Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Analogovému měřáku například vůbec nevadí když se s ním měří v silně zarušeném prostředí.

S Avometem se mně výborně měřila statická kapacita el. kondenzátorů (vybíjení z určitýho napětí na určitý napětí). Při rychlejším vybíjení si to na digitálu nedovedu představit.

Tak ještě nějaké příklady?


Mám na to docela opačný názor.

jura80 píše:S Avometem se mně výborně měřila statická kapacita el. kondenzátorů (vybíjení z určitýho napětí na určitý napětí). Při rychlejším vybíjení si to na digitálu nedovedu představit.

Při rychlejším vybíjení je tak jako tak metoda nepřesná.Tedy i s analogovým měřidlem.

AmarokCZ píše:Analogovému měřáku například vůbec nevadí když se s ním měří v silně zarušeném prostředí.

To například neplatí o analogovém měřidle s usměrňovačem(na střídavém rozsahu pochopitelně) jako je třeba PU120. Ten ukazoval na Strahově poblíž vysílače se zapojenými měřicími šňůrami docela drsnou výchylku. Feromagnetický přístroj by to ale nedělal,to je pravda, protože jeho kmitočtová závislost je docela tragická. Například pro měření střídavých průběhů o kmitočtu 50Hz s vyššími harmonickými(obdélníky) jde přesnost velmi dolů.


Nechci na analogová měřidla nějak nasazovat, ale "laboratorní"přesnosti 0,2% se dá velmi levně dosáhnout s běžným obvodem ICL7106 a vybíranými odpory a možná extra referenčním zdrojem.

Další nevýhoda laboratorních ručkových přístrojů tř.př. 0,2% je například obtížné čtení výchylky, velké rozměry, choulostivost na otřesy, malá univerzálnost(jen pár rozsahů jedné veličiny). Některé typy(feromagnetické) mají velkou vlastní spotřebu, špatnou kmitočtovou závislost(to už jsem říkal)...

Docela by mě zajímalo, proč KarlVonBahnhof musí mít analogové měřidlo tř. př.0,2.

Jednoznačně si myslím, že při rychlejším vybíjení u analogu zmáčknu stopky přesněji, než u digitálu, kde lítají číslice kdo ví jak. Tam to totiž stisknu ve chvilce, kdy se ručička "dotkne" určitýho dílku. A když znám "zpoždění" ručičky, tak jsu "king". U digitálu by to stejně dobře šlo snad jen ve spojení s počítačem.

Všichni tady asi známe výhody a přesnost digitálních měřáků, to je bez diskuze. U těch zarušených signálů, to bude spíš typ od typu (tak třeba s jedním čínským digitálem byl hodně problém, s jiným, značkovým digitálem, no problemo).

Ale- já osobně třeba svůj Avomet používám mimo jiné i proto, protože ho mám rád. Proč ve všem hledat za každou cenu logiku? Pak má taky úžasnou vlastnost, co moderní přístroje prostě nemají, aspoň ne ty v rozumné cenové kategorii. Na ten Avomet se dá spolehnout- VŽDYCKY A ABSOLUTNĚ BEZ VÝHRAD A I PO PADESÁTI LETECH.

Analogový přístroj je asi výhodnější jako indikátor vyvážení nejrůznějších můsntků, tam se ty poskakující číslice můžou jít vycpat. Zvláštní kapitolou je balistický galvanoměr, který umí integrovat. Kdo to zažil ten ví, že při měření s ním vládla taková intimní atmosféra, asi kvůli tomu přítmí. Něco takového digitál neposkytne.

Anno som ich mal na kalirovanie menej citlivých prístrojov vo výrobe /prevádzke/.

jura80: S tím se dá souhlasit. Proti Avometu nic nemám, ten je univerzální. Spíš jsem zpochybňoval používání (v dnešní době) takových speciálů jako ML22 s přesností 0,2 a velmi omezenou univerzálností.

Tak já taky přidám jednu výhodu(tak trochu znouzectnost) analogového Avometu vůči digitálu (i superdrahému Flukemu).

Zatímco takový DU20 bude mít při měření stejnosm. napětí třeba 600V odběr jen 20uA, většina digitálů bude mít odběr 60uA a ty lacinější za stovku dokonce 600uA! Dalo mi to práci na něco přijít. Bohužel v rozsahu běžnějších napětí do 50V je na tom digitál vždy líp. A to jsem vybral ten nejcitlivější analog. měřák.

Tohle jsem koupil asi před dvěma roky na Aukru za 300 Kč. Rozměry 19 x 25 x 9 cm. Občas s tím zkontroluju ostatní měřidla.

Bernard: Kurňa, co to je za vynález zkázy, to neznám???

PavelFF: A právě proto ten Avomet s láskou používám (neb jsem líný jako veš si složit vodpor 9M0 a znásobit si rozsah levnýho digitálu desetinásobně).

mtajovsky: Taky si Avometem kontroluju, jestli ty digitály ještě nevodpochodovaly do křemíkovýho nebe...

No aj taky HP 3456A z roku 1980 sa da uz povazovat za historizmus a napriek tomu je to umelecke dielo ktore ma aj dnes co povedat
Skoda ze ho nemam v zbierke, ale uz sa na tom pracuje

Racius krásnej

mtajovsky píše:Tohle jsem koupil asi před dvěma roky na Aukru za 300 Kč. Rozměry 19 x 25 x 9 cm. Občas s tím zkontroluju ostatní měřidla.

Za 300 korun , to je zadara. Mám podobný, od Metra Blansko, dal jsem za něj 25 euro v Berlíně v bazaru.

Racius píše:No aj taky HP 3456A z roku 1980 sa da uz povazovat za historizmus a napriek tomu je to umelecke dielo ktore ma aj dnes co povedat
Skoda ze ho nemam v zbierke, ale uz sa na tom pracuje

Kolik jsi ochoten dát? Známý ho má, třeba by prodal. Dám ti na něj do SZ majl.

PavelFF píše:.....
"laboratorní"přesnosti 0,2% se dá velmi levně dosáhnout s běžným obvodem ICL7106 a vybíranými odpory a možná extra referenčním zdrojem.
.....

JPL píše:

mtajovsky píše:Tohle jsem koupil asi před dvěma roky na Aukru za 300 Kč. Rozměry 19 x 25 x 9 cm. Občas s tím zkontroluju ostatní měřidla.

Za 300 korun , to je zadara. Mám podobný, od Metra Blansko, dal jsem za něj 25 euro v Berlíně v bazaru.

On už dneska takový věci nikdo nechce. Takže je to v podstatě normální a rozumná cena. Kvalita a cena si nejsou přímo uměrnými...