Něco o archivaci signálů (odděleno)

[miroslavkovar]

Díky Hille za trochu vzpomínek. Já si dokonce myslím, že ke starým záznamovým technikám máme srdeční vztah také proto, že jsme byli mladí a doslova jsme hltali veškerou techniku kolem nás. Myslím si, že přetáčet svůj audio archiv na novější technologie nemá moc význam. I kazetu VHS s velmi dokonalou nahrávkou pouze audio mohu omylem odložit na klasický televizor CRT a po jeho zapnutí se pak mohu divit, co tam zůstalo. Není lepší poslouchat třeba Glenna Millera z původních gramofonových nahrávek s kmitočtovým rozsahem snad jen do 4 kHz, ale vždyť jeho dechové nástroje s dusítky ani výše nechodily. Nebo gramodesky z třicátých let a ještě přehrávané na unikátním švýcarském elektrickém gramofonu z roku 1930, který už měl elektrodynamickou přenosku (ale pěkně těžkou). A to vše připojené k zesilovači Philips z roku 1940 s dnes velmi vzácnou elektronkou EE1 na vstupu. Budou mít po tolika letech stejnou vzpomínku dnes "náctiletí"?

[Hill]

Ale...a....pravda... Je to srdeční záležitost, to první okouzlení technikou, kterou jsme se naučili snadno ovládat, pak pochopit, jak to funguje a proč zrovna tak, opravit ji či vylepšit, případně si ji celou nebo její podstatnou část postavit sami. No, někdo se tím pořadím, jak jsem ho uvedl, nezatěžoval. Někdo to "nějak" opravil i bez znalostí, jiný teprve, když spáchal škodu ještě větší, zjistil, že na to sám nestačí a začal se shánět po informacích, vlastně se vyhodilo málo. Z dnešního pohledu šlo o techniku jednoduchou až primitivní, ale převážně robustní a dlouhoživotnostní, rozhraní do značné míry normalizovaných (nebo jednoduše přizpůsobitelných).
Ale hlavně - technika, která by doma nešla vylepšit, byla většinou dlouho nedostupná (a pro většinu vůbec nebyla), tak se bastlilo, až praštělo. Nebylo složité porozumět významu, funkci a účelu každé součástky, však jich uvnitř tolik nebylo a každá byla přístupná a vyměnitelná zvlášť (zkuste v kapesním přehrávači dnes vyměnit tranzistory T12804 a T3558, když jsou ve struktuře jediného čipu mezi miliony jiných...)
Ale škoda se rozteskňovat...

A k záznamu na pásek?
Tedy, ne, že by šlo nebezpečí poškození magnetického záznamu vnějším magnetickým polem zcela vyloučit (když zásah blesku do hromosvodu sousedního domu dokázal zmagnetovat masky obrazovek v sousední řadovce tak, že dvě z nich obvod demagnetizace vyčistit nedokázal a musel jsem použít odmagnetovací tlumivku), ale spíše bych nespoléhal na to, že se po letech najde kompatibilní přehrávač.

[hafca]

Já jsem si kompatibilní přehrávač pro magnetofonové pásky v několika různých provedeních a značkách našel a byl mi prd platný.
Měl jsem a pořád mám doma originální pásek nahraný v karlínském studiu rychlostí 19. Kdysi před před dávnou dobou jsme tam s kapelou natočili 3 snímky a tohle dostali na památku. Teď jsem to chtěl převést aslespoň na MP3 a zhrozil jsem se. Naposledy byl pásek v magnetofonu někdy před 15 roky a prokopírování záznamu je úděsné. Nikdy jsem tomu moc nevěřil a považoval jsem to spíš za strašení. U silného studiového pásku se mi to zdálo už úplně nemožné, ale opak je pravdou.
Takže, kdo má nějaké památeční nahrávky, měl by je pravidelně převíjet. Jinak o ně přijde jako já.