Stránka 2 z 3
Napsal: 22 říj 2012, 20:30
od Crifodo
Merkur asi na venkovní použití moc nebude a do vlhka už vůbec. Kromě toho nevydrží dlouhodobě rotační pohyb, nemá žádná ložiska a hřídelky se po pár desítkách minut začnou vymílat, protože je to hřebíková ocel...
Napsal: 22 říj 2012, 22:21
od mojza
Neříkalo se také elektrické hřídeli selsyny?
Napsal: 22 říj 2012, 23:05
od PavelFF
Je to tak, selsynu se tak říká. Otáčky i úhel natočení obou strojů jsou shodné.
To, co popsal Zdeněk je nějaké soustrojí ale ne elektrická hřídel.
Jako kluk jsem takto zapojil 3 motorky IGLA a fungovalo to. Dva motorky jsem spojil pomocí ventilkové gumičky hřideli k sobě.
První motor byl napájen ze zdroje (musel být přetěžován vyšším napětím, aby to fungovalo) a pohaněl mechanicky druhou IGLU přes ventilkovou gumičku. Ta vyráběla proud pro třetí IGLU, která se dosti neochotně ale přece jen vrtěla. Kdyby byla účinnost lepší, dalo by se to řetězit ještě dál.
EDIT: Tak zpět. Zdeněk popsal selsyn. Zmátlo mě to "téměř shodně". V podstatě se udává, že se pohybují "shodně", ale nějaká odchylka být musí.
Napsal: 22 říj 2012, 23:19
od mtajovsky
mojza - Říká se tomu tak, elektrické propojení selsynů nahrazuje hřídel, například u pohonu portálového jeřábu, kde by skutečná hřídel překážela. Selsyny jako běžný motor nepoběží, je třeba dvojice selsynů. Takže princip není generátor - motor. Oba selsyny se napájí 3 fázovým napětím do statoru a hřídel je tvořena propojením cívek rotorů. Selsyny nejen že synchronně drží vzájemné otáčky, ale dokonce i úhel natočení. Čím je větší úhlová odchylka, tím je větší moment, který je vyvozován. Když jsem měl selsyny poprvé v ruce, tak jsem měl pocit gumové hřídele. Zdeněk popsal systém motor - generátor, což je něco trochu jiného.
Zpět - pokud bych chtěl vyrobit něco "na koleně", udělal bych asi něco takového, jako je schematicky nakresleno na obrázlu. Střídavé napětí z cívky usměrnit můstkovým usm.
Napsal: 23 říj 2012, 00:02
od no_-_name
Když už jsme u toho. Jak v dnešní době generovat ten třífázovej signál pro selysny? Dřív to byly bedny s elektronkama, dneska je to složitější. Známej má muzeum, tam stojí simulátor pro výcvik pilotů. Kabina migu 15 a v tom selysnový budíky. Řídící elektronika pochopitelně chybí...
Napsal: 23 říj 2012, 06:12
od BOBOBO
Ale kdeže , selsyny jsou zapojeny takto . Sám jsem zažil u řízení velké škodovácké frézy .
Napsal: 23 říj 2012, 09:23
od no_-_name
To bylo pro mě? Já nemám problém s tvorbou střídaviny, mám problém v tom, že chybí ty selsynové "protibudíky", nebo co tam vlastně měli

Napsal: 23 říj 2012, 13:07
od ZdenekHQ
Mě ten "selsynový jev" zaujal na diskotékovým světle, kde jsou dva stejný motorky paralelně a někdo ukradl řídící jednotku. Přenos pohybu z jednoho motorku na druhý je až překvapivě přesný.
Napsal: 29 říj 2012, 15:46
od slav3k
RE mtajovsky:
Díky moc za obrázek, to vypadá velmi slibně

)
předpokládám, že čím víc otáček na cívce, tím většího napětí dosáhnu že? ale tím větší mechanickou zátěž na vodní kolo vyvinu, je tak ?
Napsal: 30 říj 2012, 16:15
od ZdenekHQ
Jestli se nechceš utopit ve vzorcích, tak místo "napětí" dej raději "výkon".
Napsal: 30 říj 2012, 18:14
od Bernard
Jestli se slav3k pídí po nějakých vzorcích, tak spíš naopak, pro případ odebíraného elektrického výkonu budou komplikovanější než jen pro napětí (naprázdno).
Napsal: 30 říj 2012, 18:22
od ZdenekHQ
Mě by třeba ten vzorec pro výpočet napětí naprázdno v závislosti na otáčkách zajímal.
Napsal: 30 říj 2012, 18:56
od Bernard
Že jsi to ty, tak tok Φ je funkcí úhlu natočení toho magnetu:
Φ=f(α)
Napětí na N závitech toho statoru je:
u(t) = N * dΦ/dt = N * df(α)/dα * dα/dt = N * df(α)/dα * ω ;
s tím předpokladem, že úhel je lineární funkcí času: α = ω*t.
Napsal: 30 říj 2012, 21:06
od Crifodo
Nevím jestli se Slávek nebo slav3k pídí zrovna po vzorcích, ale mechanický odpor přibrzdí vodní kolo určitě, třeba až k zastavení. Těžký převod do rychla bude znamenat větší požadavek na krouticí moment zdroje mechanické energie. Jde o to, aby se vodní motor nacházel v pásmu otimální účinnosti, jestli v tom demonstračním strojku tedy jde o účinnost.
Chlapci v posledních příspěvcích zaperlili vzorci (a poskytli tak teoretický
background, aby to bylo moderně českotechnicky řečeno;
jen by mě zajímalo, jak věrohodně takový vedoucí kroužku foglarjugend nebo podobný nadšenec získá materiálové konstanty, permeabilitu pólových nástavců z pravděpodobně neznámé oceli, magnetický tok použitých magnetů, interakci sousedících magnetů. Skinefekt a vzduchová mezera při kmitání desky už je prkotina.
Něco z praxe, kterou generátorníci uskutečnili nejspíš bez výpočtů:
http://www.gotwind.org/diy/12-inch-mini-turbine.htm
http://www.projectfreepower.com/wind-po ... rbine.html
Taky jsem před časem nakoupil magnety pro takový větší deskový generátor, ale pak jsem si trochu spočítal cenu mědi, cenu strojnických prací které bych musel zadat, a nějak mě tvoření přešlo.
Napsal: 31 říj 2012, 11:57
od slav3k
Motat se do toho asi moc nechci ...
ten výkon výstupní by mě zajímal, ale počítat ho nechci, spíš až něco stvořím tak provedu měření, zatěžovací křivku změřím ... a uvidíme co z toho dostanu
