Stránka 2 z 5
Napsal: 07 lis 2012, 23:03
od tomasjedno
roverider píše:...přecejen spínat okolo maxima kterékoli polarity bude lepší než jinde, nehledě na remanentní indukci
Jenže na remanentní indukci je hledět třeba. Když to budeš spínat v maximu napětí a strefíš se do nesprávné polarity, tak díky přesycení jádra bude ten proudový šťouch největší, ten nejhorší možný.
Mně vychází jako optimální řešení spínání v nule napětí s tím, že je třeba počítat půlperiody a dobu vypnutí držet v sudém násobku půlperiod. Pak sice po každém znovuzapnutí bude následovat proudový šťouch, ale umírněný.
Napsal: 07 lis 2012, 23:38
od Bernard
Když na to hledím teoreticky, tak se mi taky zdá spínání v maximu výhodnější, předcházející tomu nejhoršímu případu. Když uvážím, že změna indukce je úměrná integrálu napětí, při sepnutí v nule indukce vzroste úměrně k ploše celé půlperiody napětí, při sepnutí v maximu jen o polovinu té hodnoty. Ať už bude smysl remanentního magnetizmu jakýkoliv, při sepnutí v nule se k němu může přičíst větší hodnota toku. Přesycení se tedy může projevit razantněji.
Napsal: 07 lis 2012, 23:42
od ZdenekHQ
Já doporučuji půjčit si někde třeba 1kVA toroid a vyzkoušet si to v praxi, jak je to s tou remanentní indukcí. Abys ušetřil jističe, dej si pro začátek do serie 100W žárovku.
Napsal: 08 lis 2012, 06:17
od Andrea
tomasjedno píše:Když to budeš spínat v maximu napětí a strefíš se do nesprávné polarity, tak díky přesycení jádra bude ten proudový šťouch největší, ten nejhorší možný.
Ale to není pravda, bude poloviční než nejhorší možný, který by vznikl při sepnutí v nule o čtvrt periody dřív, viz. Bernard, ten má vždycky pravdu.

Napsal: 08 lis 2012, 06:46
od Crifodo
až bude někdo uvádt do praxe ty teorie, třeba časovačem od průchodu napětí nulou nebo integračním článkem, vemte v potaz i situace které můžou vzniknout při tom zapínání. Někdo to připojí na síť nikoliv temelínskou, ale z elektrocentrály která má 40 nebo 60 Hz, nebo s tou sítí někdo zacvičí špatným dotykem v prodlužce, vypínači atd., a tu nulu tam dosadí několikrát nahodile bez ohledu na stupeň nabití rc členu nebo inicializaci elektroniky. Spínání pomocí ntc nepostrádá půvab při zapnutí pět vteřin po vypnutí.
Proč řešíte dostatek jističů? U pojistek bych to chápal, ale jistič vydrží stovky nebo tisíce přiměřených přetížení?
Napsal: 08 lis 2012, 07:44
od ZVUK2000
Crifodo píše:Spínání pomocí ntc nepostrádá půvab při zapnutí pět vteřin po vypnutí.
Také jsem myslel že NTCéčkem to vyřeším. Spínání jede na 100%, ale občas vyhodí jistíč při vypnutí. (zesolovač cca 2kW s toroidem)
Napsal: 08 lis 2012, 08:09
od Andrea
Takže je nejlepší se na nějaké řešení 🤐 a chodit nahazovat jistič, to jsi měl na mysli Crifodo?
Napsal: 08 lis 2012, 08:16
od Crifodo
Nikde nevidím, že bych radil se na nějaké řešení 🤐, akorát nevidím důvod k větší spotřebě jističů, maximálně si experimentátor procvičí nohy, ale jistič by po aktivaci neměl být v 🤐.
Když už, tak jsem chtěl naznačit, že je lepší žádný systém než nefunkční systém, protože vyhozený jistič bez orloje je levnější než vyhozený jistič s orlojem a nebo nezapnutelný spotřebič. Už jsem viděl softstart, který nebyl robustní a stal se z něj proto trvalý hardstop.
Napsal: 08 lis 2012, 11:16
od tomasjedno
ZVUK2000 píše:Také jsem myslel že NTCéčkem to vyřeším...
Někdy to vyřeší i delší prodlužovák

Napsal: 08 lis 2012, 14:32
od roverider
No v následujících dnech/ týdnech skusim dát něco dohromady, a s výsledkama se nepochybně podělím
Napsal: 08 lis 2012, 15:23
od procesor
Kedysi dávno som riešil čosi s triakom a diakom ako dvojpól do krabice vypínača.
Toto s thyristorom a diódovým môstikom by mohlo byť lepšie kvôli symetrii. Do krabice pod omietku k dvojitému vypínaču mi to však priestorovo nevychádzalo, tak som skúšal triakovú verziu. Tá akosi po čase sa poručila do kremíkového neba. Detaily som už nezisťoval. 300VA trafa pre halogémový luster 12V sa nahradili elektronickým trafom (A JE TO).
(NTC tiež dlho nevydržali)
Chce to prepočítať časové konštanty a hodnoty odporov. Dá sa použiť aj diak, ibaže sú k dispozícii cca 26...30V a to sa mi zdá už veľa. Ideálne by bolo niečo okolo 5...8V. Zato ten "tranzistorový" spínač.
Obvod nezaručuje spínanie s vybitým C3, čo sa stane pri asynchrónnom pripojení na sieť a na C3 ostane náboj z predchádzajúcej nezopnutej vlny. Zlepšenie by bolo možné dosiahnuť predradeným spínačom s detekciou nuly
Napsal: 08 lis 2012, 15:49
od procesor
A takto som skúšal s triakom. V každej pólvlne sa najprv nabijú C22 a C23. potom sa odpoja a zapaľuje sa s krátkou časovou konštantou s C21.
Pomohlo by tiež synchronizovať začiatok procesu spínania na prechod nulou.
Napsal: 08 lis 2012, 15:53
od ZdenekHQ
Až budeš posílat ty výsledky, tak prosím uveď i parametry trafa, případně zátěže.
Napsal: 08 lis 2012, 15:57
od ZdenekHQ
Mimochodem, když jsme u toho zapojení, tak já bych to zkušebně řešil optronem jako detekce nuly a 2x 4538 . První jako "zpožďovač" a druhý jako "retrigeable" MKO s časovou konstantou větší jako 10(20)ms, t.j. tak, aby po prvním spuštění zůstal trvale sepnutý až do zániku pulsů.
Píšu zkušebně, samozřejmě to vyžaduje pomocné napájení atd.
Napsal: 08 lis 2012, 22:47
od Sendyx
Pokud to má být softstart k zesilovači, tak si postav nějaký vhodný softstart a nevymýšlej podobný orloj. S triakem před trafem, dokonce fázově řízený rozběh, tu už v 80. letech bylo pár firem a ani jedna to už dnes nepoužívá v nových výrobcích.
BTW, to trafo se bude zapínat naprázdno ? Žádný kondík na sekundáru ?