Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vyrobit two-box detektor zase taková hrůza není, v podstatě se použije zapojení obyčejného VLF-IB - třeba polský ALL-1 - a použijí se jiné cívky na nějakém mechanicky tuhém držáku.

Jen namátkou :

http://moh.blog.cz/0811/ib-detektory

http://www.detektory.wz.cz/download/twobox_all1.zip

Umělo by to rozlišit dutinu od velkého kusu kovu?

Určitě, dutina ovlivní jen amplitudu zbytkového signálu, kov vnese i fázový posun. Chce to vyzkoušet včetně pracovních frekvencí.

A když si představím, co v těch dutinách v krasu všecko může být, optám se, jestli to od masivní a homogenní skály (třeba i nacucané vodou) bude umět aspoň odlišut dutinu (puklinu, jeskyni, chodbu...) plnou vzduchu, vody, hlíny a suti, bahna a podobných materiálů, o které v jeskyni nebývá nikdy nouze? Tedy aby to ukázalo neco ve smyslu "bacha, tady je metr skály, za tím je půl metru něčeho jiného a za tím zase skála" - nebo i jenom existenci ČEHOSI i bez nějakých absolutních údajů o velikosti nebo vzdálenosti.

To by mě právě taky zajímalo.
I detekce Čehosi by mohla pomoct, nebo detekce ničeho, aby se zbytečně nekopalo.
Jak je vlastně amplituda signálu dutinou ovlivněna? Je ovlivněna dutinou, nebo prostě rozhraním různých materiálů?
Trocha teorie by nezaškodilo...

Oxidy kovů zvyšují vazbu mezi cívkami - amplituda nad zemí jde nahoru, nad dutinou klesne.

EKKAR píše:Tedy aby to ukázalo neco ve smyslu "bacha, tady je metr skály, za tím je půl metru něčeho jiného a za tím zase skála" - nebo i jenom existenci ČEHOSI i bez nějakých absolutních údajů o velikosti nebo vzdálenosti.

Rippleyová ve Vetřelci to dokázala, s příručním echolotem zbastleným z palubních zásob.

Pokud dokážete natlouct do země izolovaný hroty, můžete zkusit změřit elektrickou vodivost půdy. Řekl bych, že ta zavalená dutina bude mít jinou vodivost než mokrej masivní šutr.

A pak se nabízí různé "geofóny" atd...

http://psn.quake.net/geophone/index.html

Pokud jsem dobře četl, tak geofony jsou určeny spíš k detekci tektonické aktivity, ne?
S tou elektrovodivostí je potíž, jestli má zavalená dutina větší odpor než mokrá skála, tak ji proud obejde skálou a nic nezjistím.
Skutečně je asi řešení jedině v el. mag. metodách, protože el. proud nebo např. zvuk se nebude šířit skálou přímočaře, půjdou si cestou nejmenšího odporu.
Napadla mě možnost vyhledání prázdné dutiny pomocí nějaké rezonanční metody, dala by se tak určit i velikost dutiny. Nemožnost směrovat zvuk ve skále by se mohla obejít definováním dosahu, podle síly zachycené rezonance by se odhadla vzdálenost dutiny (ne ale směr).
Prakticky by se ke skále upevnil měnič s přeladitelným generátorem a třeba právě ten geofon, který by snímal zvukové vibrace. Dutina by zvuk vlastní rezonancí zesílila, což by se vyhodnotilo třeba změnou výchylky měřidla.
Čidlo geofonu by muselo být umístěno někde na hranici dosahu, aby nedocházelo k zahlcení primárním signálem.
Rozmístěním většího počtu čidel by se nakonec snad dalo i upřesnit umístění dutiny...
Netuším, jestli by to fungovalo.

Tektonickou aktivitu můžeš vyvolat nějakým vhodným "generátorem" - hlavně prosím nedupat...

Šíření v skalním masivu (nejlépe zmrzlém) je výrazně masivnější než v hlíně.

Ale to je jen teorie, chce to jednak kontaktovat někoho, kdo to vyzkoušel, jednak vyzkoušet.

Pro představu přikládám nákres situace, jeskyně vypadá přibližně takhle nějak, zavalená odbočka se předpokládá zhruba někde v 15m dlouhém úseku chodby.
Vlevo je půdorys, vpravo průřez.