Zásadný problém tohoto zosilňovača je, že na každom koncovom tranzistore je trvalá výkonová strata približne 100W
a to aj pri minimálnej hlasitosti. Aby nezhoreli je nutné obidva tranzistory chladiť naozaj veľkým chladičom, prípadne aj ventilátorom.
Myslím si že veľa ludí čo robí tento zosilňovač si toto neuvedomuje a preto im zhorí hneď po zapnutí.
hybridní zesilovač
Moderátor: Moderátoři
-
Ivan_Ryger
- Příspěvky: 1366
- Registrován: 02 bře 2005, 00:00
- Bydliště: Jára Cimrman- "Uppsala, Uppsala,... tam jsem taky nebyl"
Kdo odebíráte PE/AR tak jistě víte, že v posledním čísle je zapojení hybridního zesilovače, ale obrácené konstrukce než řešíte. Jako invertor a budič slouží dvojitý OZ NE5532, nepo lépe OPA2604. Jeden OZ v pouzdře je zapojen jako invertující, druhý jako neinvertující zesilovač se stejným zesílením, vstupy paralelně a výstupy se budí dvojice EL84 v ultralineárním push/pull zapojení.
Když se ale podívám na ty omyly v tak zásadní a jednoduché části jako je zdroj, nevím co si mám o autorovi myslet. Hlavně že celková filtrační kapacita v anodové větvi je 2000uF (při odběru nějakých 220mA), za to žhavicí napětí čtveřice EL84 je JEDNOCESTNĚ usměrněno (při odběru přes 3A). Tohle skutečně hranice mého chápání přesahuje.
Jinak jsem se díval do Lampárny (i přes nevalnou úroveň této publikace tuto knihu mám, prostě proto že obor sleduji) a to schéma je převzaté odsud, či spíše to Vlach převzal už odjinud a okopíroval. S tím rozdílem, že v Lampárně je ve schématu i zpožďovací obvod s 555, který připojí repro až po nažhavení E88CC. I tak bych se obával o zničení IRF9540 během nažhavovací doby elektronky.
Osobně smysl takových zapojení nechápu. Použít elektronku zřejmě proto, že je to "in", tedy v módě, a konec zkazit SPÍNACÍMI trandy, určenými do pulsních zdrojů? Myslím že hybridní zapojení měla smysl, ale obrácené koncepce. A to v době, kdy nebyly dostupné dostatečně výkonné koncové trandy. Tedy se použil tranzistorový předzesilovač a elektronkový koncový stupeň-viz Music 130 apod. V dnešní době bych se do takových řešení nepouštěl. Pokud v tom vidíš možnost vyhnout se výstupáku, tak si rovnou postav zesilovač polovodičový a vymalováno.
A když elektronky, tak komplet a se vším všudy. S výstupákem, magickým okem a usměrňovačkou v anodovém zdroji. Polovodiče použij jen k usměrnění, event. stabilizaci žhavení vstupních elektronek, k usměrnění signálu pro magioko a k získání ovládacího napětí (přepínání signálu relátky na plošném spoji je určitě lepší, než tlustá forma signálových kabelů k přepínači, nabízí se i možnost vypínat a tedy šetřit elektronky v RIAA preampu např. při poslechu CD).
A z vlastní zkušenosti mohu říct, že dvě EL84 v push-pullu na kanál jsou na poslech v pokoji až až a stačí i na hlasitý poslech ještě s velkou výkonovou rezervou. Mám to takhle doma už pár let, 2x 15W, bedny ALR-Jordan Classic 2. Stačí dát Volume tak na trojku (desítka je max.), pustit třeba Accept a sousedi začnou dupat a bouchat do topení
.
Když se ale podívám na ty omyly v tak zásadní a jednoduché části jako je zdroj, nevím co si mám o autorovi myslet. Hlavně že celková filtrační kapacita v anodové větvi je 2000uF (při odběru nějakých 220mA), za to žhavicí napětí čtveřice EL84 je JEDNOCESTNĚ usměrněno (při odběru přes 3A). Tohle skutečně hranice mého chápání přesahuje.
Jinak jsem se díval do Lampárny (i přes nevalnou úroveň této publikace tuto knihu mám, prostě proto že obor sleduji) a to schéma je převzaté odsud, či spíše to Vlach převzal už odjinud a okopíroval. S tím rozdílem, že v Lampárně je ve schématu i zpožďovací obvod s 555, který připojí repro až po nažhavení E88CC. I tak bych se obával o zničení IRF9540 během nažhavovací doby elektronky.
Osobně smysl takových zapojení nechápu. Použít elektronku zřejmě proto, že je to "in", tedy v módě, a konec zkazit SPÍNACÍMI trandy, určenými do pulsních zdrojů? Myslím že hybridní zapojení měla smysl, ale obrácené koncepce. A to v době, kdy nebyly dostupné dostatečně výkonné koncové trandy. Tedy se použil tranzistorový předzesilovač a elektronkový koncový stupeň-viz Music 130 apod. V dnešní době bych se do takových řešení nepouštěl. Pokud v tom vidíš možnost vyhnout se výstupáku, tak si rovnou postav zesilovač polovodičový a vymalováno.
A když elektronky, tak komplet a se vším všudy. S výstupákem, magickým okem a usměrňovačkou v anodovém zdroji. Polovodiče použij jen k usměrnění, event. stabilizaci žhavení vstupních elektronek, k usměrnění signálu pro magioko a k získání ovládacího napětí (přepínání signálu relátky na plošném spoji je určitě lepší, než tlustá forma signálových kabelů k přepínači, nabízí se i možnost vypínat a tedy šetřit elektronky v RIAA preampu např. při poslechu CD).
A z vlastní zkušenosti mohu říct, že dvě EL84 v push-pullu na kanál jsou na poslech v pokoji až až a stačí i na hlasitý poslech ještě s velkou výkonovou rezervou. Mám to takhle doma už pár let, 2x 15W, bedny ALR-Jordan Classic 2. Stačí dát Volume tak na trojku (desítka je max.), pustit třeba Accept a sousedi začnou dupat a bouchat do topení
.Dovolil bych si nesouhlasit, hybridní zesilovače mají své opodstatnění. Ale mám tím hlavně na mysli dobře udělané hybridy, nikoliv soustavně přežvýkávané konstrukce z netu.
BTW, úspěšné jsou třeba zesilovače Ampeg SVT 3 až 6 a další, kde je na konci hromada IRF buzených kaskódou - dělat tyhle výkony v elektronkách by znamenalo velké problémy.
BTW, úspěšné jsou třeba zesilovače Ampeg SVT 3 až 6 a další, kde je na konci hromada IRF buzených kaskódou - dělat tyhle výkony v elektronkách by znamenalo velké problémy.
-
jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
Jaký smysl má ta vakuová usměrňovačka? Mně přijde, že kromě estetického dojmu a pozdějšího náběhu anodového napětí to přináší jen komplikace. Pokud to chci usměrnit dvoucestně, potřebuji trafo se dvěma sekundáry, většinou navíc další vinutí pro žhavení, mohu na to připojit jen omezenou kapacitu a navíc se na ní tvoří velký úbytek napětí.
Přivítám názory zkušenějších.
Přivítám názory zkušenějších.
Jaký má smysl? Usměrňuje anodové napětí a krmí tedy všechny elektronky přístroje 
. Sekundár musíš vinout dvojmo, za to stačí slabším drátem-každé vinutí pracuje jen v jedné půlvlně. Ale vážně, hlavním důvodem proč ji používat jsou dva. Jednak postupný náběh anodového napětí, kdy zdroj naběhne do již nažhaveného přístroje a napětí na ellytech tolik nestoupá. Jednak také snaha o dobové řešení, možná jakési staromilství.... Někdy i vzhled, hlavně třeba taková AX50. Za provozu to mezi anodou a katodou krásně fialově září. Ale ta je rtuťovými parami plněná, tedy není vakuová .
. Sekundár musíš vinout dvojmo, za to stačí slabším drátem-každé vinutí pracuje jen v jedné půlvlně. Ale vážně, hlavním důvodem proč ji používat jsou dva. Jednak postupný náběh anodového napětí, kdy zdroj naběhne do již nažhaveného přístroje a napětí na ellytech tolik nestoupá. Jednak také snaha o dobové řešení, možná jakési staromilství.... Někdy i vzhled, hlavně třeba taková AX50. Za provozu to mezi anodou a katodou krásně fialově září. Ale ta je rtuťovými parami plněná, tedy není vakuová .Usměrňovací lampy jsou fajn.
Docela problém je relativně malý usměrněný proud.
Třeba častá EZ81 má psáno v dvojcest. zapojení 150mA.
Při takovym proudu je jasné že ta lampa brzy odejde..
Je sice možno u ní spojit anody a pak pro dvojcestné usmernení použít dve EZ81. ale i tak proste je ta lampa namáhaná jak svině.
Už to že většina použitých usměrnovaček je celá černá a mají také díry v katodě a oloupanou emistní vrstvu svědčí o tom že to s zivotností bude špatné.Ta lampa prostě dostává na prdel..
Zkoušel jsem graetz zapojení čtyř PY88.. Výsledky docela dobrý. Jde to žhavit z autotrafa 220/120. s žhav. vlákna do série.
Nebo skusit PY500, německou LG12..
Docela problém je relativně malý usměrněný proud.
Třeba častá EZ81 má psáno v dvojcest. zapojení 150mA.
Při takovym proudu je jasné že ta lampa brzy odejde..
Je sice možno u ní spojit anody a pak pro dvojcestné usmernení použít dve EZ81. ale i tak proste je ta lampa namáhaná jak svině.
Už to že většina použitých usměrnovaček je celá černá a mají také díry v katodě a oloupanou emistní vrstvu svědčí o tom že to s zivotností bude špatné.Ta lampa prostě dostává na prdel..
Zkoušel jsem graetz zapojení čtyř PY88.. Výsledky docela dobrý. Jde to žhavit z autotrafa 220/120. s žhav. vlákna do série.
Nebo skusit PY500, německou LG12..
EZ81 je buď pro konec s dvojicí EL84 v push-pullu mono, nebo se dvěma EL84 v single-endu stereo. To ukrmí naprosto v pohodě, včetně invertoru, korekcí a event i RIAA stupně. Teď jsem se díval do svého single-endu s EL84, po nějakých 5 letech celkem častého provozu je původně nová EZ81 JJ (možná jsem jeden z prvních kdo si ji tehdy koupil ) uvnitř docela začernalá, ale anodové napětí je pořád cca 305V, takže její Ri zatím moc nestoupá. Ona dostává dost, ale především při startu přístroje. Když ještě není plně nažhavená a přitom už musí ládovat všechny ellyty v přístroji a zároveň teče již i provozní anodový proud. Tehdy dostane opravdu pořádný záhul, taky se jí anody na okamžik fialově rozzáří. Ale potom už s těmi cca 120mA nemá problém. První ellyt mám 47uF, takže nepřekračuju katalogové hodnoty.
Pro větší odběr tu máme GZ34, ta zvládne stereo se dvěma EL84 v push-pullu na kanál, nebo mono cca 50W se dvěma EL34. Nebo tu již zmíněnou AX50.
) uvnitř docela začernalá, ale anodové napětí je pořád cca 305V, takže její Ri zatím moc nestoupá. Ona dostává dost, ale především při startu přístroje. Když ještě není plně nažhavená a přitom už musí ládovat všechny ellyty v přístroji a zároveň teče již i provozní anodový proud. Tehdy dostane opravdu pořádný záhul, taky se jí anody na okamžik fialově rozzáří. Ale potom už s těmi cca 120mA nemá problém. První ellyt mám 47uF, takže nepřekračuju katalogové hodnoty.
Pro větší odběr tu máme GZ34, ta zvládne stereo se dvěma EL84 v push-pullu na kanál, nebo mono cca 50W se dvěma EL34. Nebo tu již zmíněnou AX50.
-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2579
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
AX50 mám jednu jedinou v šuplíku. Občas se objeví spíše na E-Bay. DCG4/1000 tu mám taky několik, ale nikdy jsem je zatím nepoužil, nemám pro ně trafo. Pak tu mám ještě dvě UA1A. Ty se používaly ve zdrojích zesilovačů pro rozhlas po drátě, zdroj dával 5kV/1A (!!!). Kvůli jejich časté poruchovosti za ně Tesla později vyráběla náhrady s polovodičovými diodami.
-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2579
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
