Stránka 2 z 4

Napsal: 27 úno 2006, 09:43
od kondor
Zdravím,tak jsem na to koukal a zjistil jsem,že je to návrh DPS podle plošáku.Tak to ofotím,kapku to doladím a hodím to sem.Asi jsem někde ten návrh uložil a teď hledej,známe to všichni.Jinak ta polarita topného tělíska je fakt,taky mi to dlouho nechtělo makat až jsem přišel na tuhle kulišárnu.Večer na to skočím

Napsal: 27 úno 2006, 09:44
od kondor
Koukám že jsem to myslel dobře,ale napsal špatně.Je to návrh DPS podle schématu,ne podle plošáku.Holt mi to ráno trochu nemyslí

Napsal: 27 úno 2006, 17:22
od janousek
To je zajímavé, že se to podaří zapojit vždy naopak.

Napsal: 27 úno 2006, 17:54
od paran
tzn. ze polaritu ma termoclanek protoze u teliska je to blbost, jestli se nepletu. Nemel jste to nekdo komu odeslo telisko kuchly jak je telisko s termoclankem zapojeny? Trochu jsem googloval o termoclankach ale nic moc, mimo popisu zakl. principu dvou kovu.

Napsal: 27 úno 2006, 19:11
od janousek
Neměl, ale myslím si, že jeden kov tvoří topná spirála a k tomu je nabodovaný druhý příslušný kov. dohromady dají termočlánek. V bývalém soc. podniku se vyráběly mimo jiné termočlánky navařováním kovu/ už nevím kterého/ přímo na kovovou rouru. Byly asi po metru a snímaly teploty v jednotlivých sekcích přehříváku. Vyrobit termočlánek se dá teoreticky i doma.
P.S. byl to těžký průmysl

Napsal: 27 úno 2006, 20:44
od paran
janousek píše:Neměl, ale myslím si, že jeden kov tvoří topná spirála a k tomu je nabodovaný druhý příslušný kov. dohromady dají termočlánek.


jj to zní rozumně a logicky

Napsal: 28 úno 2006, 13:23
od robobob
janousek píše:Právě, že na schematu nic není, když jsem ji stavěl, samozřejmě to nechodilo. Už nevím jak jsem se k tomu doměřil, ale vzhledem k tomu, že je tam termočlánek, který je polarizován, tak bylo třeba zaměnit vodiče od "pera". Z hlavy si to už nepamatuji jak je to správně, dá se to odvodit ze schema regulace a změřením napětí na nezapojeném hrotu, mírně nahřátém třeba trafopájkou. Pokud bude zapojení v pořádku, tak to nebude regulovat při špatné polaritě hrotu.


Mohu to potvrdit. Pokud se prehodi privodni vodice tak nefunguje regulace.Hreje to jako prase na max. Mel jsem preruseny vodic u rukojeti. Uz jsem si myslel ze KT je v prcicich. Pak me napadlo podivat se na ten kousek co jsem urizl. Mel jsem to obracene. PO spravnem zapojeni to funguje.

Napsal: 01 bře 2006, 15:11
od SMITH
Kde kupim ručku na ERS 50 ?

Napsal: 02 bře 2006, 21:28
od marshal

Napsal: 02 bře 2006, 21:46
od marshal
k tomu termočlánku:
nedalo mi to a ohřál jsem konec náhradního tělíska zapalovačem, dalo to cca 15 mV, (měřeno multimetrem 10M)
s plusem na kratším, červeném vývodu z tělíska , tj přes topnou spirálu.

Napsal: 03 bře 2006, 06:19
od paran
jj diky moc hlavne za to telisko, znat polaritu to se hodi. Jinak taky jsem neco vystoural http://sagat.webzdarma.cz/

Napsal: 08 bře 2006, 22:07
od miroja
Tieto spajkovacky sa povodne vyrabali v Tesle Liptovsky Hradok,potom vo Velkom Krtisi koncom 80-tych rokov.Rucka sa sklada z rurky,do ktorej je na konci vsunute vyhrievacie teleiesko z odporoveho drotu v keramickom drziaku. Jeden vyvod z telieska ide vnutrom rurky, druhy vyvod telieska je privareny ku koncu rurky,ktora je tusim mosadzna a ktorej druhy koniec sa pouziva ako druhy privod.Cela finta je v tom, ze ked sa na toto vsetko privedie napatie, teliesko sa zohrieva. Kedze je to vlastne dvojkov (mosadzna rurka + odporovy drot) funguje to aj ako termoclanok. A ked sa pozries do originalnej schemy zistis, ze teliesko je zohrievane nefiltrovanym napatim z usmernovaca VD1-VD4,takze ked nie je momentalne zohrievane,cela rucka sa meni na termoclanok, ktoreho napatie sa privadza cez R12 a R7 na invertujuci vstup komparatora. Na neinvertujuci vstup sa privadza tiez to nefiltrovane napatie + zaporne jednosmerne napatie z delica, ktorym sa riadi vysledna teplota. Takze uz je asi jasnejsie, preco to nemohlo fungovat ked ste sa netrafili s vyvodmi?
Jednoduche a zaroven genialne pouzit rucku s telieskom isty cas na ohrev a potom to iste pouzivat ako termoclanok :wink:
Treba si dat pozor,aby sa odporovy drot telieska nikde nedotykal rucky alebo hrotu tam kde sa nema. Mal som raz zavadu, ze sa to v polovici dlzky odporoveho drotu dotklo zvnutra hrotu, a stale to hrialo...az skoro do znicenia telieska.Dovod bol jasny.Polovicna dlzka odporoveho drotu vyrobila len polovicne napatite termoclanku a to signalizovalo "malu " teplotu. Tak bacha na to! To bola asi jedina slabina tychto spajkovaciek.
Ak chcete original navod a schemu, mozem zoskenovat :D

Napsal: 09 bře 2006, 04:42
od paran
tak tomu se rika opravdove osvetleni problemu, to je opravdu genialni reseni, kazdopadne diky moc za info.

Napsal: 09 bře 2006, 08:24
od miroja
Rado sa stalo :wink:

Napsal: 09 bře 2006, 11:52
od mzama
miroja píše:...Treba si dat pozor,aby sa odporovy drot telieska nikde nedotykal rucky alebo hrotu tam kde sa nema. Mal som raz zavadu, ze sa to v polovici dlzky odporoveho drotu dotklo zvnutra hrotu, a stale to hrialo...az skoro do znicenia telieska.Dovod bol jasny.Polovicna dlzka odporoveho drotu vyrobila len polovicne napatite termoclanku a to signalizovalo "malu " teplotu. Tak bacha na to! To bola asi jedina slabina tychto spajkovaciek.
Ak chcete original navod a schemu, mozem zoskenovat :D

Myslím, že kopie originálů by jistě nebyla naškodu.

Řek bych, že napětí termočlánku nezávisí na délkách nebo velikostech jednotlivých kovů, které termočlánek tvoří, ale pouze na druhu obou kovů a teplotě spoje obou kovů - spoj rozdílných kovů tvoří termočlánek.
Jinak vcelku vyčerpávající popis, který všem zájemcům jistě pomohl pochopit princip.
Podobná mikropájka s měřením a regulací teploty byla kdysi zveřejněna v AR. Tam se vyráběla i ručka z prázdné kovové náplně z propisovací tužky (té staré, klasické nebo mikronáplně - obě z mědi). Tělísko se vinulo z odporového drátu (tuším "konstantan") a keramické tělísko zpevňující konstrukci a izolující topné tělísko od pouzdra ručky (těleso náplně) bylo nahrazeno hmotou získanou z tuše bílé barvy (sedlina ze dna skleničky - z důvodu vyšší hustoty), kterou se tělísko potíralo a pozvolným ohřevem vypalovalo. Jeden konec tělíska byl izolovaně vyveden jako jeden vývod ručky, druhý konec těsně namotán na spodní konec měděného pouzdra (náplně) - vznikl termočlánek. Měděné pouzdro bylo druhým vývodem ručky. Polaritu termočlánku si už nevybavuji. V jedné půlvlně je tělísko vyhříváno, v druhé půlvlně, která je odříznuta, je dán prostor termočlánku předat informaci o teplotě (pomocí ss napětí) elektronice, která vše vyhodnotí a případně zastaví ohřev tělíska.