Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Napěťově bude taky ne-RMS, ne?

No, že by to z manuálu vyplývalo úplně jednoznačně, to ne. Náznaky tam jsou. Ale každopádně u napětí udávají rozsah 40-400 Hz (což by tedy mělo rozumně naměřit i 8. harmoniku), u proudu jen 50-60 Hz, což rozumné měření harmonik přímo vylučuje.
Ona asi nebude žádná laciná sranda udělat ty měřicí kleště dostatečně citlivé, teplotně stabilní a ještě širokopásmové.

Taky jsem tam nenašel žádnou zmínku, že by měřil vůbec něco "jo-RMS". Teda kromě sinusovky. Kdyby to přístroj uměl, výrobce by to určitě nezapomněl zdůraznit.
Bude to chtít jiný příklad.

Já myslím (ale jenom myslím), že napětí měří jo-RMS. Soudím tak na základě toho, že u napětí uvádějí max. dovolené zatížení vstupu v RMS hodnotách, zatímco u proudu ne.
Zato ale u proudu uvádějí, že je to kalibrováno na RMS sinusovky, a takové sdělení u napětí uvedeno není.
Edit: ještě jeden detail - u toho proudu píšou "Odezva: průměrná, " což je umělecký překlad textu Average response method čili metoda střední hodnoty. Ale jen u toho proudu.

Ovšem taky tam na jednom místě nazývají AC stejnosměrným napětím, takže na úplnost a správnost uváděných údajů bych nespoléhal.

No nějak se mi to tvé vysvětlení nezdá - já bych to tedy chápal jinak.

Ale našel jsem příklad měřáku, kde uvádějí opravdu měření jo-RMS jenom u napětí.
Napětí měří do 1kHz. Takže u 100Hz obdélníku změří ještě jakžtakž 10. harmonickou. Jestli to dobře chápu.
Ty technické specifikace jsou psané taky dost nejasně včetně překlepů. U jiného měřáku nebyl například ani kmitočtový rozsah uveden.

http://www.imarketcity.com/smlcrtrrmsdi.html
http://www.multimeterwarehouse.com/SM8301Af.htm

Edit: Teď koukám, že v tom druhém odkazu od stejného měřáku uvádějí jo-RMS i u proudu. Ale v datech u proudu mají kmitočet do 2kHz. U napětí do 1kHz. Tak nevím. Jak říká Crifodo, jsou to prostě žlutý bestie.

V podrobných specifikacích ovšem u proudu i napětí uvádějí: Response: average, calibrated in rms of sine wave což jestli se nepletu znamená měření střední hodnoty, zkalibrováno na efektivní hodnotu sinusovky (tj. vynásobeno 1,1...).

Jsou to filutové. Vlastně ani tak moc nelžou - jejich měřák měří skutečně pravou RMS. Jen příliš nezdůrazňují, že musí být splněna drobná podmínka - signál musí být sinusový.
Takže mám doma několik TRUE RMS přístrojů a stály jen 99Kč.

a co by jsi také chtěl za 99 Kč? Si laskavě uvědom, že v těch Kč 99 je 20% DPH, takže prodejce to ukazovátko prodává za 80Kč a z toho si odečti marži, takže prodejce to ukazovátko koupil za cca 40 Kč a v těch Kč 40 je minimálně polovina přepravné z Činčinstánu. Takže skutečná TRUE VALUE tvojeho ukazovátka je 1 dolar. A ty tomu ukazovátku chceš říkat měřící přístroj a chtěl by jsi od toho ukazovátka zázraky, ne? Buď rád, že to vůbec něco ukazuje.

Jj, za ty peníze je to spousta muziky (zvlášť když některé i piští)

kyori, moje poznámka byl pokus o žert, ale nepočítal jsem bohužel s tebou (pravděpodobně jsou na tebe termíny jako efektivní a střední hodnota příliš složité). Zase jsi tématicky poněkud zabloudil, ale hlavně, že se můžeš zapojit do debaty, že?

Mimochodem moje "ukazovátko", jak ty říkáš za 1 dolar, nejen že "něco ukazuje" , ale měří s vyšší přesností, než kdysi používané Avomety, PU120 a podobné ručkové měřicí přístroje, které bys v jejich době asi nenazýval ukazovátky(no ty možná ano). A vůbec mi nevadí, že je jen za stovku. A tvůj rozbor, že je jen za dolar je taky blábol. To bys mohl říkat o jakémkoli zboží, že prodejní cena není stejná jako výrobní cena. To je princip obchodu.
Třeba tvůj tyristor, co už asi 3 roky prodáváš, taky kdysi výrobce vyrobil levněji, než ho potom začal nabízet. No a co?
A když už tak spolu laškujeme, tys ten tyristor na 99% získal zadarmo a prodáváš ho za litr. Je jeho "TRUE VALUE" nula Kč? To buď rád, že aspoň trochu spíná

Nabízí se ještě jedna možnost, proč napětí True rms a proud ne. Některé měřáky true hodnotu nepočítájí, ale přímo měří. A to tím způsobem, že proud jde do topného tělíska a měří se oteplení. Oteplení je vždycky úměrné efektivní hodnotě bez ohledu na průběh napětí. Jediné omezení může být v tom, že topné těleso je pravděpodobně nějaká spirála, která bude mít jistě parazitní indukčnost a parazitní kapacitu.
Tento způsob měřění si umím představit u napětí. U proudu by to však mohlo být prostorově dost náročné. Nevím, je to jen úvaha. Na takto konstruovaný měřák jsem narazil, pokud vím, jen jednou v životě, a byl dost dobrý.

Bolometrické měření proudu se používá zvlášť na vysokých kmitočtech (MHz), kde je jiné měření dost problematické.

Já jsem se s tím setkal při měření krátkých ostrých pulzů. Tam je také jiné měření problematické.

Krátký pulz je totéž co jedna půlvlna vysokého kmitočtu.