Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Keby len to, niečo nájdem. Z hlavy mi napadá LM339, tuším LM356, vraky mám. Ohľadne korektora, rozhodol som sa pre prvú verziu. Len praktická skúška ukázala, že budem musieť ísť nižšie s výškami (vyššiu kapacitu kondenzátora alebo väčší odpor).

Pokiaľ ide o tú blokovačku. dal som na teba a postil som simuláciu do vyšších frekvencií. V oblasti zhruba 50kHz vzniklo čosi ako rezonančný vrchol. Vyriešila to kapacita tak 33-47pF. Ďakujem za upozornenie.

Tak v prevedení HDT som našiel LM393N, NE5532N, LM358N, KIA358P. Čo odporučíš?

Ach... dost blbý výběr
NE5532 by šel, ale jen Texas nebo Philips. JRC, KIA a podobné kopie bývají špatné.
Do takové korekce by to chtělo rychlý FET operák, aspoň OPA2134, ideálně AD8512. Ale určitě ne TL072 a další "korunovky", to už radši nech to NEčko.

Tak toto by som ešte bol ochotný zainvestovať, viac mi pripadá luxus. Nestaviam high-top zosilňovač.

Luxus neluxus, jde o to jestli chceš aby to bylo opravdu dobré nebo jenom "tak nějak funkční". ADčko v odkaze není rychlejší než NE5532, takže tím defakto nic nezískáš. Radši to NEčko, fungovat to bude
Pravda že na zmíněných bedničkách bys asi rozdíl mezi NEčkem a lepším operákem nepoznal.

A sme u toho. Už som investoval koncák a to dvakrát (lebo som blb), cez bazoš spomínané stredové reprá, začína to byť nerentabilné.

Ber to jako cvičení
Pokud ti do budoucna půjde o kvalitu reprodukce tak u tohodle stejně nezůstaneš. Ale zkušenosti jsou k nezaplacení. Minimálně zjistíš nedostatky a už budeš vědět co je špatně, čeho se vyvarovat a příští konstrukce bude mnohem lepší

Duvsan píše:Zvolil som Baxandallovu verziu. Vyhral som sa s tým pomocou simulátora a teraz neviem, ktorú z ďalej uvedených verzií zvoliť do konštrukcie. Ak by niekto vedel k tomu zaujať stanovisko. Dík

Vy tu řešíte operák do korektoru a přitom si nikdo pořádně nevšiml, že to, co Duvšan nakreslil a opakuje, není Baxandallův korektor. Ani jeden. Už jsem to přitom psal na předchozí straně.
Baxandallův korektor totiž není žádným koncem spojený se zemí.
To, co tam máš ty Duvšane, je pouhý pasivní korektor zapojený ve smyčce zpětné vazby, ani nevím, jestli má po někom jméno.
Podle toho souměrného zapojení potenciometru hloubek ti nevyjde vyrovnaná charakteristika uprostřed dráhy, pokud to zamýšlíš. To by v těch tvých zapojeních šlo jen s průběhem potenciometrů někde mezi lineárním a logaritmickým a různými hodnotami R7 a R8, stejně jako nemůžou být shodné C2 a C3 (hloubky) a logaritmickým potenciometrem (výšky), v položce běžce "na zem" by se ti z toho ovšem stal oscilátor, protože bys pro výšky vlastně zrušil střídavou zpětnou vazbu a operák by pracoval vlastně s otevřenou smyčkou zpětné vazby. Jestli ti tedy dosud nevyšla simulace s potenciometry na 50%, jako že nemohla, tak už víš, proč.

Přikládám schéma skutečného Baxandallova korektoru: potenciometry lineární, symetrické uspořádání. Ten korektor totiž přivádí na vstup signál buď "víc ze vstupu" nebo "více ze záporné zpětné vazby". Uprostřed dráhy se obě kmitočtové závislosti navzájem odečítají.
Jediná podmínka je, že z obou stran musí přicházet signál ze zdrojů se stejným výstupním odporem, nebo s odporem aspoň podstatně menším, než polovina vstupního odporu korektoru v nejméně příznivém případě z kterékoli strany. Proto jsem tam přikreslil ten sledovač. Potíž je s vazební kapacitou - stejnosměrné úrovně mezi U1 a U2 jsou totiž stejné, takže musíš použít dobrý svitek této kapacity nebo bipolární elektrolyt.
Další možnost by byla vyhodit C1, místo něj dát odpor rovný desetině až dvacetině odporu dráhy potenciometru výšek a do série s oběma konci potenciometru výšek vrazit po jednom kondíku 4n7 až 10n (podle požadovaného rozsahu zdůraznění či potlačení výšek). Samozřejmě oba stejné.
Pak bys mohl vazební kondenzátor mezi U1 a U2 vynechat.
Omlouvám se, ale s kompenzacemi se mi tam taky nechtělo dokreslovat, jakkoli je jejich použití samozřejmé...

Nno neviem, mne simulácia chodila bez problému. A v praktickom prevedení to chodí tiež. Pôvodne som uvažoval použiť klasický Baxandallov, predradiť som chcel tranzistor vo funkcii emitorového sledovača. Zmyslom môjho výmyslu bolo ušetriť ten sledovač. Hoď to do simulátora a daj priebehy. Mne to chodí.
Ešte, dodatočne som od bežca výšok doplnil odpor 6k8 a plánujem blokovačku 2p2 (podľa simulácie by vyššia kapacita skazila priebeh na výškach).

Ohľadne OZ, ešte som našiel NE5534AP.

Vždyť o odporech na omezení rozsahu regulace výšek + chování v krajních polohách potenciometru jsem psal už v první reakci na to zapojení. Rozsah regulace stačí +-10dB, víc prakticky nikdo nevyužije. Pokud jo, je někde něco špatně. Hodně mizerná nahrávka kde potřebuješ přidávat víc jak 10dB na některém korektoru je stejně tak jak tak neposlouchatelná.

NE5534 je lepší jak 5532 (i když podle katalogu by se zdály stejné, opak je pravdou) ale je jenom jednoduchý, takže bys potřeboval dva kusy.

Blokovačku 2p2 kam? Pokud mezi výstup a invert vstup, je to málo. Pod 10pF bych rozhodně nešel, vzhledem ke kapacitám spojů proti zemi, potíků atd. Tahle kapacita by určitě neměla ovlivnit průběh přes audiopásmo. Studer tam má myslím 33pF.

Sorráč, neskontroloval som to. Dík

Pokiaľ ide o rozsah regulácie, teoreticky by ten korektor nemal byť potrebný vôbec, ale keď už tam je a keď už sa s tým páram, proste chcem z toho vytiahnuť maximum. Pre každý prípad. Radšej nech sa nikdy nevyužije, akoby nááhodou niekedy chýbalo. Robím to len pre seba...

Operák tam placnem NE5532 a hotovo. Bude rád, že povýšil.

Stále mám dojem, že ten operák môže mať šancu k nestabilite len v krajnej polohe potenciometra výšok a to sa o tom určite dozviem.

Hille, ak je Baxandallovmu regulátoru predradený sledovač s dostatočne tvrdým výstupom, pripadá mi, že ohľadne spätnej väzby v krajnej polohe poťáka výšok je situácia so spätnou väzbou rovnaká, ako v mojej úprave.

Jasně, dozvíš se o tom tutově v okamžiku kdy ti shoří výškáče Když má nějaký stupeň sklony k nestabilitě, na zvuku se to projeví i když zrovna nekmitá a problémy jsou vysoko nad akustickým pásmem. Dobrý výrobek se od bastlu odlišuje spolehlivostí
Ještě doporučuju proměřit obvod obdélníkem v nulové poloze potíků korekcí. Nesmí mít překmity ani na strmé hraně.

OK. Ale v simulácii sa už 33pF výrazne prejavuje (jasne, tam sa nepočíta s parazitnými záležitosťami).

Takto môže byť?

Tak jsem se marně pokoušel rozběhat starý noťas, protože simulátor nechce ve Vistách akceptovat žádný režim kompatibility a musel bych se kopírovat s obrazovkami, ale i tak: kluci mají pravdu, věř tomu. jestli běžcem potenciometru výšek sjedeš k zemi, vlastně ukostříš přes kondík 1n2, co tam máš, invertující vstup OZ. Ale už tam máš v sérii omezující odpor, tak je to lepší. Jinak by charakteristika nepřestala stoupat a nevíš, kde by se zastavila v nadakustickém pásmu.
Takže doplň jak sériové odpory na koncích potenciometrů výšek i hloubek (když dáš po 1k, stáhneš rozsah řízení na asi ±12dB u obou potenciometrů, což už je rozsah, v němž nebude ve stereo vadit ani případný mírný nesouběh potenciometrů), tak kompenzační kapacita z výstupu na invertující vstup může být i přes 33pF. Ve střední poloze potenciometrů zhorší přenos na 20kHz jen o 0,25dB mezní kmitočet pro -3dB mi vychází někde kolem 200 kHz), ale stabilitu zvýší výrazně.
To nebezpečí vyplývá z vysokého zisku operáku, který v podstatě neomezuje rozsah regulace ani mimo akustické pásmo, tak ho musíš omezit jinak, aby se to celé nerozkmitalo.