Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já to nevím. Dočetl jsem se to v odborné literatuře a mám to potvrzeno od dost zkušených lidí. Vyloženě tvrdí,že tridy zesilují více hloubky a pentody výšky.Bavím se o koncových zesilovačích a myslím,že s vnitřníma kapacitama to nemá nic společného. Nemám bohužel prakticky ověřeno jak moc je to markantní,proto jsem se tady zeptal zkušenějších.

Která odborná literatura to uvádí ? Bavíme se tedy o součástkách jako takových, ne ve vazbě na ostatní obvodové prvky zapojení. Ono už vymezení jen na koncový stupeň něčím zavání, v preampu zesilujou stejně, a v koncáku jinak ?

Až se k těm knihám dostanu,tak ti to klidně opíšu,z hlavy to nevím. Vzhledem k tomu,že tady probíráme koncovou pentodu,tak jsem to navázal na konce. Podle toho,co tam psali,tak se to vztahovalo jen k lampě a okolní součástky se do toho nepočítali kromě výstupáku..Jen mi není jasné kde tedy pro lampu končí hloubky a začínají výšky. Je pravda,že triody mají jinou charakteristiku než pentody,co se tvaru týče,ale já tohle vyloženě netvrdím jen mne to zajímá.

No tady je právě to - vazba k výstupáku (čili asi i k zátěži), což může být celé vysvětlení toho, co někdo špatně zevšeobecnil.

Taky se samozřejmě mohu mýlit.

Najdu to a můžem pokračovat dál.Je mi jasné,že v téhle oblasti jsi podstatně dál než já,ale stejně mne zajímá jestli se touhle problematikou někdo zaobíral.

Pravděpodobně bude na přednes mít vliv rozdíl vnitřního odporu triod a pentod. Pozorovatelný vliv to ale bude mít pouze u koncových stupňů bez zpětné vazby. Ve starých publikacích někdy ze čtyřicátých a padesátých let se skutečně vyskytuje tvrzení, že koncové pentody mají proti triodám "uřvanější" (nenapadá mně vhodnější slovo) zvuk s převládajícími středy a výškami.
Ale viz citace z klasiky - Lukeš: Věrný zvuk, str. 138:

Koncový stupeň může být....osazen buď triodami, nebo pentodami. Ještě asi před 10 lety se považovaly triody za vhodnější pro jakostní reprodukci a tvrdilo se, že mají menší zkreslení a výhodnější vlastnosti než pentody. Od té doby se však rozšířilo používání místní zpětné vazby v koncovém stupni, což dovoluje upravit vlastnosti koncových pentod, pokud jde o zkreslení a vnitřní odpor tak, že předčí triody a přitom zachovávají účinnost a výstupní výkon odpovídající pentodě. Proto za dnešního stavu zesilovací techniky můžeme používání triod považovat za přežitek a dále se budeme zabývat jen pentodami...

Já to našel v knihách Populárna radiotechnika autor Meluzín a Rozhlasové a sdělovací přímače autor Ing.Tomáš Dvořák. Je tam dost zajímavých věcí,ze kterých mimo jiné vyplývá,že ve dvojčinném zapojení tzv. lampový zvuk nelze dosáhnout,protože se v těchto zapojeních sudé harmonické odčítají a to jsou právě ty,které ten lahodný zvuk ve velké míře způsobují.

Bohužel, Meluzin byl spíš popularizátor, než že by šel do hloubky.

Hm,je to možné.Máš jinou zkušenost nebo ses srovnáváním triod a pentod v konci až tak nezaobíral? Když vidím,jak si tady někteří staví lampové zesáky a myslí si,že ten "lampový zvuk " z použití lamp automaticky vyplývá,tak mívám smíšené pocity. Nejsem až takový praktik,abych mohl posoudit do jaké míry je jsou rozdílné triody vs.pentody v konci,tak mne napadlo,tohle téma trošku rozvés,ale asi se nikam nedostanem.Autor vlákna snad promine mírné odbočení.

A mám ji doma! Dnes mi přišla na prodejnu GES objednaná JJ EL844. Hned po rozbalení jsem byl mírně udiven-elektronka má totiž OTEVŘENOU ANODU, jako již někde výše zmíněné 6L43 či EL83. Na první pohled silně připomíná EL83, jen anoda je poněkud blíže mřížkám a systém je tak poněkud užší. Změření převodních charakteristik pro různá (ale prakticky aplikovatelná, tedy 200-250V) Ua a Ug2 si nechám na víkend. Charakterograf samozřejmě nemám, takže nejspíš hezky postaru na P508 a malovat na milimetrák. Zatím jsem si prohlédl charakteristiky od výrobce. Pořád mi totiž vrtá hlavou k čemu je dobré navrhovat verzi léta osvědčené EL84 s REDUKOVANOU anodovou ztrátou. Je ale vidět zlepšení linearity převodní charakteristiky oproti běžné EL84, navíc ohyb charakteristik nastává až při poklesu anodového proudu pod již zmíněných 10mA. To narozdíl od EL84.

Z toho by tak nějak vyplývalo že EL844 je určena tam, kde požadujeme velmi malé zkreslení a přitom malý výstupní výkon. Tedy buď na sluchátkové zesilovače (ale ne OTL), nebo jako budič výkonných koncových elektronek s požadovaným rozkmitem budicího napětí několika desítek V. Vhodným využitím by mohlo být i budit s ní pružinový hall v kytarovém kombu. Na druhou stranu, třeba do zesilovače MV3, kde pracují běžné EL84 s Wa 12W téměř na hranici možností, tam bych EL844 nedával ani omylem.
Uvedený rozpor v hodnotách Ia=10mA, Ig2=1,5mA, Ik max=60mA by tak mohl být nakonec chápán jako malá reklama: Lineární již od Ia=10mA.
Každopádně až to změřím uvidím více.

2 Pajosek - až se usnese významná a věrohodná většina na tom, co má ten pravý elektronkový zvuk a co ne, pak bude mít smysl dělat v tomto výzkumy a z nich závěry. Ale asi co člověk, to jiná chuť, takže někdo upřednostňuje SE konec + horn, stejně jako jeho dědeček, který něco podobného slýchal na místním nádraží....

Dratak píše:Pořád mi totiž vrtá hlavou k čemu je dobré navrhovat verzi léta osvědčené EL84 s REDUKOVANOU anodovou ztrátou. Je ale vidět zlepšení linearity převodní charakteristiky oproti běžné EL84

Třeba vyšel výrobce vstříc konstruktérům nových videozesilovačů v lampových televizorech nebo konstruktérům nových distribučních vf zesilovačů v KV přijímacích centrech. Tam se linearita uplatní.

Ja stale čakám ... koncak v triede D s signalovym procesorom ktory vyrobi ten správny elektronkový zvuk...

To už se dělá, aspoň pro kytaristy .

Neni to nahodou "znovuzrodenie" 6L43?