Stránka 2 z 2
Napsal: 06 kvě 2006, 20:28
od Hill
Víme:
nastavíš jmenovité výstupní napětí, pro které bude zatěžovací charakteristika platit. Jestli to má stabilizovat třeba 12V, nemá smysl to měřit při jiném napětí.
Použiješ reostat, v sérii s ním ampérmetr a připojíš to na výstup. Současně tam připojíš voltmetr.
Reostat by měl mít maximální odpor 12V/5mA=2k4 (to kvůli měření od 5mA, můžeš samozřejmě zvolit jiný počáteční proud.
No a pak si zvolíš krok, třeba po 5mA. Zvyšuj proud na 10 mA, 15mA.... až dokud to jde a zapisuj si hodnoty proudu a napětí do tabulky.
Pokud nemáš zapojené omezení max.proudu, snaž se nepřekročit 150 mA. S prouduvým omezením můžeš od určité polohy jezdce reostatu ubírat odpor, ale místo nárůstu proudu začne klesat napětí. Pak pokračuj třeba po 1V.
No a pak si to zakresli do grafu: vodorovně proud, svisle napětí. A máš zatěžovací charakteristiku.
Napsal: 06 kvě 2006, 20:41
od Návštěvník
Anonym píše:Nevíte někdo jak změřit zatěžovací charakterist. .
Jej sorry já se sek já myslel zvlnění. A pak mám ještě dotaz jak si pspočítám pojistku na vstupu zdroje teda na primár před trafo
Napsal: 06 kvě 2006, 21:02
od Hill
Zvlnění je přece střídavá složka toho napětí. Tak ji prostě změř.
Proud odebíraný z trafa děleno převodem trafa. Pak přidej něco na ztráty v trafu a další rezervu na to, aby ta pojistka nevyběhla při zapnutí nabíjecím proudem filtrační kapacity.
Pojistka se ani tak moc nepočítá, jako volí v rozsahu daném proudem, který ještě trafu neublíží během doby, než pojistka vypadne (to je horní mez), a proudem, při kterém pojistka přežije každé zapnutí (to je dolní mez).
Ta hodnota je navíc různá podle rychlosti pojistky.
Napsal: 06 kvě 2006, 21:06
od Návštěvník
Hill píše:Zvlnění je přece střídavá složka toho napětí. Tak ji prostě změř.
Proud odebíraný z trafa děleno převodem trafa. Pak přidej něco na ztráty v trafu a další rezervu na to, aby ta pojistka nevyběhla při zapnutí nabíjecím proudem filtrační kapacity.
Pojistka se ani tak moc nepočítá, jako volí v rozsahu daném proudem, který ještě trafu neublíží během doby, než pojistka vypadne (to je horní mez), a proudem, při kterém pojistka přežije každé zapnutí (to je dolní mez).
Ta hodnota je navíc různá podle rychlosti pojistky.
No po mně chtěl zas vyučující přímo vzorec
Jo a zvlnění se nějak měří osciloskopem ale jak? Hele pproč se dává zrovna 100nF kodík u třísvorkáče jko jak by se moch rozkmit nebo jak y ho mohlo něco vf rušit
Napsal: 06 kvě 2006, 23:13
od Hill
Osciloskopem jednoduše: změříš amplitudu střídavé složky výstupního napětí. Jestli máš měřák, co umí ukázat špičkovou úroveň, nepotřebuješ ani osciloskop.
Vzorce sem nejdou vkládat, ale máš učitele, tak máš snad i nějakou učebnici. Stačí otevřít a zalistovat.
Pro hodnoty pojistky samozřejmě existují vzorce. Ale nejsou univerzální. Pak zjistíš, že to, co ti tak hezky teoreticky vyšlo, v praxi nefunguje. Ten vzorec si musíš odvodit sám, bez měření na konkrétním zdroji se jinak stejně nedopočítáš.
A blokovací kondíky? Ty se používají k tomu, aby se zdroj nezbláznil rozkmitáním v důsledku parazitních vazeb (nebo třeba tím, že poblíž začne komunikovat mobil). Obsahuje zesilovač odchylky s dost velkým ziskem, aby byl citlivý na kdeco.
Ale tohle vše patří k naprostým základům, které jsi měl znát, než jsi začal.
Napsal: 06 kvě 2006, 23:21
od Návštěvník
Hill píše:Osciloskopem jednoduše: změříš amplitudu střídavé složky výstupního napětí. Jestli máš měřák, co umí ukázat špičkovou úroveň, nepotřebuješ ani osciloskop.
Vzorce sem nejdou vkládat, ale máš učitele, tak máš snad i nějakou učebnici. Stačí otevřít a zalistovat.
Pro hodnoty pojistky samozřejmě existují vzorce. Ale nejsou univerzální. Pak zjistíš, že to, co ti tak hezky teoreticky vyšlo, v praxi nefunguje. Ten vzorec si musíš odvodit sám, bez měření na konkrétním zdroji se jinak stejně nedopočítáš.
A blokovací kondíky? Ty se používají k tomu, aby se zdroj nezbláznil rozkmitáním v důsledku parazitních vazeb (nebo třeba tím, že poblíž začne komunikovat mobil). Obsahuje zesilovač odchylky s dost velkým ziskem, aby byl citlivý na kdeco.
Ale tohle vše patří k naprostým základům, které jsi měl znát, než jsi začal.
o řeni učitelům učej nás kde co ale tohle ti neřeknou
Napsal: 07 kvě 2006, 22:10
od ViPali
O dve kapitoly vyššie Hill vysvetľoval ako merať zaťažovaciu charakteristiku. Pripojíš reostat a meráš výstupný prud a napätie ...
Ak teraz na výstup pripojíš kondenzátor a meriaš napätie cez tento kondenzátor, na striedavom rozsahu, tak pri meniacom sa prúde budeš merať rôznu hodnotu striedavého napätia - to je zvlnenie, alebo striedavá zložka. Jednosmernú zložku oddelil kondenzátor.