Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vůbec jsem svým příspěvkem nechtěl vyvolávat trotlovské hádky o tom, proč Praha a kdo je větší čumil. Ta voda šla napříč zemí a fotku Prahy jsem tam dal proto, že jsem prostě na tom místě (železniční most na Smíchov) v tu dobu byl.
Ti kdo tu melou stupidní kecy o tom, jak Praha něco vyžrala, finance, mediální pozornost, boží hněv a co já vím, ať si laskavě uvědomí, co je to Praha. Těch lidí, kteří v ní žijou ve čtvrté generaci a nejsou tudíž náplava, moc nebude. Většina obyvatel pochází ze všech koutů včetně ubližované Moravy. Nejen obyvatel ale i politiků, kteří o ní a o rozpočtu rozhodujou. Takže se dá říct, že si je lidi zvolili plošně. Čunek, Topolánek, Langer, Julínek, namátkou. I primátor Prahy v době povodní Němec má kořínky po otci v Kroměříži. Samozřejmě že mediální pozornost vůči Praze v případě výjimečných událostí bude odpovídat významu a nedá se čekat, že 20 minut budou zprávy o Praze a dalších dvacet minut o záplavách v Sušici. Fakt prostě je, že třeba Klementinum bylo pod vodou v Praze a ty zničené sbírky (teď zmrazené a neřešené) byly jednak duchovním majetkem přinejmenším celé země a druhak politici zvolení celou zemí o situaci rozhodujou, takže se horké hlavy laskavě uklidněte...

Abych se vrátil k tématu.
Pamatuju si dobře. V devadesátém sedmém u Otrokovic jsem hledal hospodu, abych se mohl najíst. Většina silnic ale končila pod vodou. Když jsem našel hospodu, do které se dalo dostat, chlapík mi suše oznámil, že mi sodovku nedá do skla (jel jsem autem), že sklo má jen na pivo - měl nedostatek pitné vody na mytí sklenic. Na ubytovně ve Zlíně, kde jsem přespával, se voda nedostala normálním způsobem, ale stříkala ze záchodů.

V Praze si pamatuju pytlování. Obcházeli jsme tenkrát Holešovice a sháněli jsme místo, kde zrovna přivezli kontejner s pískem. Byl totiž hned rozebraný. Příjemné na tom bylo to, že lidi vzali lopaty, kolečka a sváželi pytle s pískem i k domům, které jim nepatřili. Bylo to opravdu hezké, celé týdny nepotkat kurvu. Krátce po povodních jsem změnil práci (šel jsem Crifodo do "tunelu"). Tam ještě probíhalo sušení zařízení. Měsíc totiž nešla elektrika a po vysušení a nahození elektriky spoustu věcí stejně shořelo.

V Praze jsem toho zažil víc - ve třech firmách vyklízení. Do domů, kde jsem bydlel byli sestěhovaní cikáni a obecně lidi, kteří přišli o bydlení a neměli kam jít... Vojáci jim vozili chleby, paštiky, bagety ...

EDIT: A ještě jedna vzpomínka na Prahu. Starosta Prahy 6 Bém zakázal, v okolí, kde setěhovávali "potřebné" lidi, prodej alkoholu v hospodách. To kontrolovali policajti. Pamatuju, jak jsme s kámošema (hospodský byl kamarád z fotbalu) v hospodě popíjeli džusy s vodkou. Když přišli policajti, viděli pár namotaných lidí, kteří celý večer popíjeli džus. Jelikož jsme byli "místňáci", nechali to vždy být.

Jenom já jsem měl z povodně užitek.Z kolegou jsme zachraňovali elektro zařízení.Všechno nám donesli až ke stolu.Jídlo a pití taky.Dělali jsme dvanáctky.Od stolu jsem odcházel jenom na záchod.V tom fofru jsem neměl čas ani si zakouřit.Když jsm si po třech týdnech všiml že nekouřím byl jsem překvapen a rád.
Za dva roky jsem byl pro nadbytečnost propuštěn /půl roku před důchodem/