Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

záleží na tom, jak se "souběh potenciometrů" projeví v praxi tj při poslechu hudby, zase tak často korekce asi potřeba nebude. jinak napětím řízený zesilovač je samozřejmě nejlepší řešení, dělá se jich celá řada a jdou postavit i z diskrétních součástek. ale než bych se pustil do realizace vyzkoušel bych, jak se to projeví v praxi

jj já právě chci postavit 12V korekce s lampama ECC82 nebo E82CC ne žádný ty integráče jak tam někdo psal a jde mi o to že budu navrhovat vlastní plošnej spoj tak abych to měl už ošetřený a neplejval dost srahým fotocitlivim lakem ... proto se tady snažím získat nějaké rozumy...

s lampama je to zcela jiná kapitola, to asi nezbyde nic jiného než si souběh potenciometrů zajistit sám. šel bych do TP 280 v jednoduchém provedení. na ten se přišroubuje stupnice a potenciometr se ocejchuje. čím víc bodů, tím je to přesnější. no a potom se dva vybrané s nejlepším souběhem rozeberou a jejich dráhy namontují do tandemové mechaniky. dělal jsem si takhle potenciometr pro state variable filter, je to pracné, ale výsledek je naprosto jednoznačný

Teraz važne.
O akej presnosti alebo nepresnosti je tu diskusia?

rozdíl 2,5 - 3dB, to je při nižších hlasitostech už slyšet a zejména na počátku dráhy potenciometru je velká naděje, že tam ten rozdíl bude

nj ja vim vymejšlím kokotiny ale připravuju ročníkovou práci na příští rok a tak sem si udělal koncáky s integráčema sice někdo říká že jsou lepší tranzistory na konec ale nevím už jsem par zesilovačů udělal avždycky se mě zdál na poslech lepší s IO ... to je na každým a lampovej konec tam ve tříde AB to jsou dvě lampy např EL34 cca 500čk /ks to jsou 2 tisíce jan to vrzne plus šíleně drahý výstupní trafa další problémy v vysokým napětí kondíky ... tak abych neměl jak dělají všichni nějaký pitomý stavebnice tak jsem si navrhnul svůj tišták na konec a aby to bylo něčím zvláští vymejšlím ta lampový korekce kdo si hraje nezlobý :-D ale jak tak koukám budu muset vyměřovat vesele dál souběh popřípadě očekovat školní sklad jestli by tam neměli nějaký starý teslácký ... zlatě z tesly ty číny co prodávej teď to stojí za ...

A to mas co za potenciometre?
Meral som teraz 3ks, rozdiel odporov v jednom a druhom kanali sa pohyboval priemerne medzi 1-3%, max. 5% co by bolo max. 0,5dB.
Ak nemas hlavu pevne priskrutkovanu v kresle na vycentrovanom strede a namiesto usi meracie mikrofony, tak nemozes zistit.

to znám, nikdo si rozdílu nevšimne, ale ten pocit, že já o tom vím...

no dnes jsme zkoušeli ty zesilovače ve škole a at si každej řiká co chce já to prostě slyším že ten pravej kanál hraje víc nahlas jak levej když jsou v rohách mýstnosti je to dost znát ... a pořát kroutit balancema jak flašinetem nejni podle mě řešení

A není lepší si děličem snížit citlivost vstupů tak, aby při normální poslechové hlasitosti byl potenciometr vytočený až tak do třetiny dráhy?
Od ní do plného vytočení máš pak ještě nějakých 35-40dB, což dělá poměr výkonů 1:3 200 až 1:10 000 ! Tedy při poslechové hlasitosti při výkonu dejme tomu 100mW bys využil plné vytočení u zesilovače o maximálním výkonu 320W až 1000W. To je trochu dost, nezdá se ti?
Nakonec, kdybys měl potenciometr s průběhem Y, tedy s odbočkou, a zapojil obvod korekce fyziologického průběhu, stejně by se velikost korekce měnila až s vytočením běžce od odbočky "nahoru", protože na odbočce je účinnost korektoru nejvyšší a směrem k zemnímu vývodu se už nemění...

Ježišmarjá tak se vys*r na potenciometr a udělej to stejně, jako to dělala v 90.létech firma AuRa - spočítej si logaritmicky odstupňovaný odporový dělič, napáruj si odpory na stejnou hodnotu do obou kanálů a přepínej je mnohapolohovým přepínačem - když uděláš dostatečně jemné odstupňování (ze začátku stačí po 3dB, od útlumu řekněme -25dB po 2 nebo dokonce i po 1dB kolem nominální úrovně 0dB), nepoznáš výsledný dojem od tandemového potenciometru a budeš mít absolutní souběh = rozdíl 0dB. Problém je jediný - kde vzít ten dvojitý x-polohový přepínač...

hmm a potom este doladit reproduktory vypratat miestnosť a urobit skusobnu pre toto cele čudo aby bolo počuť rozdiel ...mam chut tu pripojit potak a zmerat priebeh....

Dopuručuji přesně to, co EKKAR. Tohkle jsem použil u zesilovače stavěného už v roce 1983. Přepínač má 2x30 poloh. Koncové stupně už byly 2x modernizovány, ale tyhle regulátory pracují dodnes. Rozsah 0 až -72 dB. Žádné praskání, vynechávání, nic. Akorát to chce ty přepínače a odpory dobře stínit. Největší práce byla s těmi odpory. Dobrušoval jsem je na můstku, ale dnes si říkám, jestli to nebylo zbytečné.

Doba se změnila, dnes není problém koupit přesné (1%)odpory, zato je asi problém sehnat 30 polohový přepínač.

udělal jsem to tak, že používám lin. potenciometr, který má lepčí souběh, jen ho trošku zatížím, aby se to podobalo logaritmě. Logaritmické poťáky jsou u nižších hlasitostí svinstvo...