Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Takže uznávám, že měřit odpor s nulovým proudem nevede k cíli.

Vtipnost metody spočívala v tom, že člověk nemusel mít žádný voltmetr ani ampérmetr ani ohmetr (dnes těžko představitelné), ale stačil mu jen jeden známý odpor, odporový drát a pravítko.

Takže jsem měl napsat, že metoda dovolila určit odpor, aniž bychom měli další měřidlo. Jo, je to trochu rozdíl

To je pěkná metoda. To je klasika - člověk si pamatuje, že tam byl nějakej moc hezkej fígl, ovšem absolutně netuší jakej. To znám. Takhle je to i užitečnější - moje vybavení je taky jen jeden multimetr. Zatím jsem s ním vystačil.

U MP80 / 100 µA (výroba 1979) jsem naměřil Rv = 1500 Ω. Ale katalog z roku 1970 uvádí 1800 Ω. Jde o atypické provedení, nebo chybu měření?

Měřil jsem napětí na svorkách přístroje při plné výchylce (150 mV / 100 µA) a odpor dopočítal. U druhého MP80 / 150 µA (70. roky) byl takto zjištěný Rv = 890 Ω, což už je blíž katalogové hodnotě 850 Ω.

Chybu měření jsi neudělal. Odpor ústrojí u ampérmetru 100uA asi není příliš závazná nebo dodržovaná hodnota. I přesto, že odpor v současném katalogu uvádějí dokonce na 4 platné číslice. Což je samozřejmě nesmysl. Závazný je pouze rozsah proudu 100uA.
Během let výroby mohli konkrétní provedení vinutí měnit, třeba podle momentálně dostupných magnetů.

V posledním roce jsem proměřoval asi deset starších MP120/100uA a 150uA, a mohu konstatovat, že nesedí ani stupnice oproti procházejícímu proudu.
Proud jsem měřil sériově zapojeným přesným mikrometrem a odchylky byly i okolo 5%. Ke cti výrobce Metra mohu sdělit, že měřidla byla citlivější, takže na docílení výchylky 100% byl potřeba menší proud.

Vašek

Mám podobnou zkušenost. Možná jen máme štěstí na citlivější kousky. Dá se to dohnat bočníkem, ale je to podivné. Jestli se počítalo s tím, že si to uživatel sám docejchuje? Nebo prostě špatná výroba a výst. kontrola? Že by magnet časem zesílil asi nebude správná teorie.

U některých ústrojí se uvádělo, že výchylka platí jen pokud je přístroj uchycen v ocelovém plechu 1,5mm. Ale u těchto systémů to není.

PavelFF píše: Že by magnet časem zesílil asi nebude správná teorie.

Zesílil těžko. Spíš naopak. Mám tady dva polský UM-3, což je něco mezi Avometem a Avometem II. Oba ukazují na všech napěťových a proudových rozsazích AC i DC asi jen 97-98% v porovnání s přesným digitálem. Celý to je motaný odporovým drátem na bakelit tělískách. Zapojení nemám ale našel jsem jeden motanej odpor v sérii se systémem a musel jsem ho skoro celej odmotat abych dotáhl výchylku měřáku 100%.

Proto se taky měřidla, na jejichž přesnosti a spolehlivosti záleží, protože slouží k ověřování bezpečného stavu, povinně periodicky kalibrují.

K těm vnitřním odporům: podle katalogu Metry z roku 1970 mají měřidla MP80 a MP120 100 µA vnitřní odpor 1k8, stejná hodnota vyšla asi o deset let později v AR, RK, či v čem, mám ty parametry opsané bez uvedení pramene.
Modrý katalog Metry nějak z přelomu tisíciletí (podle CE na obálce a čísel norem, k nimž se údaje vztahují, rok jsem tam nikde nenašel) vůbec systém 100 µA nezná. Přesto jsem na jednom MP80 100 µA naměřil vnitřní odpor 1095 Ω, soudím, že ještě existovaly nějaké výrobní změny, o nichž nevíme. Zato ten katalog uvádí teplotní závislost (10% z třídy přesnosti/K).

Ale podle toho, že měřidlo MP120 40 µA také při jmenovitém proudu ukazuje trochu "za roh" a vnitřní odpor se liší od katalogové hodnoty o +10%, nedělal bych z toho vědu (skutečná citlivost mého kousku 38,5 µA, vnitřní odpor 6600 Ω při 21°C okolní teploty, vnitřní teplota patrně nijak během srovnávacích měření s laboratorními přístroji nestoupla, předpokládám), zvlášť, jestli to měřidlo zapojíš do obvodu, kde jeho výchylka bude závislá na dalších 10 či více součástkách, například ho budeš napájet zdrojem konstantního proudu, jako toto měřidlo.

Pak může být vhodné spočítat bočník na nejvyšší předpokládaný odpor Rv a výchylku dorovnat trimrem v sérii s měřidlem. Třeba u publikované konstrukce, pro využití přístrojů, jaké jsou k dispozici. Pouze se přiměřeně zvýší úbytek na bočníku.