Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Cybicka se vloudila.
Zrejme malo byt 2500h.
Aj ked mezi bezne patria C s 4.000-5.000h.

na vymenu by bylo 55 kusu - az na 5 vyjimek vsechno kapacity do 100uF a voltaz vetsinou mezi 35 a 50V - kdyz to propocitam tak jsou to vsechno kondiky maximalne do 5 korun za kus a kdyz pripoctu i ty vetsi filtracni tak jsem i s postovnym na plusminus 4 stovkach a to porad jeste akceptuju.

Horsi je najit vse od jednoho vyrobce a ve vhodnem typu - k tem starym nemuzu najit zadny info jsou takove modre s trochou fialoveho nadechu. a potom cerne korea chemicony (coz je predpokladma soucast koncernu podobne jako nippon chemicon - nebo aspon doufam)

Také si myslím ,že je hloupost vše bezhlavě měnit . Elity odpájej a přeměř na nějakém
kvalitním RLC metru (třeba u někoho kdo ho má). Snažil bych se zachovat originalitu
přístroje . Náhradu pouze kvalitní (třeba Nippon z ECOMu ) . Zvýšený šum,to bude asi
nějaký "nakoplý" polovodič.

Ani tie elyty by som zbytocne nevyberal, mohlo by stacit premerat ESR. Vacsina bude dobrych.

Jasny, chapu a uznavam, ze menit bezhlave vsechno bez promereni je jako strilet naslepo do vzduchu. Ale zase mam uvahu - pokud kondenzator potrebuju promerit tak je vetsinou nutne jej vypajet a v pripade, ze je dobry tak samozrejme zase zapajet zpet - ale presto kdyz je takovyto kondenzator pri mereni neposkozeny tak nekolikerym ohrevem vyvodu zase namaham a degraduju uz tak potencialne zhorsene vlastnosti tohoto kondenzatoru.
Pokud ale pouziji kvalitni novy tak mam minimalne v ohledu kondenzatoru jistotu, ze se v dohledne dobe nepokazi pristroj kvuli kondikum. Vypajeny kondik sice muze byt Ok ale je mnohem vyssi sance ze kixne driv nez kvalitni nahrada za nej.
Vymena neni zamyslena jako oprava nefunkcniho pristroje ale spis jako prevence a "vylepseni" funkce zesilovace vlivem soucasnych starnoucich soucastek.

Nevidím důvod, proč kondíky před měřením vyletovávat.

Na PC zakladnej doske na to dovody su (ked je tam 6 elytov paralelne), ale v audio zariadeniach vacsinou nie. Teraz tu mam akurat vezu SONY (rok 1996) a ESR som pomeral bez vyberania. Ktore budu vadne, to nebol problem odhadnut - vsetky pri vykonovych suciastkach.

U PC zas nemusíš měřit, stačí pohled na vršky elytu(ů).

Na mámofošně netřeba ani prohlížet jestli jsou nafučený všecky - stačí jeden a měly by letět všecky, protože dřív nebo pozdějc se nafučejí jak papuč i ty.

Jaké tedy doporčujete kondíky s dlouhou životností a kde se dají koupit ?

Andrea píše:

bu2520 píše:když už o kvalitě, tak je dobré podívat se do datasheetu na životnost to co se tu běžně prodává má životnost 1000-25000 hodin což je 41-104 dní nepřetržitého provozu

Při maximální teplotě.

Leckde se dají i najít závislosti životnosti na teplotě, napětí a tak dále. Například jsem to viděl u tantalů AVX. Všechno se dá předimenzovat a dostaneme se i kživotnostem třeba 100 000 hodin a víc (11 let bez zastávky).

Před léty jsem vyrobil nepříliš předimenzovanou nabíječku, kde je ve zdroji 3300µF standardní Jamicon na 85°C, je hned vedle chladiče (kvůli místu), může mít tak 60, možná 70°C. Je tam vcelku malá rezerva kapacity. Má asi osm let, nevypínám ji a přesto se zatím zdá, že kondenzátor nebude potřeba měnit. To už je taková blbuvzdornost součástek- přiznám se, že při návrhu nabíječky jsem hrozně spěchal, a k tomu jsem měl v kapse poslední peníz, čemuž se musel podřídit i zdroj.

Vrátím se k těm elektrolytickým kondenzátorům. Když jsem brouzdal ohledně Nipponů Chemi-Conů, zabrousil jsem i semhle, kde je popsaná i ta závislost životnosti na teplotě, proudu... Doporučuju k přečtení:

http://www.chemi-con.co.jp/e/catalog/pd ... 110701.pdf

A ještě taky datasheet k Epcosům, tam zase mají hezký grafy:

http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet- ... 43303.html

Jenom pro zajímavost - elektrolyt zn. Elektrotechna 8uF/450V z rádia Telefunken Grand koncert z roku 1935 je pořád plně funkční.

Vracim se po case opet do tohoto vlakna, tentokrat s dalsi otazkou. Je mozne, ze tranzistor vlivem starnuti bude stale funkcni ale zacne mnohem vice topit? Mam tu komplementarni dvojici, ktera soude podle velikosti chladice nijak zvlast netopi avsak okoli DPS je cele zahnedle a nozicky jsou castecne odpajene z cehoz usuzuju, ze se asi slusne varily nez jsem na to prisel. Stale funguji ale do vyreseni problemu nechci pokouset stesti. Jedna se o komplementy z napajeci casti zesilovace.

bourvil píše: ... Mam tu komplementarni dvojici, ktera soude podle velikosti chladice nijak zvlast netopi ....

Jakože má malý chladič a proto netopí nebo má velký chladič a proto netopí?
Zahnědlé okolí ukazuje, že chladič byl navržen menší než je třeba. Nebo byl navržen správně ale změnil se pracovní bod součástky(zvětšil se na ní úbytek napětí nebo proud skrz nebo možná kmitá) a proto topí víc, než by měla. Za to ale většinou můžou okolní součástky a ne součástka, která topí. U tranzistoru ve zdroji by mohlo třeba být na vině zvýšené napájecí síťové napětí (230V + kladná tolerance).

Jestli jsou hodnoty U a I na součástce jak mají být(což nemusí být bez manuálu známé), tak pomůže jen zvětšení chladiče. Výměna součástky za jinou většinou nic nevyřeší - mařené teplo bude stejné. To samé platí pro odpor - pomůže výměna za rozměrově větší provedení které má větší ochlazovací plochu.