Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

procesor píše:... Merať na krátko zváracie trafo nie je sranda.

Jde jen o porovnávací měření, nemusí to být pro jmenovitý primární proud, ale třeba pro jeho desetinu. To se zvládne i běžným autotrafem.

Podle tý tabulky má bejt sekundár vinutej z jiný strany než primár -pochopil jsem to dobře?

SDZ píše:

hosab píše:tj.prim. a sek.vinutí s těsnou vzájemnou vazbou.

Tím je myšlono že vinutí prim. s sek. musí být co nejblíž u sebe ?

Tím je myšleno, že vinutí musí být jedno na druhém, ne vedle sebe.

Bernard: Sice tak nějak nechápu , co ty koeficienty a dělicí faktory znamenají, ale nezdá se mi správně ještě ta dvanáctka ve druhém sloupci.

A je tu někdo, kdo by mi prosím jednoduše vysvětlil princip regulace proudu při sváření v CO2? Stačí jen trafo s odbočkami(na primáru) a už nic. Žádná elektronika, co reguluje proud?
Když to trafo musí být tak strašně tvrdé, tak co ureguluje proud na konstantní velikost?
citace: "Princip svařování v CO2 atmosféře spočívá v tom,že se drát (0,6 0,8 ,1,0 1,2 ...) utavuje při zkratu s materiálem.Je to pravý opak obloukovýho svařování."

Mně to nepřipadá jako opak? Je tam navíc jen ta ochranná atmosféra.

SDZ píše:Podle tý tabulky má bejt sekundár vinutej z jiný strany než primár -pochopil jsem to dobře?

V té tabulce je jedno okno pro vinutí (na obrázku dole je to komplet).
Rozptylová indukčnost δL je vlevo nahoře 100%, tedy 1. Jinde jsou poměry k té jednotce. Takže kotoučové vinutí - primár jedna komora, sekundár druhá komora - má rozptylovou indukčnost 12x větší.

Jednu som opravoval. Pri nej sa prúd nastavoval prepínaním na primáre (tuším 5/6 polôh). Rýchlosť posuvu drôtu sa nastavovala potenciometrom a malo to nejaké prepojenie s prepínačom primáru.

Už nic, špatně jsem to přečetl.

Bernard> to že je to pouze polovina vinutí jsem pochopil.Na tom obrázku je sekundár červeně,nebo naopak ?

PavelFF> Regulace proudu pro svařování CO2 je řešen pouze rychlostí posuvu drátu.U zdroje pro CO2 je potřeba regulovat pouze napětí.Já to mám řešený tak,že mám na sekujdáru dvoucestnej řizenej usměrňovač s dvěma tyristory.Regulátor je řešenej tak,že měří napětí na výstupu a podle toho buď přidá,nebo ubere (zpětná vazba je potřeba sladit)- snaží se udržovat nastavenou hodnotu napětí.Hobby COčka mají přepínání napětí v primáru (s tím se mi motat nechtělo).

>Mně to nepřipadá jako opak? Je tam navíc jen ta ochranná atmosféra.< Já to myslel tak,že u obloukovýho svařování se člověk snaží držet oblouk(držet elektrodu nad materiálem),naopak u COčka se drát tlačí do svařovanýho materiálu.


Nehledejte problém v tom řízení,zkoušel jsem svařovat i s klasickým dvoucestným usměrňovačem z diod. efekt stejnej.Proto se tady snažím získat podrobnější informace o trafu jako takovém.

SDS>Dobré čítanie odporúčam.http://www.elektroda.pl/rtvforum/viewto ... 02a112149f

SDZ píše:...Na tom obrázku je sekundár červeně,nebo naopak ?...

Bývá zvykem začít motat vinutí pro největší napětí. Tenký drát se líp ukládá přes hranu kostry.

.http://www.elektroda.pl/rtvforum/viewto ... 02a112149f

Bernard píše:Bývá zvykem začít motat vinutí pro největší napětí. Tenký drát se líp ukládá přes hranu kostry.

To je pravda.
Je zajímavý,že ty trafa do COček mají vždy cívky vedle sebe.Asi je to z nějakýho důvodu.

Je to hlavně z důvodu bezpečnosti , máš to v normě , musí být oddělená vinutí . Ale tak jak jsi to provedl , je to pro "tvrdost" trafa nejlepší . Aby měla svářečka dobrý chod při tyrřízení , musí být dost vychytaná a i s dělenou tlumivkou , aby to k něčemu bylo . Levné baumaxové svářečky mají jen tu regulaci na primáru trafa , ale "svářeči" je nemohou používat , neb mají slabý a hlavně velmi nestabilní výkon , daný špatným podavačem , jeho napájením z výkonového secvinutí . U nich se toho moc nastavit nedá a ze tzv. čtyř stupňů jsou využívány jen ty dva "nejsilnější" , přičemž dojde vlivem poddimenzování - vlivem katování kostů , brzy k přehřátí a často shoření trafa . Proti počtům , které jsme se za dob reálsoc učili , jsou ta trafa přetížena tak 4-5x . No a k tomu průběhu sváření . Regulace sváření probíhá dle technologického procesu , který je pro různé slitiny předepsán . Jedná se o různé stavy s použitím rozdílných "krycích" plynů , povoleného množství vneseného tepla do materiálu atd . No a vždy tam hoří oblouk . Ale buďto stále anebo se tam lidově rve toho drátu více a ten roztavený se v podstatě do sváru vnáší ve větších částečkách . Takovéto podmínky mohou zabezpečit jen výkonné stroje , na kterých se nastavuje proud i napětí zdroje . Obé je velmi tvrdé , narozdíl od sváření elektrodou , kde se výkonové poměry v oblouku mění se zkracováním a prodlužováním oblouku rukou svářeče . Což by při tvrdě nastaveném napětí nebylo možné .

No,já mám pořád pocit,že je na tom trafu něco špatně.Sekundár je na primáru,kterej je navinutej dobře (je i prolitej lakem a vypálenej v peci).Na sekundár jsem jinej drát neměl než jak je vidět na obrázku.Napadlo mě,jestli by mělo nějaký význam tu izolaci dostat pryč a obmotat celej drát sekundáru třeba kobercovkou.Při navinutí silnýho drátu na trafo by byly jednotlivý závity blíž u sebe.Co vy na to?

Nech pocity pocity a ať se někdo kouká na Vmetr při sváření . Reálný výsledek lze porovnat až při vlastním sváření . Tvoje další teoretizování zde je na dvě věci . Jestli nedostaneš napětí při sváření na 24-26V , tak nic nečekej . Tedy pokud nechceš něco jen lepit . Teoretizuješ , ale průřezy drátů a jádra sem nedáš . Takže další postrádá smyslu .