Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jo , ale to jsi měl triak např na 600V a napnap bylo špičkově 310V , tedy žádná rezerva , zde nebude "žádný" špičkový proud ani napětí pro stejný triak na 600V .

houkal píše:Dobře,zapojení je jednoduché,ale ten triak nebude potřebovat ochranu proti špičkám?Kdysi jsem si postavil regulátor rychlosti pro vrtačku a pravidelně mi tam odcházel tyristor a to tam byla seriová kombinace odporu a kondenzátoru.Ani nevím jak se určí hodnota těchto součástek? Nějaké součástky jako třeba varistor termistor se použít nedají ?Jak se určí jejich hodnota?

Já bych řekl, že neodcházel kvůli špičkám, ale kvůli tomu, že regulovaný a při přetížený zastavený motor je skoro jako zkrat.

Houkal: v příloze máš výřez ze schématu. když dáš dvě zenerky, podle mě to bude chodit i na AC.. na straně + je katoda diody

Na střídavý napětí se vždycky používal RC člen.

Dioda v serii se zenerkou přes cívku nechrání kontakty, ale spínací prvek, který řídí relé - čím vyšší hodnota zenerky, tím rychlejší rozepnutí relé, takže se třeba použije tranzistor na 200V a zenerka na 150V.

Ten výřez jsou 4 stykače, které spínají 3KV do topných registrů. Odběr cívky je kolem 3A před přítahem a 1.5A po přítahu - to při napětí 24V.
Cívka se skládá ze dvou vinutí. jedno vinutí se odpojí, jakmile cívka přitáhne mechanizmus kontaktů. Pokud ty odjiskřovače nejsou zapojeny, ovládací relé se opalují. Pokud se nepoužijí v 48V aplikacích (odjiskřovač na 48V má jinou zenerku), relé (R15) není schopné odpojit stykač, protože se natáhne oblouk mezi kontakty. Jinak dioda - zenerka je zalitá v plastu a jsou vyvedeny dráty.


Každopádně někteří výrobci používají obyčejný výkonový odpor paralelně k cívce. Jeho hodnotu teď z hlavy nedokážu tipnout, výkonově má tak odhadem do 3W.

Zdravím, řeším podobný problém jako kolega, tj. díky induktívní zátěži (solenoidy 24VDC) mi odcházejí (opalují se) kontakty relé, povětšinou ve výstupních modulech PLC, ale i klasická paticová relé.
Bylo by možné napsat označení "odjiskrovače", případně kde tento blok sehnat (předpokládám, že dle provedení to bude něčí výrobek)?
Co se týče mého problému a opalování kontaktů, nevím zda-li by zde transil něco řešil.

Díky za info

Ahoj. Výrobce již neexistuje, pokud si v práci vzpomenu, zkusím změřit, při kolika voltech ten odjiskřovač "zeneruje". Logickou úvahou bych tipoval, že napětí zenerky je 24V pro 24V verzi, protože - pokud použiješ pouze klasickou diodu, která se dává ke klasickému relé, bude Ti samoindukční proud procházet elektromagnetem a tim se Ti bude prodlužovat doba zániku. Ty potřebuješ energii pole někde "spálit". U silových magnetů je "uložena v magnetizmu značná energie". Kvůli zlepšení účinku je magnetický obvod co nejvíc uzavřen. Co se týká transilů:
Nejsem jejich odpůrcem, pokud by šly použít, dej je tam. Ber to tak, že ta zelená kostka na fotce pochází ze vagónu ByMee (postaru) a jeho stáří je kolem 30 let. Tehdá transily ještě nebyly..

odpor dioda a kondenzator t ovyrieši spolahlivo pokial sa neopaluju od pretaženia...

Dolezita je orientacia diody.

Díky za rady,
je potřeba dopočítat RC filtr a diodu podle obvodu, nebo stačí pro tento účel dodržet napětí (nepotřebuju filtrovat obvod zdůvodu rušení nýbrž z důvodu opalování kontaktů).

Co se týče Transilu, tak tento prvek vůbec neznám, ale co jsem zatím zjistil je tedy vhodný pro ochranu obvody sproti přepětí, což asi nebude můj případ.

Zkoušel jsem SSR (Solid state relay), ale je problém, že při rozepnutí relé pozdě odpadá, nebo je trvale pod napětím 12VDC (relé je na 24VDC) což u některých aplikací je problém (poziční brzda serva apod)

Měřil jsem tu kostku "na průraz" a doopravdy zeneruje na hodnotě kolem 24V. Na pouzdře je " EBS-01"
Jinak o přepětí tu jde v první řadě:
chytni do ruky konce od silového magnetu a připoj ho na autobaterii, pak ty konce drž a odpoj to. Na 100 % dostaneš šupu.
cívka uloží část energie do magnetického pole kolem sebe, pak další procházející proud se mění na teplo na ohmickém odporu vinutí. čím máš "robustnější" magnetický obvod, Tím víc magnetizmu "požere" a tím se víc energie uloží. Při připojení na zdroj přes A-metr vidíš plynulý nárůst proudu.
Teď si představ situaci, kdy něčím rozpojíš napájení cívky. Magnetické pole zaniká a energie se navrací do cívky. kdyby jsi v okamžiku rozpojení napájení připojil malou žárovičku na kontakty cívky, Blikne Ti. Takhle funguje většina měničů pro bíle LEDky v baterkách na 2 tužkový monočlánky tam mají ale cívky indukčnost jen pár set mikro Henry. samoindukční napětí může dosáhnout velmi vysokých hodnot. Silové magnety mají vysokou indukčnost. Toto napětí Ti prorazí odtrhovou vzdálenost běžného relé a pak Ti vzniká opal.

Ty musíš nějakým obvodem zajistit, aby se měla cívka do čeho vybít. Vybíjení zkratem přes antiparalelní diodu prodlužuje dobu zániku magnetizmu a někdy se to projeví napřiklad ve zpomalení doby odpadu silového stykače a tím se víc opaluje. Pouhý kondenzátor paralelně ke kontaktu relé sice energii požere, ale při opětovném sepnutí relé vybíjí kondenzátor. Tím relé musí sepnout krátkodobě vysoký proud. Schéma od kolegy je další varianta, kterou se zajistí uskladnění "náboje"cívky a jeho plynulé proměny v teplo na odporu.

ano energia ktora vznikne pri rozpojeni kontaktu sa akumuluje cez diodu do kondenzatora a aby sam kondenzator nebol zdrojom energie a opalovania kontaktu pri zopnuti sa jeho energia vybije cez odpor.... suciastky nie su kriticke. Večsinou stale stacilo tych 100R(vhodne dimenzovat koli spickam) a kondik 1u-4,7u v zavislosti od velkosti indukcnosti tj iskrenia. Vecsinou pokus omyl... Pozor na dimenzovanie napatia kondenzatora. Ak zle zapojiš diodu nebude to shašať obluk....