Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

kejki píše:Při 100 litrech na metr čtvereční to žádné žížaly nezachrání. Stačí se podívat na povodně v 19. století.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl%C5%AFv_most

Mnohokrát byl ohrožován povodněmi, a to již v průběhu stavby. Bylo to v letech 1359, 1367, 1370, 1373 a 1374. V červenci 1432 veliká povodeň zaplavila větší část Starého Města, bylo zbořeno 5 pilířů mostu. Most byl poté opravován až do roku 1503, tedy celých 71 let. Další povodně ohrožovaly most v letech 1655, 1784, 1845, 1872 a 1890. Války tělesu mostu příliš neublížily, při obléhání švédskými vojsky v 17. století ale byly poničeny sochy a
---------------------------------------------------------
V únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední zhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Celkem pět mostních pilířů bylo silně poškozeno.
-----------------------------------------------------------
Rekonstrukční práce vedl inženýr Franz Herget spolu s navigačním stavebním ředitelem Františkem Traxalem. Po odstranění porušeného zdiva byly základy zpevněny novými pilotami, které se do dna zatloukaly ručními beranidly. Na piloty byl nasazen dřevěný rošt a na něj pokládány mlýnské kameny.
-------------------------------------------------------------
Při povodni v září 1890 protrhly most klády z utržených vorů, které se o Karlův most zarazily a bily do jeho pilířů. Hladina řeky stoupla o 2,5 až 3 metry. 4. září o půl šesté ráno spadly dva oblouky mostu; poškozeny byly tři pilíře a do vody spadly dvě sochy zdobící most, sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského od F. M. Brokoffa. Jednalo se o nebývale velké poškození, které představovalo problém pro život města, neboť most byl důležitou dopravní spojnicí.

kovar:
Máme pod barákem potok, kde za normálního stavu jsou vidět kameny dna.
V sobotu večer tam bylo 30cm vody, což tomu dešti odpovídá. V neděli ráno se hladina náhle (20minut) zvedla na 1,2m a potok se vylil.
To nebyl déšť, ale nějakej vodohospodář se probral z opice a šel čistit koryto.
Naštěstí je tu dosti velká záplavová zóna a voda stihla ukrást ze spodní zahrady jen pár věcí.

Já jen prostě nemůžu pochopit , jak si někdo na několikrát vyplaveném území znovu něco postaví ve stejné výšce . Prostě nepochopím . Je přece evidentní , že ještě i já nemladík několik podobných povodní zažiji . Zatím naštěstí coby pozorovatel . Zažil jsem to jako kluk , v 72 a 74 , když jezevci naseli kolem dokola samou kukuřici . To nám taky tekla voda barákem . To měl táta připravený bednění a přede dveřmi jsme ho vždy plnili pískem . Tak jsem se zdravě naštval a ze tří vstupů je jen jeden a ty dva jsou za půlmetrem betonu , takže by voda měla valit okolo .

Určitě není náhoda, že těch povodní je v poslední době nějak moc.

CZJKP1 píše:Škoda že už to v Praze tak klesá. Tvořilo to pro mě samé výhody!! Mohlo to trvat trochu déle. Jen dva dny škola zavřená .. A metro mi taky vyhovuje, že si frčím domů v jednom tahu bez zastávek !

seš dobrej ! a co nešťastnici do chtěj vystoupit na malostranský nebo staroměstský poáč tam bydlej ? to mají mazat pešo v dešti až z dejvický ?

Tak si snad otevřou deštník, ne ?

Mimochodem, teď jsem zachytil "pražskou" informaci, že provozní retence CELÉ vltavské kaskády je něco kolem 130 mil m³, což mě ale připadá trošku málo a může to být důvod toho rozporu mezi Prahou a severem Čech.

Teda, když už je řeč o miliónech, použil bych kubický kilometr.
Ovšem někteří lidé si dokážou splést i litr a metr...

CZJKP1 píše:Škoda že už to v Praze tak klesá. Tvořilo to pro mě samé výhody!! Mohlo to trvat trochu déle. Jen dva dny škola zavřená .. A metro mi taky vyhovuje, že si frčím domů v jednom tahu bez zastávek !

Tohle je fakt výplod mozku pubertálního blbečka - máš mozek, nebo máš v tý palici nasráno???
Jasně - pro všechny to byly jenom samý výhody... hlavně pro ty, co to nepřežili

Je vidět, že to přece jenom jde http://www.novinky.cz/domaci/304041-hracholusky-zacaly-upoustet-uz-18-kvetna-plzen-muze-dekovat.html , stačí aby kompetentní lidé aktivně hledali řešení místo aby se vymlovali. V západních čechách nespoléhali jen na české, evidentně špatné, modely. To mi vysvětlete jak to mohli Angličané předpovědět už 18.5 zatímco čeští meteorologové o tom neměli tušení ještě 30.5 (přitom mají nový superpočítač http://www.mzp.cz/cz/akce_instalace_superpocitace_chmu ), asi by si na ně měl někdo posvítit.

Co se týká superpočítače, mám dojem, že od té doby mají jen pomalejší stránky a méně přesné předpovědi.

Čeká nás asi druhé kolo deště od neděle a příští týden, v současné době by se tudíž měla začít Vltavská kaskáda opět upouštět na "maximální minimum" (s přihlédnutím k současnému průtoku Labe atd.), takže to můžeme posoudit online, jak to zvládnou.

A pak tady máme třeba ještě kauzu Hostivař...

Ten pocit ze zhoršení kvality předpovědí mám i já, zřejmě mají podrobnější modely, které ovšem nejsou odladěné, možná by nebylo špatné spojit síly se státy které to už mají lépe zmáknuté, když už jsme součástí té EPtákoviny.
Co se týče upouštění přehrad, možná by nebylo špatné zkusit upouštět i spodní výpustí, která je pod úrovní stáleho nadržení.

Současnou předpověď na neděli atd. si už (údajně - viz tiskovka ČT24 a Bendl) nechali udělat ve spolupráci se zahraničím, přece jenom to už někoho napadlo.

EDIT: Doplněn zdroj informace

K tomu upouštění - dokud to nejde přes přepady, jsou ty maximální limity upouštění samozřejmě výrazně nižší, což spousta lidí neví, a možná mají i trošku obavy o stabilitu hráze, takže drží nějaké technologické optimum. Ale to už je ode mě jen spekulace.

O tom, že jednali podle platných manipulačních řádů nepochybuju, jsou to přeci alibisti. Otázka je jesli by z těch přehrad bylo možné, ve vyjímečných případech, vyždímat víc. Stabilita hrází mě taky napadla, přeci jen jsou gravitační a tam vypuštění může mít daleko větší význam než u skořepinových Pastvin, které jsem vyděl vypuštěné do mrtě dvakrát. K tomu by se mohl vyjádřit zdejší vysokoškolsky vzdělaný zedník, když tak rád poučuje.

Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když tři neděle prší...