1964 a u těch polovodičů to byl tuším celý dostupný sortiment.

bu2520 : " Když jsem slavnostně zakoupil MBA810 za 240kč ( v té době pro mladého kluka šílené peníze).

Tyto IO žádné ochrané obvody neměly - teprve s označením S nebo DS či DAS a cena nebyla 240kčs, ale kolem 100 kčs (ale to neznamená že to bylo málo). To veliký šmejd, byl vůbec první Teslou vyrobený IO pro NF koncový stupeň MA0403 - někdy v roce 71 -72, kdy vždy záhadně odešli aniž by jsi věděl jak . Ty stáli také kolem 100 kčs.

Tedy, za tyhle ceny, to bych si pískal. To bych si nechal líbit! Bateriovky do Minora, Orientu a Rekreanta (1H35 se na Aukru prodává za 500Kč ), EF86 do Soneta a RIAA preampu, ECL82 do Soneta, o ECCčkách, EL34, EL84 a EZ80, 81 ani nemluvě. Dnes stojí EZ81 víc než EL84 a každé 2 roky si řekne o výměnu. Taky hraju prakticky denně. Jediné co mi tam chybí je DC90 a DLL101.

Ale Drataku - v r.1964 byl průměrný plat kolem 1100 kčs, tak si ti přepočítej

No to samozřejmě potom bylo dost peněz. Kolik se bralo v 60.letech samozřejmě nevím. Ale myslel jsem samozřejmě kdyby tyhle ceny platily dnes-to by nebylo co řešit.
Viděl jsem ceník TTL IO řady MH ze 70.let a taky mě omývali. Klopné obvody D (MH7474) a JK (MH7472) stály taky kolem 200Kč, běžná hradla (7400, 7404, atd.) kolem 60-70Kč.
Ale MBA810 za 240Kč , to už si opravdu neumím představit. Právě v té již zmíněné Stanici mladých techniků jsme s ním stavěli zesilovače a dal se koupit už snad za 25Kč. To bylo v polovině 80.let.

Baby v nenáročných zaměstnáních taky braly 800,-/měsíc.
Nebo jinak, při 8 Kčs/h jsi na jeden 4W germaniový tranzistor vydělával celej den a pak ti odešel při křivým pohledu
na druhou stranu se údajně prodávaly chalupy na Šumavě za 15.000

Na zaciatku 60.rokov SN7472 okolo 100$.To bola supa,hlavne,ked zaratame dnesnu inflaciu dolara...

Proto taky celý projekt Apollo stál tolik miliard USD, i když jeho "palubní počítač" měl menší výpočetní výkon než dnešní mobilní telefon - a vyrobený dnešní technologií by nezabíral o mnoho více prostoru. Ono už jsme to zde probírali - myslím vloni, že všech pět původně postavených letových exemplářů amerických raketoplánů Space Shuttle (Columbia, Discovery, Atlantis, Endeavour, Challenger) plus ten testovací (Enterprise) bylo osazeno na svou dobu velmi špičkovou výpočetní technikou - v každém orbiteru je 5 shodných počítačů, sloužících dílem pro letové úlohy, dílem pro vědecké experimenty - jenže ty počítače jsou i třicet let po prvním orbitálním letu STS-1 Columbie v dubnu 1981 stále osazené procesory Intel 386... Na tomto příkladu je krásně vidět tempo vývoje techniky.