WiFi destruktor
Moderátor: Moderátoři
-
MirekD
Jinak mikrovlnka funguje na principu ohřevu dielektrickýni ztrátami, popř. ztrátami na reálném odporu. U potravin se na ohřevu podílí především voda v nich obsažená. (Když ale dovnitř dáš pásek potažený grafitem, taky se silně ohřeje - to jsou ty ztráty v odporu. Z takového pásku se běžně vyrábějí bezodrazové vlnovodové útlumáky. Pro dosažení té bezodraznosti musí mít ten pásek určitý plošný odpor.)
Mravenec obsahuje spoustu vody, chtěl bych docela vidět, jak dlouho by byl schopen vydržet v takovémto poli. Můj odhad je, by to nepřežil.
Magnetron z mikrovlnky, tak ako každý oscilátor sa sá ladiť, ale len v úzkom pásme, takže do pásma WiFi by to asi nezasiahlo, i keď sa traduje z dôb sociku prípad, keď pri vzlete Awaksu z Mnichova musel nastať u nás radarový kľud, až sa jeden vojačik nasral a napálil na neho plný výkon. V tom momente išiel k zemi, lebo mal spálené všetky vstupy. Armáda nevedela, či ho majú potrestať, alebo vyznamenať, ale potom bol vyčlnený jeden radar, ktorý likvidoval Awaksy
-
MirekD
Radiolokátory pracují s krátkými impulzy řádu us a tak i když mají v impulzu vysoký výkon, jeho střední hodnota není nijak vysoká a tedy ani ty tepelné účinky nejsou takové, jaké se většina lidí představuje. Daleko zajímavější je, že tyto impulzy dokážou vyvolat u někoho fyziologické projevy jako "lupání" či "zabzučení" v hlavě.
Na vysílači jsem pracoval čtvrt století, ale nikdo z nás nezaznamenal nějaký problém s expozicí VF energií, natož nějaké nemoci z povolání. Na lékařské prohlídky jsme chodili pravidelně. Takže tolik "o hubu" ty výkony nejsou, samozřejmě při dodržování základních pravidel bezpečnosti.
-
MirekD
Dielektrický ohřev je opravdu způsobený ztrátami v dielektriku, tj. projevuje se i u materiálů s prakticky NULOVOU vodivostí, např ve ztrátovém skle a pod. Třeba destilovaná voda má taky téměř nulovou vodivost - u vysílacích elektronek se destilkou oddělí napětí na anodě 25 kV od země, u vodního chlazení není jiný izolátor než ten vodní sloupec a přesto se tato voda v mikrovlnce ohřívá stejně jako "špinavá" voda z kohoutku. Takže vodivost necháme stranou, i při nulové vodivosti se látky s dostatečným tgD ohřívají krásně. Vodivost, ani nepatrná, k tomu potřeba není.
Štyri alebo päť dní, je to dané tvorbou nových spermií, tie nové sú opäť živé a plodné, takže pozor!
MirekD:
Vieme o čom hovoríme, je jasné, že ak som povedal dielektrické straty a mám na mysli dielektrikum, tak sa tam o vodivosti ťažko hovorí, len čo je tangens delta?
V každom prípade otázka bola či je možné upiecť mravca vzhľadom na pomer k vlnovej dĺžke, asi tam bol predpoklad "krokového" napätia, keďže mravec sa nemôže postaviť jednou nohou na + vrchol a druhou na - vrchol vlny (10cm).
A s tím "pozor za 5 dní" - neboj, do takovýchto metod bych nikdy nešel.
Nebo si uvařte vejce natvrdo a odpadnou vám tyhle starosti.
Jo: a s krokovým napětím to nemá co dělat - mravence ohřeje 12 cm vlnové délky v dielektrických ztrátách způsobených velkým tangens delta v jeho těle.
-
MirekD
Nechci nějak slovíčkařit, pokud je ti jasné o co jde, tak je všechno v pořádku a nemá smysl to rozbírat.
Pro ostatní:
Pojem odpor nebo vodivost se užívá zpravidla v souvislosti se ss. proudem. U stř. a zvlášť VF se pracuje obvykle s impedancí popř. admitancí a podle okolností s reaktancí popř. susceptancí, protože tyto veličiny na vysokých kmitočtech obvykle nelze zanedbat. Zareagoval jsem tedy na pojem vodivost, protože to vypadalo, jako když je řeč o ss vlastnostech. V tabulkách udávaná vodivost je měřena ss proudem.
Jinak na rozměrech toho mravence skutečně nezáleží, jde jen o ten tgD.
Pokud jde o krokové napětí, ani tam není rozhodující vlnová délka, rozhodující je pouze gradient napětí. Když spadne na zem venkovní VN vedení 100 kV, to byste koukali, jaké tam je krokové napětí, spolehlivě to člověka zabije. A přitom vlnová délka pro 50 Hz je 6000 km! To je ještě mnohem horší poměr než je délka mravence ku 12 cm. Takže vlnovou délku u krokového napětí ponecháme stranou, ano?
Z hlediska průchodu proudem tělem by významnou roli hrál skinefekt, takže o usmrcení el. proudem procházejícím přes důležité tělesné orgány nemůže být řeč, zase by šlo o tepelné účinky.
Pro nevěřící - už při 15625 Hz převládají ty tepelné účinky. Kdo nevěří, ať si sáhne na střídavý vývod VN trafa u televize. Nijak ho to "nekopne", jen ho to citelně spálí - takže to raději nezkoušejte, dlouho se to hojí.
-
MirekD
Je to převrácená hodnota činitele jakosti daného dielektrika (kondenzátoru), což je poměr jeho reaktance ku ekvivalentnímu sériovému činnému odporu. Čím je jakost větší (tedy tgD menší), tím víc se blíží daný kondenzátor - dielektrikum - ideálnímu.
Výkonová ztráta v dielektriku se vypočte:
P = 2*pi * f *V^2 *epsilonr * tgD *0.8842e-12
P= ztracený výkon [W/cm3]
f = kmitočet [Hz]
V= potenciální gradient [V/cm]
epsilonr=relativní permitivita [-]
tgD= ztrátový úhel [-]
Ztrátový výkon při daném gradientu tedy roste s kmitočtem, permitivitou a tím tgD.
Pro zajímavost: exitují materiály i se zápornou permitivitou.
Vychádzal som zo všeobecne uznávaných hodnôt. Samozrejme, že sú výnimky, ktoré ale v každom prípade potvrdzujú pravidlo. Je napríklad známy prípad herca, na meno si nemôžem spomenuť, (taký škaredý a má peknú dcéru, tiež herečku), ktorý vraj mohol 20x za deň a vždy na plný výkon. Ale myslím, že tým už prekračujeme rámec pôvodnej otázky ako aj fóra.
MirekD, pole
TgD, (tangens delta = písmeno greckej abecedy), ako MirekD správne poznamenal je to pomer reaktance k činnému odporu. Ak tečie prúd kondenzátorom, tak sa na ňom stratí časť výkonu v podobe P = Z*I2, kde Z je impedancia. Tá sa skladá z reaktancie a činného odporu Xc+R. Reaktancia je tzv. imaginárna zložka a výkon na nej stratený je tzv. jalový, ktorý nespôsobuje ohriatie. Vďaka tomu si môžeš zaradiť do napájacej vetvy 220V 1uF kondík a napájať tým nejaké malé zariadenie, bez toho že by si niečo vykuroval (na ekvivalentných odporoch by si uvaril čaj). Graficky, tieto dve zložky sú odvesnami v pravouhlom trojuholníku a prepona je celková impedancia Z , pričom je záujem aby činný odpor R bol malý a reaktancia Xc bola veľká. Potom tangens je pomer protiľahlej ku priľahlej odvesne - tgd = R/Xc. Z pravouhlého trojuholníka Z2 = R2 + Xc2
Rovnako tgd(delta) = G/Bc, kde G = vodivosť, G = 1/R, Bc = 1/Xc , (susceptancia). Admitancia Y2 = G2 + Bc2.
....zdárek, myslíte že by šel zkrotit magnetron z mikrovlnky, mám na mysli jestli by se dal modulovat a regulovat výkon, myslím že by to mohlo jít, je to v podstatě "elektronka"...že by vysílací člen co zruší jemné přijímače v pásmu 2.4 GHz....
Vsichni jste se vrhli na technicke reseni tohoto problemu, ale nikdo uz se nepozastavuje nad tim, ze by se to doopravdy nekomu podarilo bez ujmy na zdravi. Tedy pri tom technickem provedeni. Jak by asi clobrda GMT a jemu podobni dopadli, kdyby takovy silny zdroj ruseni nasel ogan k tomu kompetentni (CTU), tak tohle uz nikoho nenapadlo. Zrejme v teto republice stale plati, ze zakony jsou od toho, aby se porusovaly.
Takove jednani lze prirovnat k tomu, ze Ceskemu Telekomu prerusim metalicky nebo opticky kabel, Ceskym Radiokomunikacim zarusim komunikacni trasy, nebo TV divakum TV distribucni pasma.
Tak se ukazte diskuteeri, jak jste kovani v soucasne legislative!!
Osobně si myslím, že právě u magnetronu je těch nebezpečí víc a kdo si jich není v plném rozsahu vědom, koleduje si o rozptýlení. Ať už následkem otravy krve nebo embolií způsobenou sajrajtem uvolněným působením mikrovlnného ohřevu, případně roztrhání měkkých tkání obsaženou vodou při vaření, nebo životu nebezpečným tvrdým vysokým napětím.
Jestli to někdo (třeba GMT) riskne a upeče si nebo vyvaří nějakou důležitou část těla, je to jeho problém. My jsme ho varovali.
Samozřejmě máš pravdu, že sousedské spory by se vypalováním ani likvidací WiFiny řešit neměly. Je to zákeřné a tedy nefér.
Potíž je v tom, že ČTÚ může na úzce směrovaný svazek mikrovln přijít víceméně pouze náhodou nebo za cenu někdy i dlouhodobého (a tedy drahého, někdo to zaplatit musí i v případě, že se nedočkají) měření v případě udání. Pokud naměří, zaměří a dokážou, zaplatí to pachatel. Pokud ovšem, jak už jsem uvedl, ještě žije.
Chce to napřed přečíst dostatek té správné literatury a k ní autoři zpravidla legislativní otázky přibalují (když se v knížce věnované opravám magnetofonů řeší otázky reklamačního řádu a autorského zákona, proč ne i zákona o telekominukacích v souvislosti s mikrovlnkou?)