Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

rnbw, pravdu máš. Treba mať všetko in, aj keby na chleba nebolo...

Našťastie, do tejto skupiny nepatrím.

rnbw: teď jsi na to kápnul ...

rnbw: to jsi skutečně praštil hlavičkou o hřebíček.
V době, kdy je nadbytek zboží na výběr a ještě nás reklama doslova vždy a všude přesvědčuje, že "to musíte mít, a, nemáte-li na to, půjčíme", není divu, že mnozí neodolají. A přibývá jich...
My, kdo jsme byli zvyklí přijít do obchodu a slyšet "nemáme" nebo "zeptejte se za měsíc", jsme ve většině případů proti reklamě dost imunní, ale už mezi námi běhá druhá generace těch, kdo to nezažili a už ani nebudou věřit tomu, že se někdy psaly pořadníky, shánělo se od města k městu a stály fronty, aniž by přitom někdo nabízel slevu...

Opakuji po mocté , nějak mne nazajímá okraj proudu , ale nějak je kolem mne lidí víc těch , co nic nemají a žijí z ruky do úst . Asi ani já nebudu reprezentativním vzorkem pro názor rnbw . Jezdím Š 120 , v životě jsem nebyl na dovolené , já i se ženou bereme podprůměrné platy a máme dva školou povinné kluky . Jednomu nyní potřebuji nechat provést chirzákrok na ústní chirurgii . V HK mám počkat až bude operační kniha (půlprosince) pak mne někam zapíšou , nebo PCE , tam mne objednají na květen , přičemž mi moje (klukova ) obvodní řekla , ža by to chtělo brzo , prachy na podmazání zatracených bílých plášťů nemám . TV mám nyní ze SB , vysavač z chodníku z Österreichu , pračku , ledničku a sporák též . Ještě , že jsem mohl pár let po revoluci jezdit , než jsem se oženil . Přestože mám nyní spoustu kumulovaných fcí , tak mi nějak kapitalista zapomněl už 7 let dorovnat plat a tak nyní pracuji za 70% tehdejší mzdy . No a se svojím věkem 50+ na mne nikdo nečeká , takže se přiznám , že přestože jsem chodil s klíči , tak co se na nás málo mající chystá načálstvo navalit , protože hlavně chudí na tom budou nejvíce biti , je až strašidelné . Opakovat známé věci drahoty v obchodech , u bílých lumpů , energie , DPH , PHM-na vsi skoro nic nejede a nesmyslnost výroku bezplatného školství ? Nestěžuji si , ale asi bude rnbw mlád , takže některé věci určitě vidí jinak , věřím , že z jeho pohledu dobře . Ale v každém případě mu jeho nadějný život přeji . Mezi mou generací u nás frčí , že jsme se měli narodit buď 20+ nebo - .

Jsem o pár let starší než ty Bobobo a rnbw je jistě mladší, ale musím se přiznat, že ve většině názorů s ním souhlasím. Mrkni se kolem sebe, kdo má na ty nákupy na splátky, kolik berou na výplatu (většinou i víc než ty) a jak jsou spokojeni. Já se pŕiznám, že splátky mě nikdy nebavily, takže kupuji většinou za hotové a serou mě lidi, co u pokladny v kauflandu vytáhnou kartu a platí s ní úhradu 23,- Kč. To bývají hlavně ti splátkaři. Na jedné straně si hrají na američany a na druhé straně běhají týden po obchodech, aby sehnali co nejmenší splátky na ten DVD přehrávač apod. za 800 Kč. V práci se přitom nepředřou, ale výplatu dostávají kupodivu větší jak jiní.
Já nikdy necinkal blbejma klíčema, ale 17. bych na oslavu spíše hledal náboje do samopalu. Napřed bych si našel ty grázly, co to tam upravovali 8 let a potom ty druhé, co to 4 roky potvrzovali.

OK názory jsou správné , tedy jejich bytí . Ale já fakt jsem asi v divném vzorku , kde se toto schema nenosí , nebo ty to ve své (naší) generaci vidíš a v tom případě nahrubuj procento . Já nepíši za dynamickou mládež .

Já si myslím, že patřím k věkové skupině, ve které nám sice každému jinak rychle došlo, že dál už se o nás nikdo starat nebude a že je čas na zodpovědnost především vůči sobě samému, ale různě pomalu jsme zjišťovali, jak na to - neměli jsme to kde okoukat a ve školách se to neučilo.
Naproti tomu většina našich volených zástupců byla zbavena existenčních starostí, čili převážná část odpovědnosti "sám k sobě" jim odpadla, a stejně laxně se brzy po zvolení nebo jmenování posadili i k zodpovědnosti vůči těm, kdo je zaměstnali. Tedy vůči nám, voličům.
Když píšu "posadili se k zodpovědnosti", není to sice gramaticky správná vazba (k odpovědnosti se přece člověk musí postavit nebo hlásit), ale je věcně přesnější, protože se na tu zodpovědnost doslova vyignorovali - a to jde nejlíp jen v sedě...
Mnoho z nás z radosti, že už nebudou muset tohle nebo tamto, že už můžou, co dřív nesměli, neměli ani čas vidět, co se děje za rohem, o nějaké Praze, Štiříně či Kolodějích nemluvě, protože se museli začít ohánět dvakrát třikrát víc, než dosud, ať už jako zaměstnanci nebo živnostníci.
No - neuhlídali jsme to v počátcích, protože jsme (na rozdíl od těch, kdo k tomu měli možnost být puštěni na Západ) neměli ani tušení, že "zrovna tuhle akci to chce fackou v pravou chvíli zarazit" - a těch pravých chvil se prošvihlo...

Mnozí určitě pamatujete dobu, kdy se kvůli půjčce muselo bance napřed doložit, že vlastně žádnou půjčku nepotřebujete. No tak jsme se nemohli zadlužit a museli šetřit nebo si přivydělat.
Tento systém to chtělo udržet - a to nejen u soukromých půjček, ale i u půjček na veřejné zakázky. Byli bychom dnes někde jinde?

Přidám se k vám. Taky mi to přijde na prd a taky nevím, co s tím. Je ale aspoň prima, že na to můžeme svobodně nadávat. Sice to ničemu nepomůže, ale alespoň v tom jsme na tom líp než dřív.

Tak já jsem s klíči necinkal, protože jsem v té době byl jinde. Změny v r.1989 jsem přijímal na jedné straně s úlevou, že už bude konec té státně-partajní buzerace, ale na druhé straně s obavou, kam až to všechno dojde. Jsem přesvědčen, že většina lidí si tenkrát nepřála tvrdý kapitalismus a vše, čemu se dnes říká demontáž sociálního státu. Neuvědomovali si, že k tomu s pádem východního bloku nutně dojde.

Osobně se mi dnes nedaří špatně, rozhodně lépe než před revolucí a asi i lépe než by to bylo, kdyby se nestala. Přesto jsem smutný když se podívám kolem, kam jsme to dovedli. Nefungující demokratické mechanismy, všechno je v rukou jakýchsi věrchušek, které jsou propletencem soukromých zájmů a politiky. Špatně fungující právní systém, úpadek morálky ve jménu soukromého mamonu a fetiše soukromého vlastnictví, které se často staví i nad cenu lidského života.

Jako nejvyšší hodnota se před lidi staví princip urvi co můžeš, kdo je slabší, jeho chyba a hloupost, ať chcípne. Užij si, o nic se nestarej, po tobě potopa - to je krédo dnešních širokých vrstev. A tak si člověk připadá jako trosečník na ostrově - všude kolem je slaná voda, kterou nesnáší, ale co má dělat, když jiná není?

Vypadá to, že patřím k té nejstarší vrstvě, co to tu navštěvuje. Jsem ze středně velkého města, 6 roků v důchodu, v důchodu je i moje žena. Klíči jsem nezvonil, protože jsem se bál. Ale strašně jsem těm zvoničům fandil. Bál jsem se skoro celej život, až na posledních 20 let. Taky jsem měl jiný představy, tipoval jsem, že za jednu generaci na tom budeme jako sousedi na západ o našich hranic. To, že se nesplnilo moje očekávání mě mrzí,ale co je k nezaplacení je svoboda. Pro mě je nejdůležitější, že se můžu spakovat a jet kam chci, kdy chci, že nemusím potupně žebrat o devízový příslib a bát se na hranicích, že mě vymáknou, když si něco budu chtít přivézt. Konvertibilita naší měny je taky úspěch. Do regionálního tisku můžu nadávat na koho chci a otisknou mi to. Můžu prostě svobodně dýchat. To se zaplatit a nahradit nedá. Možná se mi někdo bude smát, ale to jsou ty nejvyšší hodnoty, které jsem získal. S ženou máme dohromady 23 tisíc, jsme sami bydlíme v domku a kromě sebe živíme momentálně 16 koček. Problémy s penězi nemáme. Osobně si myslím, že pokud má někdo problémy s nedostatkem peněz, tak si za to může sám. Obchody jsou plný lidí, co nadávaj na drahotu, ale nákupní košíky maj plný zbytečných hovadin. Nejraději mám paničky v důchodovým věku ověšený zlatem, co v televizních šotech skuhrají na bídu a zdražování. Možná je to tím, že jsem válečnej ročník a pamatuju velmi dobře přídělovej systém a lid. dem. blahobyt, kdy jsem do školy chodil v teplákách a na svačinu nosil chleba namazanej margarinem, nebo marmeládou, a kdy bývaly v zimě uhelný prázdniny, protože nebylo uhlí. Takže nejsem rozhazovačnej typ. Já sám osobně žádnýho hladovějícího občana neznám. Je mi jasný, že naši zem oškubává a okrádá kdo může, taky je mi z toho smutno, ale snad to nedopadne nejhůř. A kdyby mi někdo nabízel návrat ke starým pořádkům, tak bych asi radši žral kamení, jen aby se to neopakovalo.

Tak pod tohle se s radostí podepisuju !!!

Jsem asi jeden z mála, kteří období "zvonění klíčema" prožili ve velkých obavách - ne proto, že bych v té době býval držitelem rudé partajní legitimace a klepal se jak drahej pes strachem o svoje komančovský korejtko, ale proto, že jsem byl takzvaně t.č. v zeleném - neboli vojákem povinné základní vojenské služby. A to navíc ještě tak "zeleným", že jsem měl 14 dní po přísaze, když to celé v Praze na Národní třídě "naostro začalo".

Nejdřív jsme nevěděli vůbec nic - 17.11. 1989 byl pátek a na Slovensko (byl jsem v té době v kasárnách výcvikového praporu PVOS na Podborové ve Zvolenu) se dostávaly jen útržky zpráv, něco ve smyslu že VB na Národce rozpustila nepovolenou demonstraci studentů. Až v noci z neděle 19.11. na pondělí 20.11 to začalo - těsně nad ránem poplach, nástup na buzerplac v plný polní, hodina čekání na rozkazy, pak snížení stupně pohotovosti a odchod na roty, načež se nejdřív nesmělo ani pustit rádio, pak v 8 ráno přivezli poštu a noviny a gumy zase nařídily, že se musí na každý kulturce pustit TV se zprávama... Seděli jsme na "kulturce" u televize a čekali jsme, co z toho bude - jestli se Gorbačov zachová jako Brežněv a vypustí z Milovic tanky připravený vyrazit na Prahu, nebo jestli nechá Dubčekovi, Havlovi a dalším "volnou ruku" k tomu, aby odstavili od válu do té doby vládnoucí "zástupce jednotné národní fronty". Adamec navrhoval jedno, Havel s Klausem a Čalfou něco jinýho... Do toho protestovali studenti, herci a herky, lidi stávkovali ve fabrikách a chystala se generální stávka...

A musím říct, ať se každý z nás kasal jak chtěl, všem nám cvakaly prdelky jak štípačky na dráty do betonu strachem - ne z toho, co se dělo na ulicích, ale že nás lampasáci v čele s ministrem národní obrany (tehdá) generálem Milánem Václavíkem (jinak ko*otem jak noha!!!) vyženou se zbraněma v rukách právě proti těm lidem na ulicích a náměstích a budou po nás chtít, abychom zasáhli... Naštěstí k tomu nedošlo a "Gorbi" vzkázal do Prahy, že od toho "dává ruce pryč"...

To jsou moje vzpomínky na "listopad ´89" ...

helios píše:Pri dnešných reálnych zárobkoch má človek čo robiť, aby z platu prežil do ďalšieho mesiaca. Na dáke veľké cestovanie moc financií nezostáva. Ak si ešte dosť mladý, slobodný, bývaš u rodičov, nemáš záväzky, ešte čosi aj ušetríš. Neskôr to už asi nepôjde...

Málokdo vidí, kolik věcí má doma, které dřív ani neexistovali a žít se bez nich taky dalo. Málem jsem se posadil, když mi soused řekl, že s manželkou a dcerou platí za mobily 2500,- a pak se ukázalo, že v retenčním tarifu s televizí a internetem. předtím to bylo 4000,- Samo sebou, že mají dvě auta pro jízdu do práce.
Tím neříkám, že auto a mobil nemám. Ale že bohatství rodin roste a nemůže růst rovnoměrně, což samozřejmě vyvolává pnutí a nelibost. jenže když ta dorovnávací síť byla měkká, víte sami určitě o lidech, kteří neměli potřebu pracovat a žili z dávek. Zdaleka to nejsou jen opálení.