Tlumivka

Zpráva

MirekD · #16 Příspěvek od **MirekD** » 20 bře 2006, 11:50

Pokud je činitel vazby mezi dvěma cívkami velký, pak je indukčnost úměrná počtu závitů na druhou. Dvě cívky mají 2x víc závitů než jedna, takže indukčnost by měla být 2^2=4x vyšší, což v popsaném případě přesně sedí.

Jestliže má tlumivka 2/3 průřezu trafa, pak určitě bude potřeba mezera řádu milimetrů, nikoliv desetin. Vhodnou mezeru je potřeba vyexperimentovat tak, aby to dobře vařilo při max. proudu, tehdy se nastaví ta nejmenší velikost mezery, kdy to ještě jde. Zvuk oblouku má být syčivý, čím míň v něm bude slyšet 100 Hz brum, tím lépe. Jinak ta indukčnost musí být dostatečně velká, jinak se dobré filtrace dosáhnout nedá. Pokusy je dobré dělat při max. proudu, kdy má tlumivka ss sycení nejvyšší.

stasek · #17 Příspěvek od **stasek** » 20 bře 2006, 12:42

To jsou opravdu velmi cnné informace. Po ověření se ozvu. Zatím díky.

stasek · #18 Příspěvek od **stasek** » 20 bře 2006, 17:42

Tak jsem odpoledne strávil hrátkami s tlumivkou a zůstal jsem na mezeře cca 4mm. Zkoušel jsem několik variant 4,5 a 8 mm. Těch 8 bylo moc, špatně se zapaloval oblouk a elektrody se lepily. Mezi 4 a 5 mm jsem celkem žádný rozdíl nepoznal, tak jsem to dal na 4 mm, protože při mezeře 4 mm už původní indukčnost 8-9 mH klesla na 4 mH. To podle mě je už dost málo. Ono to posuzování je dost subjektivní. Protože než se to všechno nastaví tak už si pendrek pamatuju a to srovnání už kulhá. Fakt je ten, že teď když přehodím kabely na střídavý, vařím střídavou elekrodou, tak to dost prská a stříká kolem, i když na svar to nemá vliv. Přehozením kabelů a SS je hoření oblouku kultivovanější a prská to podstatně míň. Má to ovšem zřejmě nějaké ztráty, protože při svařování střídavým proudem nehrozí přilepení elektrody 3,15 kdežto teď už jo. Ovšem celkově bych to zhodnotil jako přínos. Především kvůli polohovým svarům a možnosti užití speciálních elektrod, které se vyrábí jen pro SS proud. Asi bych dosáhl lepších výsledků s tlumivkou s větší indukčností, ale nebylo větší jádro. Teď už to předělávat nebudu, celkově se dá říct spokojenost.

MirekD · #19 Příspěvek od **MirekD** » 20 bře 2006, 18:18

Tak to jsem rád, že to dopadlo celkem dobře. Kdyby byla ta tlumivka větší, byla by nejen větší indukčnost, ale mohl by tam být i silnější drát a ty ztráty by byly menší. I když se zdá, že ten její odpor je nula nula prd, tak tam přece jen nějaký je a ten úbytek je znát. Kdyby se dalo o něco zvýšit napětí naprázdno na trafu , zlepšilo by se to. Taky je znát úbytek na diodách. Běžně se pro usměrňovač a tlumivku přidává na trafu 10V.

A je pravda, že největší přínos ss proudu je možnost použití elektrod se speciálním obalem. Pro svařování běžných konstrukčních ocelí velmi dobře vyhoví střídavé elektrody, ale jakmile jde o speciální elektrody, tak je ss proud potřeba. Pak člověk i oželí, když to má nějaké ty mouchy. Nakonec pro železo pro ty polohy to je taky fajn, bazická elektroda je bazická elektroda.

Milan121 · #20 Příspěvek od **Milan121** » 20 bře 2006, 18:43

No jo je to tak s mezerou!Záleží jaké je jádro jestli jádrové či plášťové.Na jednem je mezera poloviční jak na druhém.Mag obvod můžete počítat jak řazení odporů.Paral či seriově.Asi trošinku naštudovat.Přesycení,je to že se těžko dostává naakum. energie s tl. ven. Je to tak nějak jednodušše řečeno
Milan121

MirekD · #21 Příspěvek od **MirekD** » 20 bře 2006, 19:11

Přesycení neznamená, že by se naakumulovaná energie TĚŽKO dostávala VEN, ono se jí tam prostě víc nevejde. To, co tam je, se ven dostane snadno a to, co tam není, se ven dostat nemůže - když to tam není. Přesycení znamená, že mag. indukce v jádře dosáhne maxima, začne klesat permeabilita a tím i indukčnost. A protože energie v cívce = 1/2 LI^2, tak se snížením L se snižuje i ta energie. Tedy ne, že se enegie těžko dostává ven z tlumivky, ona se těžko dostává DO té tlumivky, resp. nedá se tam už nacpat vůbec.

A s tou mezerou je to tak, že u plášťového i jádrového typu je to dvojnásobek tlouštky distanční vložky. Jednou tam je jádro tvaru O přerušeno na dvou místech, podruhé to je OO přerušeno na třech,ale střední sloupek má dvojnásovný průřez než ty krajní, takže plný průřez jádra je zase přerušený na dvou místech. Tedy v obou případech je celková délka vzduchové mezery dvojnásobkem tlouštky vložky.

stasek · #22 Příspěvek od **stasek** » 20 bře 2006, 20:46

Safra, 10V na usměrňovač a na tlumivku, jenže kdybych chtěl těch 10V přidat, tak by to znamenalo ze sloupku, co mám sekundár, odmotat přepínatelný primár se všema odbočkama a to je práce jak na kostele. Protože právě kvůli těm odbočkám jsem ho dal pod primár.Já mám napětí naprázdno 58V. No ale nesmím být nenasytnej a spokojit se s tím, co jsem zbastlil. Svařuji příležitostně, prostě jsem jen kutil.

MirekD · #23 Příspěvek od **MirekD** » 20 bře 2006, 21:27

Přesně tak, pokud by to bylo nepřiměřeně pracné, tak to za tu námahu nestojí. Ale pokud tam je na sloupku místo, tak by samozřejmě ty přidané závity sekundáru mohly být i navrchu. Byl by tedy sekundár původní, izolace, primár, izolace, sekundár přidaný. Ale může se pak stát, že nebudou dobře rozmístěny odbočky pro regulaci proudu, protože přidáním závitů na sekundáru se zkratový proud sníží. Ano, je to tak, u trafa s malým rozptylem, tj. s malým napětím nakrátko se přidáním napětí na sekundáru zvýší napětí i proud, ale u trafa s velkým napětím nakrátko, což jsou právě svařovací trafa, se přidáním závitů na sekundáru zkratový proud SNÍŽÍ. Takže pokud to trafo nemá dostatečnou rezervu proudu, raději bych tuto úpravu nedělal, jinak by se musel upravit i primár. Tiše předpokládám, že trafo je správně navržené, aby se při přepínání odboček neměnilo na sekundáru napětí naprázdno. Pokud se mění, nebude to nikdy svařovat tak dobře, jak by mohlo.

stasek · #24 Příspěvek od **stasek** » 21 bře 2006, 14:56

Co se týká rozložení odboček, je navrženo správně, alespoň předpokládám.To co se na jednom sloupku připne, to se na druhém odepne. Takže pro největší odběr proudu je funkční vlastně jeden sloupek, na kterém je sekundár a primár. A to bylo právě pro ty 3,15 elektrody. Co se týká proudové rezervy, nevím jak je to myšleno. Fakt je ale ten, že primár i sekundár je průřezově poddimenzován. Při běžném svařování to nemělo na nic vliv, když jsem s tím kdysi spojoval traverzy a vařil za sebou několik 3,15-tek, tak se to začínalo zahřívat, ale nevybočilo to z normálu. Tenkrát sehnat měď a neukrást, nešlo. Tak jsem primár vinul z dynamodrátu ze starého rotoru velkého elektromotoru. Drát má průměr jen 1,5 mm a sekundár je pásovina 1,8x11 mm. Čili průřez kolem 20. Taky nic moc. Jsem si vědom toho, že ten primár je hodně slabý, tenkrát to myslím vycházelo skoro 2x silnější, průřezově tedy skoro 4x. No ale jede to. Takže nvím, jestli ten sekundár přidat. Je to vlastně jednoduchý, dovinout těch cca 10 závitů nahoru a spojit to. Místa by tam bylo dost. Ještě k tomu rozmístění odboček: sekundár mám na jednom sloupku, primár dělený do odboček na druhém. Na tomtéž sloupku jako sekundár je to samé další přepínatelný primár, jako na protějším sloupku. Takže pro nejnižší proud je funkční primár na samostatném sloupku a pak se přepíná postupně na sloupek druhý, přičemž se z původního odepíná.Čili napětí sekundáru se nemění, jenom tvrdost trafa.Píšu to možná kostrbatě, ale myslím, že víš o co jde. Kdysi byly podobným způsobem u nás vyráběny svářečky v Elektrokovu, takže princip je asi správný.

MirekD · #25 Příspěvek od **MirekD** » 21 bře 2006, 16:20

Tou proudovou rezervou jsem myslel to, že pokud počítáš např. s elektrodama 3,15 a na poslední odbočku to vaří tak akorát, tak po přivinutí závitů na sekundár by proud klesnul a vařilo by to hůř. Je divný, že pro plný proud je zapojena jenom samotná ta primární cívka, která je na sloupku, co je sekundár, zřejmě se už projevuje ohmický odpor toho slabého drátu primáru, jinak bych čekal ten proud větší. Moje trafo bylo dělané stejně a i při nejvyšším proudu jsem musel mít pořád zapojenou část primáru i na druhé cívce. Pokud jsem zapojil všechno jen na cívce sekundáru, vypadával jistič 25A (na 380V), tak velký proud tam tekl. Magnetický rozptyl už byl dost malý, proto ten proud primárem tolik narostl.
Takže jde o to, jestli to po přivinutí nebude dávat už nedostatečný proud pro el. 3.15. Asi bych to vyzkoušel pokusným přivinutím nějakého provizorního vinutí navrch (třeba tím drátem, ze kterého máš přívodní kabely k elektrodě) - a vidělo by se. Je možné, že pokles bude takový, že už to na 3,15 nebude stačit. Zato na 2,5 to zlepšení bude znát. Pak by ses rozhodl, jestli to má význam tam něco přimotávat.

stasek · #26 Příspěvek od **stasek** » 21 bře 2006, 16:40

Teď jsi mě tou odpovědí trochu rozhodil, tak jsem začal hledat to schema a zjistil následující:
Kecal jsem, omlouvám se, je to tak, že svářečka je navržena na 220 i 380V. No a já jsem odbočku na 220 nikdy nevyužil. Ve skutečnosti je na jednom sloupku navinuto 160 + 220V dohromady tedy 380 a těch 220 je rozděleno na odbočky, u mě 8 odboček. No a na druhém sloupku se sekundárem je dalších 220 na stejný počet odboček se stejným počtem závitů. Takže to co jsem v předchozím příspěvku psal o 380 platí jen pro 220V. Pokud bych použil napájení 220V, tak by při max. proudu bylo všechno na jednom sloupku. Jak to je s jednotlivýma závitama už nevím, ale téměř jistě je těch 220V rovnoměrně rozděleno mezi jednotlivé polohy přepínače. Schema mám jen principiální bez konkrétních údajů. Už si ani nepamatuji, jaké jsem dával rezervy na ztráty, ale nějakej mustr jsem měl. Takže teď by s tím možná něco šlo, co říkáš? Ne, že bych se do toho nějak hnal, ale kdyby byla možnost to nějak nenásilně výrazněji vylepšit, tak bych se nebránil a časem bych se do toho dal.

MirekD · #27 Příspěvek od **MirekD** » 21 bře 2006, 17:01

Ano, takhle už to odpovídá tomu, co bych čekal. Pokud máš k dispozici vhodný drát, pak stojí za to udělat pokus a pár voltů aspoň provizorně přivinout. Dalo by se takhle v pohodě odzkoušet, kolik závitů je nejvhodnějších.
Podívej se na
http://www.pcohorsky.cz/pavelka/trafa/trafa.JPG
dal jsem tam tabulku s údaji o některých továrních trafech, všimni si jaké mají napětí naprázdno.
Tak hlavně aby pak to větší zatížení snesl ten primár.

stasek · #28 Příspěvek od **stasek** » 21 bře 2006, 17:18

Díky moc, vytiskl jsem si to a budu zkoumat, co se s tím dá dělat. Taky musím otevřít svářečku a podívat se, jak to vlastně vypadá. Je to už dlouho, co jsem ji stavěl. Ještě jednou díky a měj se hezky.

MirekD · #29 Příspěvek od **MirekD** » 21 bře 2006, 17:41

Ahoj, rádo se stalo. Tak ať se daří!

Artaban001 · #30 Příspěvek od **Artaban001** » 21 bře 2006, 21:08

Zkouseli jste nekdo pouzit nulovou diodu? - na jedny svarecce, co jsem opravoval, tak byla tlumivka, sice vinuta tycovinou, ale paralelne k tomu usmernovaci, jenz mel 3 diody a tri tyristory byla pripojena v zavernym smeru dalsi ta sama dioda.. Jinak co se tyka te tlumivky pocet zavitu bych odhadoval tak na 50