Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Posílám zprávu o dalším postupu modernizace.
Motorek demontovám z odlitku uchyceném na pružinách,umístěn do držáku z hmoty pohlcující vibrace do kmitočtu 300 Hz a uchycen napevno přes sloupky z hmoty podobné miralonu. Výsledkem je ,že zvuk motorku není slyšet ,je neměřitelný na pozadí šumu z desky.
Všechny rozvody v gramci taženy stíněnými vodiči s dvojitým stíněním,včetně přívodu k motorku.Vše uzemměno v jednom bodě.
Vrchní panel,středový panel a spodní víko se spojeno měděným páskem s vývodem na uzemňovací svorku a spojen kabelem o průřzu 2,5 mm se zemnící svorkou na zesilovači.
Výsledek:
brumy,kolísání otáček je minulost,zvuk z gramce je exelentní . Analogový záznam z desek ,které jsem naposledy koupil před 15 lety v pohodě převálcuje jeho digi následovniky.
Gilmourova kytara je zase kytarou,bubny jsou opět bubny a prostor je opět prostorem....
Kdo máte možnost vraťte se ke kvalitnímu analogu.Já už dva dny poslouchám a nemůžu se nabažit.

Možnost maj všichni, akorát ty prachy na to už ne

frantajetel11 píše:Možnost maj všichni, akorát ty prachy na to už ne

Ono to zas tak drahé není, chce to jen trochu snahy (renovace/vylepšení) a trpělivosti se sháněním komponentů a dílů na ně. Běh na dlouhou trať, který je v přímém rozporu s krátkozrakostí dnešní společnosti, s financema to nemá mnoho společného...

Několik let zpátky jsem se taky zabýval vylepšeními gramofonu NC452, protože tam bylo z výroby nasekáno tolik chyb že jsem tomu ani nechtěl věřit. Tady DOKONALE NEPLATÍ to tvrzení - neopravuj co funguje. Tak jen několik nejzásadnějších vylepšení:

1- Výměna toho hrozného raménka za NC500, původní uchycení závaží na gumě je zcela nevhodné, je to velmi náchylné na otřesy z vnějšku. Dále tam byl nespolehlivý zvedáček z křivého plastu, který na konci desky stejně nefungoval kvůli sklonu na jeho konci, vyloženě zmetek. Uložení ramene na ocelových šroubcích po vzoru HC14 taky nepatří mezi nejlepší...
2- U regulace otáček výměna nestíněných kablíků za stíněné + uzemnění krytu potenciometru - zcela to odstranilo pronikání bzučení z generátoru do signálu, které bylo předtím neúnosně vysoké.
3- Nahrazení mutovacích CMOSek 4053 jazýčkovými relátky, tyto obvody způsobovaly pronikání rušení z napájení do signálu a taky zanášely do signálu určité zkreslení, které sice nebylo zásadně slyšet ale při přímém srovnávacím testu byl rozdíl postřehnutelný. Tehdy to bylo na přenoskách VM2202 a zesilovači AZS223 + Teslácké třípásmo. Dnes bych ten rozdíl byl možná dost výrazný...
4- Trafo a stabilizátory jsem dal do škatulky mimo gramec a propojil kabelem s odpojitelným konektorem, původně bylo trafo nevhodně uméstěné blízko přenosky.
5- Dodělání krystalového oscilátoru s děliči na 100Hz pro stroboskop. Regulovat otáčky podle sítě která je pokud vím +-1Hz (tedy +-0,5%) a to ještě špičkově může ujet i víc , to mi přijde docela úsměvné. Zvlášť když má mít gramofon kolísání pod +-0,15%.
6- Snížení pronikání vibrací od motoru SMR300 do reprodukce. Toho jsem dosáhl tak, že jsem nechal na soustruhu zmenšit průměr hřídelky na motoru a zároveň zvýšil frekvenci oscilátoru, tedy otáčky motoru. Na vyšších otáčkách se totiž motor chvěje méně a v odstupu je to znát, i když zcela dokonalé to není.
7- Vestavba předzesilovače Actidamp mk.IV s mnoha úpravama přímo do gramce. Zdá se mi totiž jako nesmysl tahat kabely z gramce do externího preampu které pak musí být mnohem delší - tedy mají pak mnohem větší kapacitu, víc se projeví její dielektrické ztráty, nachytá se tam víc rušení a taky může zbytečně vzniknout další zemní smyčka.

Některé z těch úprav jistě půjdou aplikovat i v NC440

V gramci mi k dokonalosti chybí ještě dvě věci - stále proniká hluk motoru do signálu, i když už podstatně méně než v původním provedení. Chtělo by to nějaké sofistikovanější tlumení.
Vofo - jaký materiál jsi konkrétně použil na odhlučnění a kde je možné jej získat? Přemýšlel jsem o sanitárním silikonu, udělat z toho nějaké podložky.
Druhý problém je, že i přes mnohé úpravy generátoru pro pohon stále dlouhodobě ujíždí otáčky talíře. Nevím jestli to nemůže být způsobené taky vazelínou v ložisku talíře nebo řemínkem (volný nebo zteřelý není).

vofo píše:Název té tlumící hmoty nevím.Je to pozůstatek z akce,kdy jsme v laboratoři instalovali měřicí přístroj,který nesnáší vibrace. Je položen na 100 kg mramorové desce a ta je uložena na této hmotě. Firma ,která nám to instalovala tu nechala zbytky,které jsem teď využil.
Ale na Googlu by jsi to asi našel.
Dal sem pár fotek a povídání o NC 440 na svůj web:
http://www.elkytelky.estranky.cz/

Jistě je to chvályhodné úsilí, ale jiní šli i jinými cestami před 1989, já jsem šel cestou DUAL, 721Q. Jiný svět v LP. Shure V 15 IV... a Q Ortophon.

jef111 píše:Několik let zpátky jsem se taky zabýval vylepšeními gramofonu NC452, protože tam bylo z výroby nasekáno tolik chyb že jsem tomu ani nechtěl věřit. Tady DOKONALE NEPLATÍ to tvrzení - neopravuj co funguje...
...
5- Dodělání krystalového oscilátoru s děliči na 100Hz pro stroboskop. Regulovat otáčky podle sítě která je pokud vím +-1Hz (tedy +-0,5%) a to ještě špičkově může ujet i víc , to mi přijde docela úsměvné. Zvlášť když má mít gramofon kolísání pod +-0,15%...

V tomto případě zaměňuješ kolísání otáček (WOW&FLUTTER) s dlouhodobou stabilitou. Jaké kolísání otáček můžeš čekat od mnohačlenné soustavy mnohatunových rotujících součástí turbín a generátorů (představ si jen jedinou turbínu s generátorem, kde 20 tun oceli a mědi má 3000 otáček za minutu!) ve vzájemně propojených a synchronizovaných elektrárnách, jejichž doba rozběhu do synchronního stavu, kdy se teprve připojují do sítě, je v řádu hodin? Když si tipnu na ±0,005%, možná se o mnoho nespletu.
Dlouhodobá nestabilita frekvence sítě v celoevropsky propojené přenosové soustavě, vyhodnocovaná v období 70 dnů od kteréhokoli dne v roce, už od roku 2005 nepřekročila ±0,3%. Kmitočet 49,85 Hz a méně nebo 50,15 Hz a více nebyl zaznamenán, nejrychlejší změna z 49,9Hz na 50,1Hz trvala čtyři a půl hodiny (tu analýzu sítě, i když orientovanou na řízení hodin, jsem objevil na jakýchsi německých stránkách, ale teď to nemůžu najít, jen jsem si to tehdy poznamenal do knížky o gramofonech).
Ruku na srdce: tak dlouho žádná LP nehraje.

Mimoto krystalem řízené otáčky mají řezací stroje až v posledních letech, u desek vyrobených před "krizí vinylu" se otáčky řezacího stroje řídily podle kmitočtu sítě, která tehdy nebyla dak dalece propojená s okolními státy a u nás z ní skutečně nedaly synchronní hodiny napájet odchylka -1,5% (cca -25 minut denně) nebývala zvlášť v zimě nijak vzácná. Způsobů, jak gramodesku vyrobit tak, aby při přesných otáčkách gramofonového talíře odpovídalo ladění co nejpřesněji ladění původního nahrávaného zvuku, vymysleli technici v Loděnicích celou řadu, přesto většina desek vykazuje nějakou, třeba i nepatrnou, odchylku.
Tu samozřejmě vykazují i desky z reedic, pokud lisovací matrice byly vyrobené z tehdejších originálů.
Ale dobře, máš stroboskop řízený krystalem, proč ne?
Já jen, abys tomu nepřikládal větší důležitost, než jakou ta přesnost skutečně má. Taky jsem nastavoval otáčky podle blikání CRT TV (přesně 50Hz), než jsem zjistil, o kolik se komorní áčko na deskách lišilo od áčka ladičky - jednou do plusu, podruhé do mínusu...

A pokud jde o to vylepšování: každý gramofon lze vylepšit, protože každý kontaktní záznam je věc kompromisu. A je jen málo gramofonů, na nichž doma na koleně těžko něco vylepšovat, protože výrobce ty kompromisy dělal jen velmi nerad a dal si práci s potlačením jejich vlivů - takový vývoj ale něco stojí a musí se cenou přístroje zaplatit, čímž se okruh zákazníků dost výrazně zmenšuje.
Máš stroj, jehož konstrukce se musela podřídit mnoha kompromisům, jinak by vůbec nemohl spatřit světlo světa, tak si hraj dál.

Přemýšlím o výrobě gramce na koleně. Hille, nemáš nějaký odkaz na literaturu popisující ten magnetický pohon?

Nemám a je to jejich patentovaná konstrukce: vzájemně mechanicky odtlumené uložení ložiska a osy talíře od osy otáčení hnacího prstence s magnety - kdysi tam mívali nakreslený princip v řezu, ale použité materiály pro mechanické oddělení nosných dílů nekomentovali.
Šlo o to, že hnací talíř "plave" na polštáři pole vzájemně se odpuzujících magnetů a kolem středu ho udržuje jednořadé vysoce přesné kuličkové ložisko a pod ním se stará o souběžnost osy vrstvička vzduchu a magnetického pole. Nad ním je na přesném ložisku hlavní talíř a je poháněný vířivými proudy vytořenými rotujícím prstencem z magnetů (schválně, jestli by to šlo například dvanáctipólovým třífázovým motorem capstanu videa?). Otáčky se pochopitelně snímají na tom velkém (nebo horním) kotouči.
Tedy, ne, že by se mi ten princip nelíbil, ale hromadu věcí o něm nejde zjistit (zkusím se ještě podívat, jestli k tomu bude dostupný patentový spis) a vývoj, jak říkal jeden ze zakladatelů firmy Transrotor Jochen Räke v roce 2009 v televizním interwiew, nějaký rok končil ve slepých uličkách.
A z téhož důvodu, po zhodnocení, k jak přesnému obrábění a dalším technologiím tu v okolí můžu mít přístup, jsem tuto možnost odsunul do říše scifi a šel do kompromisu. Vystačím si s řemínkovým náhonem dvoudílného hliníkového talíře z hifiklubu, jen motor mám mimo chassis (viz popis v mém nejstarším článku o gramofonech). Já vím, není to naprostá špička, ale racionální kompromis mezi náklady, časem a požadavky. Tedy - racionální podle mne: spousta lidí by do toho nevrazila ani setinu toho času...

Především cca metráková mramorová základna... a potom ty patenty. Kup na inzerát nějakou dobrou značku, DUAL třeba, 731 Q byl z posledních. A uprav si to. Domácí výroba asi ne. Jde o milionové položky...
http://www.musictools.eu/docs/catalogo%20dual%2008.pdf a jiné www

Dnes bastlit racionální není jaksi obecně. Nicméně ten požitek z tvorby je nádherný - člověk se v tu chvíli podobá bohu.
Jediná výhoda bastlení je pro mne ta, že můžu získat kvalitní věc, opravitelnou, za náklady, které bych nikdy neměl/neobětoval jednou transakcí za věc, kterou vlastně nepotřebuji.
Naposled jsem si udělal předzes/zes. Kdybych to měl koupit v dané kvalitě, tak to raději koupím novou kuchyni. Jo prachy jsem do toho taky nějaké nasypal, ale sypalo se postupně v průběhu dvou let.
Bastlení zdar!

jarda v úvodu oddělené části vlákna píše:Dá se i dnes postavit cokoliv. Dříve jsme stavěli to, co nebylo a bylo drahé...

Asi jinak na tom byl ten, kdo měl možnost se dostat za železný firhaňk a ještě si tam vydělávat, jinak ten, kdo obrážel prodejny součástek a bazary se součástkami kdekoli, Radioamatéra v Žitné a zásilkový obchod v Uherském Brodě nevyjímaje, po řadu týdnů, aby dal dohromady potřebné součástky na dokončení bastlu. Často se improvizovalo s pomocí materiálu získaného na burzách, aby to zatím "nějak" chodilo, než tam přijdou součástky, které tam patří.
V nezanedbatelné výhodě byli i ti, kdo dělali ve fabrice se slušnějším strojním vybavením, protože kus materiálu se vždycky někde našel nebo jinak vyšpatnil - a nemusela to být jen ložisková bronz, ocel na setrvačníky, hliník, dural, silon, akryl...
Na to nebylo ani třeba krást, stačilo si počkat: spousta materiálu se dala zachránit mezi rozhodnutím o fyzické likvidaci přebytků, kterou si někdo dal jako zlepšovák, a likvidací samotnou. Znám fabriku, kde se to dělalo až třikrát ročně. V tom množství vyvezeného šrotu se ten úbytek stejně zvážit nedal a vlastně to nikde nechybělo... nejen, že se zachraňovaly hodnoty, ale také se přitom zlepšovaly odborné a řemeslné dovednosti...

Ale teď zpět k bastlení na gramofonech, ať nejsme OT.

Z toho důvodu jsem smazal přebytečnou část vlákna, nebyla k tématu.

Gramofon jsem nikdy netvořil, i když soustruh ovládám. Ani magnetofon. Jen elektroniku, a na Žitnou jsem také jezdil. Teslu jsem měl tuším 701 nebo tak nějak. První High. Manuál. S VM2001. A korekční zesilovač jsem si troufnul udělat. Udělat amatérsky gramofon je dost obtížný úkol. A dnes už asi není ani potřeba.

Toto téma je sice dlouho mrtvé, no třeba se někomu bude hodit můj příspěvek. Dostal se mi do rukou za vcelku přijatelný peníz gramofon NC 452. Mým cílem nebylo tento gramofon přestavovat na cosi jiného, ale navrátit ho do pokud možno původního stavu. Po výměně subtalíře, kompletním vyčištění, ošetření dýhy a rozleštění poškrábaného plexi, jsem narazil na problém s hlučností motoru. Původní uchycení motoru je bez jakéhokoliv tlumení, a jeho vibrace se přenášejí do reprodukce. Nechtěl jsem dělat zásahy do dílů gramofonu, tak jsem upravil systém gumičkového závěsu ala NC 500, tak aby se do původního prostoru vešel. Výsledek je velmi uspokojivý, žádný hluk není slyšet. Součástí mé úpravy je i nový řemínek, vyrobený po vzoru SG 60. Je použita nová přenoska AT-VM 95E. Vše ostatní je v gramofonu zachováno.