Stránka 2 z 2
Napsal: 06 úno 2013, 21:57
od termit256
Co takhle zeptat se vyrobcu?
Za par mailu nic nedas.
Napsal: 06 úno 2013, 22:29
od Zaky
Nevím, kolik těch kondenzátorů celkem potřebuješ, ale protože cena experimentu asi nebude úplně zanedbatelná a cena keramiky 100 či 220 µF není nijak závratná, nepokusoval bych s elyty, ale použil odpovídající množství keramik paralelně, bude to i levnější, než vysokokapacitní tantal.
Michal
Napsal: 06 úno 2013, 23:39
od tomasjedno
No nevím, u Farnella jsem našel nejvíc 50µF/50V za 5.000 peněz...
Z toho postavit 2200µF, za to už se koupí auto.
Napsal: 07 úno 2013, 00:07
od Kouzelnik
Vím o levnějších:
Tu
10µF / 50V >50 ks =8,12 Kč/ks > 2G2/50V, <1800 Kč
Na 220ks bude ještě další sleva! Mají je na skladě, dodávka příští den!
H.
Napsal: 07 úno 2013, 15:14
od ZdenekHQ
Panda38 píše:Skleněná trubička+lepidlo by nemusely ten vnitřní přetlak 1atm vydržet.
Zvláštní, že žárovka z mnohem tenčího skla nepraskne, stejně tak třeba stará CRT TV obrazovka, na kterou jen na čelní plochu působí tlak v řádu tun, jen z druhé strany.
Jestli má někdo problém se zatavením drátů do skla, tak si ať si najde video o homemade výrobě elektronek.
Napsal: 07 úno 2013, 15:17
od ZdenekHQ
Mimochodem, ten vnitřní tlak si můžete spočítat, plochu válce snad každý zvládne a 1 atm = 1 kg/cm² .
Ten zmíněný problém s (ne)chlazením ve vakuu je mnohem zajímavější.
Napsal: 07 úno 2013, 15:28
od Panda38
ZdenekHQ píše:Panda38 píše:Skleněná trubička+lepidlo by nemusely ten vnitřní přetlak 1atm vydržet.
Zvláštní, že žárovka z mnohem tenčího skla nepraskne, stejně tak třeba stará CRT TV obrazovka, na kterou jen na čelní plochu působí tlak v řádu tun, jen z druhé strany.
Rozdíl je v tom, že u žárovky a obrazovky působí tlak zvenku, díky kulovitému tvaru ten tlak udrží. (standardní žárovky jsou plněny netečným plynem, ale to není teď důležité ... a i CRT s plochým stínítkem mají kulovitý povrch). Kondezátor by byl zatavený do trubičky se vzduchem, umístěním do vakua by působil tlak zevnitř, což je úplně jiný případ. Sklo by bylo namáhané tahem, ne tlakem.
Napsal: 07 úno 2013, 15:45
od ZdenekHQ
Jenže pevnost v tahu skla je pořád minimálně o řád větší, než působící síla. Co třeba takový vysokotlaký halogenky, proč ty neexplodují ?
Napsal: 07 úno 2013, 22:37
od Otkundes
Ten nápad se skleněnou trubičkou není až tak špatný. Pokud máte obavy z jejího roztříštění následkem působení vnějšího vakua, možná by stačilo použít kousek měděné topenářské trubky. Na obou koncích zaslepit zátkou (zaletovat) a do každé zátky naletovat skleněnou průchodku pro ellyt uvnitř, třeba z vyřazeného krabicového kondenzátoru. Možná by na letování zátek šlo použít i pájku s nižším bodem tání, nebo jen epoxidovou pryskyřici (v nouzi i syntetickou barvu), aby se ellyt při uzavírání do trubičky, nepřehřál...
Pak stačí parametry kondíku změřit, vzpomenout si, že "vakuum je když myš chcípne" a obrátit se třeba na nějakého fyzikáře, s prosbou o zapůjčení školní vývěvy k odzkoušení svého díla.
Napsal: 08 úno 2013, 00:34
od tomasjedno
ZdenekHQ píše:... Co třeba takový vysokotlaký halogenky, proč ty neexplodují ?
Nevím jak vysokotlaké, ale parádně bouchnout umí i
nízkotlaká 