Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jenda_KL píše:Využívám rozdílu nynějšího měření a předchozího výsledku.
Je-li rozdíl větší/menší o více jak /konstanta/, výsledek se přičte/odečte o 1.

To je sice funkční metoda, ale dost násilná, zvětšující chybu měření a pomalu reagující na velké skokové změny.

Já používám metodu naznačenou GeorgeB

GeorgeB píše:Já vždy přičtu novou naměřenou hodnotu ke staré a následně vydělím dvěmi...

ovšem s tím, že volím i jiné váhy, než 1:1 (např. [3A+B]/4), čímž řídím rychlost exponenciální odezvy na skokovou změnu vs. potlačení fluktuací.

tomasjedno píše:To je sice funkční metoda, ale dost násilná, zvětšující chybu měření a pomalu reagující na velké skokové změny.

U INDIKACE napětí akumulátoru to vůbec nevadí, spíš naopak. Navíc tam se skoková změna nepředpokládá. Samozřejmě na MĚŘENÍ to vhodný není.

ZdenekHQ píše:U INDIKACE napětí akumulátoru to vůbec nevadí, spíš naopak.

Jj, pro laického uživatele úplně stačí dvoustavová indikace - nabito/vybito

Mám gelovku v aku svítilně EMOS a při mrazu nemá šanci. A to stačí být podstatně méně než 25 st. Konsultoval jsem to ve Fulgur Battman prodejně a potvrdili mi, že na mráz se gelovky nehodí, ztratí kapacitu.

Kdysi jsem delal neco s cyklickejma gelovejma Panasonikama 12V/28Ah. Najdi si v katalogu, jak je vubec definovana kapacita gelaku. Matne si vzpominam, ze to je pri +20 st. C. a zalezi na vybijecim proudu a zda je baterka cyklicka nebo stand-by provedeni. Tenkrat me vychazelo, ze pokud bude kolem 0 st C, tak kapacita spadne asi na polovinu a pak k minusu to je uz velkej fofr, jak kapacita ubejva. S NiCd a NiMH si vubec nepomuzes, padaji uz pri teplotach pod + 5 st.C. Lepsi by byly NiFe ale to je do elektroniky nepouzitelny kvuli rozmerum a kapalnymu KOH.
Ja bych zkusil Lipolky, modelari s tim litaj i za velkyho mrazu. Jenze jim se hrejou velkym odberem. Maji ve specifikaci -15 za +50 st.C. Muzes je serioparalelne radit na napeti a proud. Jenze uz dve v serii potrebuji nabijeci balancer, jinak se casem rozhodi a jedna umre.
Jirka

Ono těch -25 je opravdu extrém,kterej nebude tak častý. Je to do odpalovacího strojku pro ohňostroje. Proto to měření. Celý zařízení má ještě vstup pro externí zdroj a ten si v případě nutnosti beru z baterie v autě.

Ještě bych chtěl probrat jednu věc. Kvůli místu do tohoto mého zařízení se vejde baterka 2,2Ah. Zařízení má 20 pozic pro palníky. Palník má odpor 0,42ohmu + cca3m cu vodiče. Roznětný proud je 2,15A 10ms. Pomohlo by v těch nižších teplotách,kdyby byl k baterii pře nabíjecí R připojen nějakej větší kondík? když to shrnu,potřebuji aby to zařízení bylo schopné dodat 20x po sobě proud min 2,15A po dobu 10ms do zátěže 1-2 ohm.

Ty tam baterii low-ESR ellytů ještě nemáš?

Mám to poskládané na bastldesce ,proto se ptám abych při návrhu finální konstrukce na nic nezapoměl.

Příklad: Při vybíjení 10mF kondíku proudem 2,15A, za dobu 10ms na něm klesne napětí o 2,15V.

Takové ty odpalovače bomb, kde se zatočí kličkou a pak se stlačí rukojeť - to je snad na principu vymlasknutí nabitého kondu do zápalníku, ne?

No vybíjecí proud já moc neovlivním.Těch 2,15 je minimum pro palník. Pokud budu mít napětí 12V a např 1,5ohm vedení+ 0,5ohm ochrana pro FET a 0,42 palník tak jsem na 2,42ohm. Což je 4,95A. Ta rezerva tam musí být protože ve výjmečných případech může být vedení i delší.

Andrea píše:Příklad: Při vybíjení 10mF kondíku proudem 2,15A, za dobu 10ms na něm klesne napětí o 2,15V.

I*t=C*U [ A, s, F, V ]
Q*U=C*U^2 [ C, V, F, V ]

Právě se v něčem podobném poněkud marně přehrabuju, ale je to příliš velká pakárna na to, abych tím chtěl zatěžovat Bastlírnu...

t=R*C*ln(U2/U1) ??? [ s, Ohm, F, V, V ]

Měl bych ještě jeden dotaz. Lze u ATMEGA 32 na portu A využít jeden pin jako ADC a ostatní jako výstupy?