Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdenku akorát blbneš mládeži hlavu

romisek, abys dostal vfo do pásma kam potřebuješ, musí mít ta dvojice varikapů plus ten kompenzační varikap minimální i maximální kapacitu podle požadovaných frekvencí. Dorazy se nastavujou těma trimrama nad a pod ladicím potenciometrem. Neznám text k té konstrukci, to máš ty, takže nechtěj aby ti druzí na dálku radili v detailech. Jestli máš čítač, tak po navinutí indukčnosti připoj napětí na ty ladicí prvky a proměř frekvence v krajních polohách. Pod asi 3 V není dobré varikap provozovat kvůli blbý linearitě a horší jakosti Q.

Čím mu blbnu hlavu ? Že chci, aby tam dal pořádnej stabilní kapacitní trimr a tím omezil vliv varikapu na stabilitu? Na první pohled z trimrů je jasný, že je to divočina. Ty zenerky může klidně řadit paralelně a skutečně je přelaďovat jen v rozsahu 3-6V a dát jich tam třeba deset.

Nakonec kolem těch BS170 mu už radila Andrea, podle mě jsou vhodnější.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=54015


Už to nechám na Crifodovi, tak bojuj.

Tím šuměním zenerky za ohybem, pod proudem, a cpaním 6 V...
Varikapy tady nejsou na doladění, ale na provozní ladění, místo ladičáku na KV, kterej je drahej nesehnatelnej. K němu pak náročně dělat mechaniku převodu, v 180 sektoru se na 80 m ladit moc nedá. Trimr je k ničemu. Kvalitní potenciometry udrží napětí s mV stabilitou, funguje to. Když tam ten mosfet vychází hodnotou kapacity, proč ne. Na principu ladění to nic nemění.

Jsou v zásadě dvě cesty, jak se dokopat k funkčnímu vfo, buď podle naprosto detailní kuchařky postavit přesnou kopii autora se stejnýma součástkama, pak někdy ani měřáky nepotřebuješ, nebo sám laborovat s měřákama a se znalostí věci, až je použitelný výsledek. Ta znalost přichází až v boji.
Laborovat sám ale bez přístrojů je hezkej opruz, to je snad lepší jít do hospody.

Napiš mě rozsah požadovaného přeladění, já se na to v úterý mrknu.

EDIT : Oprava dne. Mám dnes sobotu.

zdravím v popisu celkem nic není a hlavně o zapojení těch varikapů jediný co je v popisu tak je popis od stabilizátoru frekvence který je na druhém schematu ale s tím problem nemám tady mi šlo jen o to že mi tam nešli do hlavi ty zenerky takže místo nich tam mám dáte teda ty fety zapojený jako varikapy? měřáky mám to taky nebude problem potom proměřit

Podľa mojej skúsenosti, pokiaľ je hlavnou ladiacou kapacitou varikap, môže dosť zakývať so stabilitou oscilátora. Preto je dobré niekedy zmenšiť jeho ladiaci rozsah paralelnou kapacitou. Avšak v oscilátore sú ďaleko viac teplotne závislé súčiastky. Neodporúčam používať cievku s feritovým jadrom. Ferity majú veľké teplotné koeficienty permeability. Je lepšie použiť vzduchové cievky alebo cievky s ferokartovým jadrom (vyskytovali sa v rádiostaniciach Tesla VXW, VXN). Taktiež netreba používať keramické kondenzátory ale radšej zvitkové. V neposlednej rade nezabudnite stabilizovať napájanie.

ten MOSFET BS170 by mohol byť ok na ladenie.

Jestli dobře počítám, tak ta cívka 25z na toroidu Amidon T50-6 má indukčnost 2,875uH a paralelní kapacita pro 3,5MHz tedy vychází 720pF. To je na dva varikapy docela dost, ne?

jsou tam tři varikapy a 100 pF pevná kapacita, na varikapy jak známe z fm vstupních dílů je to dost, proto holt asi ta vysmívaná náhrada zenerkama (a kdysi usměrňovačkama KY1xx).

A která zenerka nebo normální dioda má 300pF?

Edit: Cvičně jsem změřila MOSFET IRFD120, má mít podle datašítu kolem 550pF při 1V a cca 225pF při 10V a sedí to, naměřila jsem 565pF @ 1V a 230pF @ 10V. Chtělo by to tedy dva o trochu menší MOSFETy, zkusím nějaké vyhrabat.

Edit2: Tak IRFD110 má 250pF @ 1V a 95pF @ 10V.

Jojo, ta cívka bude špatně. Takže špatný poměr C/L a už to začíná být jasný, proč to chodí divně.

http://toroids.info/T50-6.php

Andrea píše:A která zenerka nebo normální dioda má 300pF?

nemám tušení, nedíval jsem se do konstrukčního katalogu. Ale pro 3.5 MHz je optimální tak 10x menší kapacita než ti vyšla.

ZdenekHQ píše:Nejstabilnější zenerky by měly být na rozmezí zenerova a lavinového průrazu, to je cca kolem 6V.

Nejstabilnější jsou při takovém napětí pouze teplotně. To znamená že se u nich stabilizované napětí málo nebo vůbec nemění s teplotou.
S funkcí varikapu to nijak nespouvisí. Pokud někdo použije 6V zeneru jako varikap laděný cca 5-10V napětím, pak vyrobil šumový generátor.

Jako varikap se dá použít LED, tranzistor, libovolná dioda, ale vždy v závěrném směru přechodu. U zenery teče v závěrném směru proud a to i pod jmenovitým napětím. A přitom vydatně šumí. Používá se tak často jako zdroj nf (i vf) šumu. Použití zener jako varikapů je dost zoufalost.

Ale já vím, že nemůže 6V zenerku ladit 10V.

Co se týká oscilátoru - našel jsem tady žlutý toroid (zřejmě akumulační tlumivka), s cca 30z a indukčností kolem 10uH to ani nekmitlo.

Dále jsem cívku namotal na klasické žluté ladící feritové jádro a 3cm feritovou tyčku bez označení, s doporučeným počtem závitů, tam to kmitá bez problémů, ladící kapacita kolem 250p.

Stabilita - místo 47p jsem použil 27p NPO, místo 100p u kaptrimru jsem dal 220p a paralelně trimr 70p. Ten 220p (ale i některé 100p) je nejvíc tepelně závislá součástka s kladným koeficientem, takže opět nahradit NP0.

Mírně záporný koeficient má dioda 4148.

Přidal jsem doporučenou zenerku 6V2 do drainu fetu, běžně se tam dává.

Teprve teď to zkusím ladit, ale tohle oživovat bez čítače je sebevražda.

Normálně bych to nedělal, ale jednak mě to zajímá, jednak daleko větší otrava je podesáté vysvětlovat, proč dva různé OZ s různým ziskem otevřené smyčky a různým mezním kmitočtem mají v klasickém zapojení zesilovače stejný zisk).

Použití klasických noname KERKO 1N stabilitu totálně pohřbilo. Daleko lépe chodil obyčejný KERKO 100N.

Jako nejlepší "varikap" s nejširším přeladěním v pásmu 80m se chová dioda P1000M (usměrňovací 10A/1000V), jde to i těma zenerkama.

Oscilátor doporučuju do termostatované (nebo kryté) krabičky, a alespoň 5 minut "žhavit". A nezapomenout na NP0!!!

Jdu pracovat, schválně to nechám do večera běžet, o kolik se to rozladí.