Napsal: 05 led 2011, 01:02
Cívka jako taková má konstrukci opravdu stejnou(až na počty závitů). Ale samotná cívka nemůže fungovat bez vloženého železa. A tam jsou zásadní rozdíly.
Jak píše mtajovsky: "Jádro střídavého elektromagnetu je skládané z plechů a přes jeho část bývá zkratovávací prstenec pro potlačení drnčení." To je rozdíl proti stejnosměrnému relé, které má jádro z "masivu", může být konstrukčně jednodušší a tedy spolehlivější a trvanlivější, co se týče pohonného mechanismu.
Střídavé relé trpí vibracemi a proto musí obsahovat pomocný "závit nakrátko", který má drnčení omezit. Je to údajně taky dosti poruchová součástka (což nechápu - je to jen vyseknutý kroužek z mědi). Asi se uvolní a vypadne nebo se přepálí(?). V závitu nakrátko se indukuje střídavý proud se zpožděním proti proudu ve vinutí a "vyhlazuje" tak zvlněný průběh síly působící na kotvu.
Jádro/jho/kotva musí být z navzájem izolovaných plechů stejně jako u trafa -kvůli potlačení vlivu vířivých proudů.
Jak píše mtajovsky: "Jádro střídavého elektromagnetu je skládané z plechů a přes jeho část bývá zkratovávací prstenec pro potlačení drnčení." To je rozdíl proti stejnosměrnému relé, které má jádro z "masivu", může být konstrukčně jednodušší a tedy spolehlivější a trvanlivější, co se týče pohonného mechanismu.
Střídavé relé trpí vibracemi a proto musí obsahovat pomocný "závit nakrátko", který má drnčení omezit. Je to údajně taky dosti poruchová součástka (což nechápu - je to jen vyseknutý kroužek z mědi). Asi se uvolní a vypadne nebo se přepálí(?). V závitu nakrátko se indukuje střídavý proud se zpožděním proti proudu ve vinutí a "vyhlazuje" tak zvlněný průběh síly působící na kotvu.
Jádro/jho/kotva musí být z navzájem izolovaných plechů stejně jako u trafa -kvůli potlačení vlivu vířivých proudů.