Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No možná by nebylo marné si postavit dvoustupňový zesilovač,kde první stupeň bude tvořit měřená lampa a druhý jakákoliv elektronka s nízkým šumem a mikrofoničností,která utáhne sluchátka.Ucho by mohlo rozlišit,která lampa v prvním stupni nejvíce šumí. Vlastně by nemusel být problém ten šum pak indikovat vhodným multimetrem. Ale pozor,šumelektronky je velmi závislý od stavu otevření,potažmo na velikosti vnitřního odporu.
No je to jen nápad.Možná by ten zesák měl být třístupňový.

A hlavně bych na ty další stupně necpal elektronky

Proč? Tak asi se v dnešní době nabízí spíše nějaký nízkošumový operák,to je pravda.

Zdar, no ano proč použít jednoduché řešení, když existuje tolik složitých a na další součástky náročnějších .

TubeGuru píše:Zdar, no ano proč použít jednoduché řešení, když existuje tolik složitých a na další součástky náročnějších .

Ale tož.Projdi si vlákna a uvidíš tolik složitých řešení,které by se daly vyřešit jednoduše až se ti z toho hlava zatočí. Obyčejné napájecí zdroje řízené procesorem atd.atd. Tohle je proti tomu brnkačka.

Zkoušel jsem zapojit koncovou pentodu jako diodu - mezi katodu a g1 připojit zdroj 20 V a miliampérmetr. Všiml jsem si zajímavého jevu. Při prvním připojení byl proud dosti značný (cca max. dovolený proud katody), ale velice prudce klesl na zlomek původní hodnoty a dále pomalu klesal, až se hodnota ustálila na jednotkách mA. Po vychladnutí a opětovném zapnutí už rovnou vylezl na tu malou hodnotu. Na připojení ostatních elektrod ke katodě ani anodě to nereagovalo, takže to není způsobeno nabíjením nezapojených elektrod na nějaký potenciál.

Co to může způsobovat, nějaké zbytky plynů, které se připojením mřížky přesunou?

"Otrávená" katoda nebo zničená mřížka v důsledku jejího rozžhavení.

Zdar, mě to připadá jako normální. Jestli se jednalo o lampu delší dobu nepoužívanou, byly tam asi zbytky plynů uvolněných z getru a kromě elektronů se na katodovém proudu podílely i ionty těchto plynů, po zahřátí getru opět plyny absorboval a katodový proud už byl jen "ektronový".

V tom případě je (snad) elektronka O.K., což by mělo potvrdit měření katalogových parametrů.

No, dříve se vybrané (vn výkonové) nové elektronky před zapojením tzv. formátovaly, podobně jako elektrolyty. Teprve poté byly přezkoušeny v přípravku a zapojeny.

Starý opravář Ferda mě učil, že před použitím je dobré starší elektronky čtvrthodinku zvolna lehce přežhavit a teprve pak zapojit. O kolik nevím, prý dle citu. Ale přežhavení na nich bylo dle svitu poznat.

Co se týče měřiče elektronek, delší dobu přemýšlím (a asi chvilku ještě popřemýšlím) o:
http://www.dos4ever.com/uTracer3/uTracer3.html

Co se týče šumu a jeho druhu, s tím nemám zkušenosti.

Co to bylo za elektronku ? Pokud nějaká běžná malovýkonovka, tak pochybuji, že by měla dovolený tak vysoký proud g1, a jaké to může mít následky při přetížení....

Co se týče aktivace getru, aby to stálo za řeč v nějakém krátkém časovém okamžiku, tak by musela být teplota getru dost vysoká, tipuju nad 500°C. Když jsem trápil zaplynovanou KT90A, která při Ua400V svítila jak neonka, tak se plyn vstřebal na únosnou mez po cca 2 hodinách při teplotě baňky nad 260°C. Rozhodně to nebylo za skoro studena a krátký okamžik.

Co se týče speciálních, zvláště výkonných vysílacích elektronek, hlavně keramických, tak na jejich uvedení do provozu po skladování jsou postupy, které je nutné dodržet. Jinak to obvykle skončí destrukcí.

Taky mě to přijde poněkud divoké. Takhle se "obnovovaly" třeba PCL 805 a když se to s proudem přehnalo, mřížka se roztavila.

Zkoušel jsem to s EL51 a EBL21. Po zapnutí byl proud asi 100 mA, ale do dvou vteřin klesl na desetinu. Poškození mřížky vylučuju, za tu chvilku se takovým výkonem nemohla znatelně ohřát, navíc bych si utavení všiml. Vizuálně je zcela v pořádku.

Než jsem to napětí připojil, tak už lampa nějakou chvíli žhavila, takže ohřevem getru to taky nebude.

Edit: Lampy jsem změřil a EBL21 je dobrá, EL51 je KO - slabá emise. Lampy před použitím nebyly dlouho v provozu. Pokus jsem opakoval s používanou PCL86 a tam se klesnutí proudu nedostavilo. Takže asi nějaká otrava katody uvolněnými plyny.

Zdar, slabá emise může být (za předpokladu, že žhavení je v pořádku) zapříčiněna jednak vyčerpáním emisní vrstvy katody - tady už není pomoci, lampa je na vyhození, druhak tzv. otrávením katody to je pokrytí emisního materiálu vrstvou, která emise není schopna. U tohoto případu je možnost regenerace - odstraněním té neemitující vrstvičky. Způsobů je několik, jejich princip je podobný: katoda se na cca 30s přežhaví asi o 25%, to je cca 7,9V při nominálním žhavicím napětí 6,3V. Před koncem tohoto přežhavování se přivede na 1. mřížku přes omezovací odpor na cca 2s napětí kolem +450V. To by mělo vést k "odpálení" otrávené vrstvy a emise by již měla být OK. Jestliže není, lze tento postup zopakovat. Tohle "oživování" bylo populární s trošku jinými hodnotami napětí i u obrazovek. Většinou se podařilo, že elektronka byla schopná normální funkce a u obrazovek se postup dal i 5x zopakovat, což už bylo podstatné "prodloužení života".

K tomu šumu, jestli je to ještě aktuální:
Kdysi jsem tento problém u vícestupňových mezifrekvenčních zesilovačů, pracujících na kmitočtu 30 MHz řešil tak, že na pozici první a druhé elektronky mezule jsem vybíral lampu, s co nejmenším anodovým proudem a s co nejvyšší strmostí. Samozřejmým předpokladem byly nulové svody a kvalitní vakuum.