Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No já s tím taky pájím jen mapé pady a plošky, větší dělám trafem. Vždycky když mi odešlo pero, tak jsem na trafu umotal uzel a šly pájet i kolibříci. Dobrá škola.

forbidden píše:Na většinu prací stačí, na tahání kondů z MB se nechytá. To dělám trafopájkou a kupodivu to desky zatím přežily

SL-30 toto zvladne, staci pridat teplotu nad 400. Prenos tepla na hrot nebude taky dobry ako ma napr. Weller, ale ten vykon tam je a pri nastaveni vyssej teploty sa ho prenesie dost.

Ked som mal este Velleman VTS25 do zasuvky (celkom kvalitny - neprehrieval sa), tak tam som raz jeden hrot za neviem kolko rokov znicil - nejako sa poskodil povrch a cin potom vyzral vnutro. Znicil som ho prave tym, ze som ho mechanicky namahal - narovnaval zahnute vyvody suciastok pri ich vyberani. Odvtedy to robim inymi nastrojmi.

Někdy to vyzkouším, ale nemám z takových vysokých teplot dobrej pocit. Bude se přepalovat cín na hrotu.

Odkedy mam SL-30, tak som trafospajkovacku nepouzil ani raz. Predtym som ju musel pouzit prave na niektore tie elyty na zakladnych doskach a tiez na FETy. S tymto sa robi omnoho lepsie.

Zdravím Vás,

Jsem taky vlastníkem 2Ks ERS 50 z r.v. 89, jsou to bezporuchové páječky. Snad akorát výjimkou jsou potenciometry, které když ,,chrastí" (rozumějte mají znečištěnou nebo zoxidovanou odporovou dráhu, anebo je jezdec za ty roky ,,unavený" a nemá správný ,,tlak" na odpor. dráhu) tak pak když sepne regulátor tělíska tak led dioda bliká jak o závod. Nejspíš tedy, poněvadž když potenciometrem lehce pohnu tak je to už v klidu a dělá mi to u obou kusů..

K těm perům ale výhradu mam taky, první kus páječky jsem občas provozoval na vyšší teplotu, a pero celé ,,vykřehlo" zaprvé bakelit je vyhřátý, a trochu pokroucený packy toho šedého dílu, takže se začal bakelitový díl oddělovat, později nešel z té trubičky žádným způsobem sundat hrot, až jsem tu trubičku vytrhnul , takže jsem to dal do krabice, a jednoho dne mě čeká koupě nového pera.

U druhého kusu si dávám pozor na vyšší teploty, takže pero je ok, jen červená bužírka která tvoří přechod pera a kabelu je za ty leta ztvrdlá a tudíž odtržená.

Výhradu mam ale k hrotům, jsou opravdu z měkkého materiálu, a za krátkou dobu je z toho jakési ,,kopyto" ale chybu připouštím i sobě, když něco ,,vypajuji" a cín nechce tát, tak na to nejspíš poněkud více tlačím....

Ten diametral se mi líbí, má ho spolužák, on myslím udělal z více neprovozuschopných kusů které dostal od příbuzných jeden funkční.. Já s tím u něj pájel, opravoval jsem tuším nějaký ATX zdroj, ale nevypájel sem tím při nějakých 350st ani nafouklé kondíky na sekundární straně. Může za to zmíněných 35W?

Myslím, že když si pořídím ERS50 sagat, anebo ERSP50 sagat tak si asi nepomohu, poněvadž hroty a pájecí pera využívají stejné jako měly původní Tesla ERS50, nebo se snad mýlím, má někdo jiný názor?



Kdybych si časem chtěl koupit něco lepšího, co by jste mi doporučily, cena max 3000Kč, důraz klást hlavně na kvalitu hrotu (tvrdý materiál), dobré pájecí pero, dobrý ,,topný výkon", dlouhá životnost celého stroje.. Pokud to bude nastavenou teplotu ukazovat na displeji anebo na ,,stupnici" je mi vcelku jedno, ale myslím, že displej je přesnější...

O vybere spajkovacky sa tu pise stale dokola.

Docela by mě zajímalo toto, myslím kvalita provedení, má výkon 80W

http://www.tme.eu/cz/details/sp-80d/paj ... der-peak/#

Nebo třeba toolcraft ST100-D

http://www.tipa.eu/cz/pajeci-stanice-st ... /d-122131/

Anebo pak nějaká z aukra, o kterých se ale nemluví že jsou příliš kvalitní:
např. otázka je, jak že je to s udaným výkonem a jestli je pravdivý (60W) atp,

http://aukro.cz/digitalni-mikropajka-we ... 92711.html

nebo

http://aukro.cz/pajeci-stanice-zd-981-i3086719611.html

S těch 48W se mi líbí například SL40 (ZD-931), SL30..

Jen se mi u ničeho nelíbí že je vše nejspíš v plastových skříňkách, když jsem vožralej, nemusel bych se trefit do toho držáčku (for)

rnbw píše:O vybere spajkovacky sa tu pise stale dokola.

jnj, kazdy ma jiny nároky, uz jsem tu par takovýchto vlaken videl, napsal jsem zrovna sem, ze je aktivni.

CZJKP1 píše:Zdravím Vás,

Jsem taky vlastníkem 2Ks ERS 50 z r.v. 89, jsou to bezporuchové páječky.
K těm perům ale výhradu mam taky, první kus páječky jsem občas provozoval na vyšší teplotu, a pero celé ,,vykřehlo" zaprvé bakelit je vyhřátý, a trochu pokroucený packy toho šedého dílu,

Výhradu mam ale k hrotům, jsou opravdu z měkkého materiálu, a za krátkou dobu je z toho jakési ,,kopyto" ale chybu připouštím i sobě, když něco ,,vypajuji" a cín nechce tát, tak na to nejspíš poněkud více tlačím....

Myslím, že když si pořídím ERS50 sagat, anebo ERSP50 sagat tak si asi nepomohu, poněvadž hroty a pájecí pera využívají stejné jako měly původní Tesla ERS50, nebo se snad mýlím, má někdo jiný názor?

.

Mám podobné skúsenosti s ERS50.
Nie je to "highend", ale keď sa s ňou slušne zachádza, pero ako aj hroty vydržia celé roky pri zaťažení zhruba 4-6 hod. denne.
Sám som kúpil do zásoby po 20 kusov špicatých ako aj plochých hrotov a 2 rúčky do rezervy z obavy o ich životnosť - podotýkam - z produkcie Tesla L. Hrádok z r. 1990.

Časom som zistil, že sú z nakúpených ND nadnormatívne zásoby a väčšinu som z nich predal alebo daroval na fóre "Svetelektroniky".
Tiež neviem, akú životnosť majú náhradné hroty, ktoré sa predávajú dnes.

Ja si s hrotmi nerobím žiadny problém - proste si ich vyrábam z medených trubičiek, alebo medenej guľatiny, či drôtu príslušnej hrúbky. Pokiaľ neprehrievam hrot, tak sa ani moc neopaluje. A tvar hrotu si vyrobím taký, ako potrebujem. Najčastejšie používam trubičkový hrot, teda hrot tvorí trubička s vnútorným priemerom asi 1,5 mm a hrúbka steny je niečo okolo 0,5 mm. Hlavne pri pákovaní vývodov súčiastok na DPS vývod súčiastky sa vlastne zastrčí do tejto trubičky a pekne pretaví cín okolo celého vývodu. Teda ako hrot odsávačky, len trubička je z druhej strany uzavretá. Naviac, takýto dutý hrot funguje aj ako zásobník roztaveného cínu.
A ešte jedna skúsenosť - keď pájkujem na novú dosku, tak dosku inheď po vyleptaní natieram lakom z kolofónie rozpustenej v liehu, aby medená fólia neoxidovala. Samozrejme, že po vyleptaní jú ešte vyčistím práškom na kuchynský riad, omyjem, osuším a až potom lakujem. Cín potom chytá naozaj bezvadne a bez najmenších problémov.
Používam to momentálne reg. pájkovaciu stanicz 852D+SE a teplotu pre bežné pájkovanie nastavujem na menšie súčiastky a plochy na 280 st. C a pre väčšie potom pridám aj cez 300 st. C. Na veľmi veľké súč. (hrubšie káble a pod.) aby sa spoj lepšie prehtial, si ešte prihievam horúcim vzduchom s najmenšou tryskou.

Aku zivotnost ma ten medeny hrot? Narazam na to, ze ak sa na hrotoch, ktore sa bezne predavaju, porusi vrchna vrstva, cin medene vnutro vyzerie velmi rychlo.

Pájkujem takmer denne, v priemere asi 1 - 3 hod a hroty vydržia - podľa hrúbky - tak 3 - 4 mesiace, hrubšie ploché mnohonásobne viac. Pokiaľ je už hrot opotrebený nepravidelne, tak ho len trocha upravím malým pilničkom, namočím do kolofónie, ocínujem a mám ho zasa ako nový.
Je pravda, že cín meď vyžiera a čím vyššia teplota, tým viac a vyžiera ho aj kolofónia. Ale to neriešim, pretože ak je hrot už naozaj veľmi moc opotrebený, tak si jednoducho vyrobím nový. Za potrebné medené profily v dĺžkach 1 m som zaplatil pred niekoľkými rokmi asi 10 € a minul som doposiaľ z nich len asi tak 15 - 25 cm. Takže to bola investícia na 10 rokov dopredu a s minimálnou námahou si vyrobím hroty presne také, aké potrebujem.
Práve preto, že originálne horoty (asi povrchovo niklované), mi vôbec nevyhovovali, naviac mali skoro vždy po pár hodinách mizernú a nepravidelnú zmáčavosť, tak som hľadal iné riešenie.