Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ale jo, klidně si to může zobrazovat na tisíciny Hz. Zobrazovat ještě neznamená skutečně měřit a/nebo generovat.

Přesně tak.

Mimochodem, jak dlouho bude trvat s běžným referenčním krystalem jedno měření pro 50Hz s přesností na tisícinu Hz ?

Pokud bude měřit periodu, tak to nebude trvat tak dlouho, nejméně 1/50 s, nejvíce pak podle toho, kolik period chce zprůměrovat.

tomasjurman píše: ... Představuji si krabičku s potenciometrem ...

tomasjurman << to si představujete velmi naivně. Potenciometrem můžete při obvyklých rozsazích 1:10 nastavit nějaký údaj tak s přesností na 4 platné cifry, a to ještě ten potenciometr musí být stabilní spirálový (Aripot). Ví to každý, kdo někdy dělal funkční generátor laděný potenciometrem.

Pokud chcete amatérsky reálně proveditelný generátor laděný potenciometerem, postavte si funkční generátor a k tomu si kupte stavebnici měřiče kmitočtu na 4 cifry od Zajíce. Na setiny Hz zapomeňte, to by chtělo úplně jinou úroveň řešení na bázi kmitočtové syntézy a termostatovaného zařízení.

http://www.zajic.cz/nfstupni/nfstupni.htm
http://pandatron.cz/?1247&funkcni_generator_s_xr2206

Lepší generátor je s MAX038, ale ten se už nevyrábí.

mtajovsky píše:Pokud bude měřit periodu, tak to nebude trvat tak dlouho, nejméně 1/50 s, nejvíce pak podle toho, kolik period chce zprůměrovat.

Vzhledem k tomu, že se bavíme o rozdílech délky periody řádově stovky nanosekund na 50Hz, tak by ten měřící čítač měl mít takt o řád rychlejší, t.j. dejme tomu 25Mhz. A teď nastává otázka, kde začít počítat hrany a ne měřit periodu. On i ten Zajícův čítač dost přemýšlí i na setinách, nastavovat pak něco potenciometrem prostě nejde.

Abychom měřili frekvenci čítáním hran na N Hz, musíme měřit 1/N sekund. Omezíme-li dobu měření frekvence na Tmax, pak přesnost změření kmitočtu bude 1/Tmax a pro větší přesnost budeme potřebovat měření periody. Pak pro změření s přesností na N Hz potřebujeme měřící frekvenci 1/N krát větší, než je 1/(délka periody) při maximálním měřeném kmitočtu a tím je omezena oblast měřitelných frekvencí a přesnosti.
V takto dané úvaze, která vychází z tazatelova zadání měření na pevně danou absolutní přesnost nenajdeme předěl mezi měřením kmitočtu a periody, ale omezení časovými a frekvenčními nároky. V praktickém řešení ale potřebujeme tento předěl najít a proto je uvedené zadání chybné a též výše uvedená úvaha neodráží v praxi reálnou situaci a nevede k řešení.

Správné zadání má udávat relativní přesnost měření kmitočtu a maximální čas, která má měření trvat. Je-li měřený kmitočet fx měřen s relativní přesností e, pak je potřeba načítat 1/e impulsů a to bude trvat 1/fx . 1/e sekund. Je-li doba měření omezena Tmax, potom:

1/fx . 1/e < Tmax (1)

a z toho

fx > 1/(e.Tmax) (2)

Je-li měřený kmitočet nižší, pak je už rychlejší měření periody. Potřebný měřící kmitočet je:

fm > fx/e (3)

Z toho vidíme, že si měřený kmitočet a kmitočet hradlování navzájem prohodily funkce. Nejprve byl fx hradlován pomocí fm = 1/Tmax, posléze je sám fm hradlován pomocí fx a musí splňovat podmínku (3).

Nemluvě o tom, že při požadavku na precizní měření je třeba těch měření provést několik a spočítat průměr a směrodatnou odchylku

Ještě mně řekněte, v čem dělám chybu při úvaze, že rozdíl délky periody pro 50.001Hz a 50.002Hz mě vychází (1/50.001)-(1/50.002)=400ns a z toho odvozuju měřící kmitočet, přičemž ten (3) od mtajovského je mnohem logičtější, ale o pár řádů jinde ?

Pro absolutní přesnost 0,001 Hz na 50 Hz je:

e = 0,001/50 = 0,00002

Pak podle (3) je:

fm > fx/e = 50/0,00002 = 2 500 000 Hz a to je skutečně perioda 400 ns.

Takže změnu o 0,001 Hz v fx jsme pak schopni odchytit 1 pulsem fm.